úvod
homepage

Komentáře

článku: Bylo pivo dříve lepší?

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
 Zobrazit komentáře: podle času

Pivo, (Josef, 25.09.2008 22:12) celé vlákno | reagovat
pivo je porad dobry, a cesky pivo bude vzdycky dobryyy http://www.promile.jeba.sk/usr/2969/
Umí to i velcí, (azijat, 01.09.2008 22:15) celé vlákno | reagovat
Včera jsem byl v Plzni na tzv.Gambrinus dni a čepovali tam z cisterny nefiltrovaný 13 stupňovej Gambrinus. To bylo konečně pivo jak má být. Krásná vůně, plná huba a nádherně klouzalo do krku.
Za starých časů, (hroch, 06.08.2008 09:16) celé vlákno | reagovat
"Za starých časů strony měly delší stín" jak je v písni skupiny Krausbery. V tomto příspěvku je v jednom pravda suroviny nebyli jistě ty nejlepší, ve výrobním procesu velmi pokulhávala hygiena a hlavně filtrace. Z důvodu nekvalitní filtrace a vlivem zhoršené hygieny v letních měsících se nepasterované výčepní (10ky) piva kazily a proto se používala metoda kontroly zrakem. K tomu nahrávalo zásobování na otevřených autech a hlavně zelené lahve. Byl v nich zákal lépe vidět, ale daleko víc se pivo kazilo. Hliník jistě nebyl pro pivo prospěšný. Několik let starý 100litrový sud byl i o dvě kila lehčí než stejný nový a o až 11 litrů větší objem jak se nafukoval.

Největší stesky jsou asi po tom, že pivovary se nehonily po množství alkoholu v pivu. Z normy měly dané minimální množství alkoholu pro desítku, jedenáctku a dvanáctku. Pivo nebylo tak moc prokvašené a mělo výraznou plnost. Proto označení tekutý chléb. Markatní chuťový rozdíl je v dnešním výčepním proti tehdejší desítce(samozřejmě ne každé) dříve 2,8% hmotnostních cca 3,1% objemových dnes 3,9-4,1%objemových. Takže dřívější desítka plností- zbytkovým extraktem odpovídala dnešní cca jedenáct apůlce.
V té plné chuti podle druhu piva bylo samozřejmě to dobré, ale i to špatné. Takže mezi pivy byl obrovský rozdíl a na každý druh bylo potřeba si zvykat. Proto např.pro pražáky zvyklý na kozla nebo staropramen byl vratislav jednorázově projímavý, a pro liberečáky zvyklý na Vratislav náhodná konzumace Kozla znamenala taky pohromu.
Můj stesk je pouze o tom, že se vytrácí originalita piv a z důvodu toho aby bez následků mohl kdokoliv kdekoliv konzumovat stejné pivo je to europivo chuťově impotentní aby nikoho neurazilo.
Re: Za starých časů, (Jenda, 20.08.2008 16:23) celé vlákno | reagovat
Výborně, za poslední větu děkuji. Chtěl jsem se vyjádřit ve stejném smyslu, ale lepší výraz bych asi těžko našel - chuťově impotentní pivo se dnes vyrábí běžně a je to přesně z Vámi uvedených důvodů.

Osobně se mohu vyjádřit k pivu Gambrinus. Pro našince (myslím celou ČR, já osobně jsem rodilý plzeňák :-)) je Gambrinus něco jako pro Paříž Eifelova věž a Koloseum pro Řím. Není jen můj názor, že G prošel za dobu nedávno minulou významnými proměnami. Z dříve chutného lahodného piva se stalo právě ono zmiňované europivo chuťově impotentní. Je pravda že neurazí, nicméně k pochutnání na něm mám hodně daleko (platí o lahvovém stejně jako o čepovaném).

Osobně ale stále nedám dopustit na Prazdroj (Pilsner Urquell) - čepovaná dvanáctka je lahodná a když si zajdete do jedné z několika hospod (teď už nejen v Plzni), kde se točí tento lahodný mok nepasterizovaný, máte jedinečnou příležitost zažít chuťovou pivní extázi (a druhý den u lidí nenavyklých na tento mok odpovídající "průtah" střev).

Nedaleko Plzně v Dobřanech lze na náměstí narazit na soukromý pivovar Modrá hvězda, který vyrábí nepasterizované pivo 10, 12, 13 tmavé, 14, 16 polotmavé a 17°. Za kvalitu ruku do ohně nestrčím, jeden čas se poměrně hodně zhoršila (asi sládek víc chlastal než makal ...), ale po výměně (sládka) se zde vaří zase lahodné pivo (pokud má někdo problémy se zažíváním, lze toto pivo doporučit díky pivním kvasinkám k občasnému "užívání").

Poslední dobou mne překvapuje poměrně slušný rozmach soukromých malých pivovarů, vařících většinou nějaké speciály. Potěšujícím faktem je rovněž zlepšující se chuť a dostupnost dříve vysloveně samose.ů (jmenovat netřeba, pivní znalci ví), o to více mne zaráží degradace a výrazné snížení chuťové kvality jednoho z našich nejznámějších piv.
Pivo dřív, (Petr Hrkal, 17.08.2008 23:57) celé vlákno | reagovat
Nedokážu posoudit, jestli bylo dřív pivo lepší než dnes, to bych musel mít srovnatelné kousky na stole před sebou. Pamatuji se jen , jaká jsme tehdy měli pro posouzení kvality piva kritéria. Např.: Pivo bylo natočeno asi tak půl cm pod míru, zbytek tvořila hustá pěna, zarovnaná s okrajem sklenice. Správná míra byla podezřelá, většinou šlo o nějaký odkap. Sirka zabodnutá jednou třetinou do pěny musela zůstat stát. Též lehčí mince (desetník) nesměla propadnout. Pivo muselo být čiré! Dnešní nefiltorvané lahůdky bychom tenkrát vylili vrchnímu na hlavu. Pivo nesmělo smrdět!( poměrně častý problém). Po napití musely jít do pusy sliny a ne tam mít jak v polepšovně... A vrchní se musel ve dveřích potkávat! A po deseti kouscích se nesměl člověk poblít, naopak měl mít chut na to závěrečné jedenácté. A bylo skutečně pár hospod, které toto dokázaly splnit..
Bejvávalo, bejvávalo, dobře...., (Martin Prokop, 14.08.2008 14:21) celé vlákno | reagovat
Pobavilo mě že tady staré pivo hodnotí mlaďoši, kteří to nezažili..

Výbuch mého smíchu vyvolal sládek tragického pivovaru Jarošov. (Slavná jarošovská scénka, kdy jsme z Rudou Pivrncem vstoupili na Žlutavě do předbigbítově přeplněné noční hospody a s údivem jsme se na sebe podívali, když se nám naskytl pohled na hospodského jak vyrazil s jedním (opakuju S JEDNÍM!!) pivem na tácu napříč přeplněnou hospodou, a to pivo si nikdo nevzal, a ten pingl se s ním pivem vrátil k pípě... Pivrnec
vyhrkl: "P.ča, co to tady čepujou? JAROŠOV!! Pojďme rychle pryč..")



Nebo Tatíkův příběh o exkurzi v pivovaru Jarošov, kde všude mocně ochutnávali a furt to chutnalo skvěle.. Z čehož nakonec vydedukovali, že se to pivo asi kazí při odjezdu z pivovaru přímo pod závorou..



Pokud jde o kvalitu piva za bolševika mohu říci toto: Piva se opravdu velice
lišila, ale co bylo společné, byla vskutku lahodná sladovitá chuť, mírná hořčina, a
skoro žádná kyselina...

Hustá pěna na kterou se daly pokládat mince.. Pivo se pilo lehce, většinou
na čtyřikrát - což se dalo tehdy spočítat podle kruhů pěny na sklenici. Vypité pivo v
břichu netlačilo a svou lahodností vybízelo k další konzumaci..



Dnešní piva jsou alkoholičtější, výrazně hořko-kyselá bez sladovitosti, s
okamžitě mizící jarovou pěnou, která ani na vypitých sklenicích v podstatě nezanechává
stopu.
Mají vysoký obsah CO2, který zabraňuje onomu poetickému starosvětskému
chlemtání jednoho kousku za druhým..

Pokud jde o nějaký podstatnější rozbor rozdílů piv tehdejších a dnešních, je
to v podstatě stejné jako rozdíl tehdejší šunky, salámů, špekáčků, másla, mléka, jogurtů, rohlíků, chleba..

Potravinářské výrobky se za komunismu vyráběly z přirozených surovin,
klasickými metodami.. z čehož vyplývala i jistá "klasická kvalita"..
(Např. na pečivo bylo zapotřebí kvasnic; na masné výrobky maso, na mléčné mléko, a jogurty s 0%tuku si tehdy nikdo nedokázal představit)

Na druhou stranu musel mít člověk štěstí na kvalitu potravinářské výrobny ve svém okolí, a ani technologická kázeň nebyla vždy příkladná..
Možná se časem dočkáme bio - piva, které by pro nás mohlo být vzpomínkovou návštěvou do pivařské atmosféry let našeho mládí prožitého v komunistickém "RÁJi.."
Re: Bejvávalo, bejvávalo, dobře...., (Roman Holoubek, 14.08.2008 17:25) celé vlákno | reagovat
Částečný souhlas. Také už nejsem nejmladší, ačkoli se tomu mé vědomí brání uvěřit. Ano vše se tehdy vyrábělo jaksi poctivěji. Ale také na druhé straně ne vždy byla dodržena technologická a hygienická kázeň, které se pak negativně projevily na chuti a kvalitě.

Ale polemizoval bych s chutí Jarošova - někdy cca v roce 1984 jsem jej ochutnal poprvé a pak opakovaně a Jarošovský ležák byl (až na výjimky) chutný.

Snad se alespoň v menších provozech (nemám na mysli jen pivo), vrátí (částečně se tomu tak již děje) ona poctivost. A pivo bude jen ze sladu, chmele a vody, chleba s použitím kvásku, ....
Tož tak.
Re: Bejvávalo, bejvávalo, dobře...., (Fero Novak, 14.08.2008 20:54) celé vlákno | reagovat
Taky jsem pil jarošovské pivo ale postřehy pana Martina Prokopa budou asi o jiném jarošovském pivovaru, ten co znám vařil do revoluce cca 350 000hl piva ročně a oslovil tímto objem celkem slušné množství zákazníků, nebo to bylo stádo hlupáků co pili pivo a nevěděli že je špatné.Jinak hodnocení piva dle MP z doby za bolševíka i dnešní je tak trochu mimo
Re: Re: Bejvávalo, bejvávalo, dobře.... - Neberte to s tím Jarošovem tak tragicky.. , (Martin Prokop, 15.08.2008 00:26) celé vlákno | reagovat
Neberte to s tím Jarošovem tak tragicky.. Možná byl Žlutavský hospodský neumětel a neuměl to točit..

Tehdy jsme tehdy byli u nás „vpití" do piva pivovaru Přerov pod jehož jsme „žili komínem..“

No a nakonec Jarošov dodával pivo na rozsáhlé Valašské teritorium, kde na něj byli prostě zvyklí.. A vůbec porovnávat piva 20 let dozadu je zkrátka nesmysl.. A já se těm kdo na pivo Jarošov s láskou vzpomínají omlouvám.

Kouzla pivařství té doby byla jak zde již někdo zmínil právě v té regionálnosti.. Vyrazit pak na čundr do Jižních Čech nebo protáhnout Prahou byla pak učiněná pivařská nirvána..
Bylo lepší pivo, (Fanda, 12.08.2008 09:47) celé vlákno | reagovat
Děkuji autorovi a dalším co jsem napsali o pivu. Jelikož jsem asi tak stejný ročník jako autor jsem ve stejné situaci. Ale vyučil jsem se prodavačem (prošli jsme si v rámci výuky všechny provozovny i stáčírny piva - např. v Táboře) a na brigádu jsem chodil do Třeboňského pivovaru - na sladovnu. Za to co na tehdejší dobu dokázali uvařit a z čeho patří jistě dík všem sládkům, že udrželi tradici pití piva i do dneška. Tak jako nelze srovnávat první automobil President s posledním modelem Škoda Octavia, tak nelze srovnávat pivo uvařené před 20 lety a dnes - lze srovnávat stejný a dobrý zážitek jak z jízdy, tak z pití.
Podekovani, (Honza Kočka, 08.08.2008 10:25) celé vlákno | reagovat
Dekuji Milanovi i panu Braunerovi za exkurzi do dob nedavno minulych.

Priznam se, ze sam jsem v te dobe pivo nepil, pamatuji si z obchodu jen to otaceni lahvi. A vesele vzpominky pivovarskych na tuto dobu.

Pokud byste meli zajem sepsat nejake vase zkusenosti z one doby do samostatneho blogu(spise jste se rozepsali na cely clanek:) ), rad je zde uverejnim.

Jeste jednou diky

Honza Kocka, svetpiva.cz
Plac nad rozlitym pivem, (Martin Jarosek, 07.08.2008 18:44) celé vlákno | reagovat
Je zbytecne vzpominat a narikat jak bylo dobre zhruba pred 20 lety.Je treba celit soucasne nepriznive realite. Pres technicke problemy tehdejsich pivovaru byvalo pivo chutove lepsi a hlavne vyhranenejsi nez je dnes.80.leta pamatuji {na rozdil od 1. republiky, o jejimz pivu se nemohu objektivne vyjadrit]a prestoze jsem komunisty nenavidel na piva z regionalnich ceskych pivovaru nostalgicky vzpominam dodnes. Dnes je jina doba a jine trendy. Jako si prikladne koupite cinsky holici strojek, ktery ma jedinou, avsak dost podstatnou zavadu - ze neholi.
Bylo pivo dříve lepší, (Josef Brauner, 07.08.2008 00:37) celé vlákno | reagovat
Reaguji na výzvu Tomáše Macha a jako sládek pivovaru Uherský Brod / 1972-75/ a Jarošov/ 1975-1990/ se rád podělím o pár dojmů.Kvalita piva jako taková byla a je úměrná podmínkám v kterých je pivo vyráběno.Ale k uvedenému tématu – práce v pivovaru nebyla jednoduchá, ale byla zajímává.Za uvedené období mě prošlo pod rukama více jak 5 milionu hl piva a mám na co vzpomínat.
Kvalita tehdejšího piva byla úměrná kvalitě surovin a technickým podmínkám pivovaru. Vařili jsme pivo ze sladu vyrobeného z ječmenu za Sýrie, chmele z Číny, USA, jako náhražky sladu používali třtinový cukr z Kuby, upravený ječmen, ječný šrot.Z toho všeho lze vyrobit pivo, ale horší byly přetěžované výrobní kapacity.Pivo ve spilce kvasilo v odpovídajících podmínkách / jenom tehdy používané pivovarské kvasnice měly jiné vlastnosti –dosahovaly nižšího prokvašení / horší podmínky čekaly na pivo v ležáckém sklepě – pro daný objem výroby byly ve většině pivovarů menší kapacity ležáckých tanků než by odpovídalo normě na dobu ležení piva / pro zajímavost 10% pivo mělo mít dobu ležení 21 dnů, 12% 56 dnů.V Jarošově jsme např. v ležáckém sklepě s ležáckým prostorem 21 000hl vyrobili za měsíc více jak 42 000hl piva.Další dopad na kvalitu piva byla vysoká teplota ležáckých sklepů – v pivu se hůře vázal kvasný CO2, pivo hůře pěnilo ale bylo to také ideální prostředí na množení mikroorganizmů pivu škodících.V jednom v souvisejících článků se objevuje zmínka o filtraci piva - tehdejší ČSN vyžadovala pro pivo za dodržení podmínek skladování trvanlivost 7 dní pro výčepní , pro ležáky 10 dní./ dále zde byly výjimky z normy trvanlivost se snižovala na 5 a 7 dní, potom byla výjimka z výjimky – pivo pro rychlou spotřebu.Teď trochu odbočím do přítomnosti – dnes se pivovary chlubí že vyrábí nepasterizované pivo/ tehdy se v podstatě až na pivo pro export nepasterizovalo žádné pivo.Pro filtraci piva se používaly v tehdejší době tak jako dnes křemelinové filtry.A filtry z tehdejší doby ještě v některých pivovarech / po modernizaci/ plní úspěšně svoji funkci i dnes.Nízká trvanlivost piva vždy nesouvisela jenom s filtrací ale také s dalšími výrobními soubory- kvalitou přetlačných tanků, kvalitou stáčíren lahvového a sudového piva, Dnes v podstatě spotřebitel neřeší trvanlivost piva ale někdy řeší dopad trvanlivosti na kvalitu piva – co všechno se musí s pivem udělat aby tak dlouho vydrželo.
Když jsme roku 1988 slavili v pivovaru Jarošov 300 let jeho založení / 1688 / někteří se pilně věnovali tomu kterého tajemníka či jinak významného hosta / většinou byli z jedné strany/ pozvat, aby byla zdůrazněna vedoucí úloha této jedné strany.Jako sládkovi mi to bylo celkem proti srsti, vždyť jsme slavili neuvěřitelných tři sta let vaření piva , a tak jsme na počest tohoto výročí navařili -Původní Jarošovský ležák- použité suroviny český slad z vlastní sladovny, žatecký chmel hlávkový, voda z městské vodovodu, kvasnice z Budvaru a samozřejmě nadšení, odpovědnost a zájem všech spolupracovníků kteří se na výrobě podíleli a výsledek –vynikající pivo.
Rozhodně se v dnešní době změnily podmínky pro výrobu piva výraznou modernizací pivovarů proto se musí změnit i charakter piva. Dříve jsme v daných podmínkách většinou nikdy nenasytili pivo CO2 nad 3,5 g hl-1, ale i tehdy jsme chtěli aby pivo bylo více nasycené, technicky jsme toho však nebyli schopni dosáhnout/ nemám zde namysli umělé dosycování/A když po revoluci začaly pivovary zúročovat vložené investice do modernizace což se projevilo i na větším nasycení piva – a zde vzniknul celkem nesprávný názor na nasycené pivo že nadýmá a že dřív tomu tak nebylo.I dříve mělo být pivo více nasycené ale tehdy to prostě nešlo.
Každá doba přináší svůj pohled na minulost i přítomnost. Jestli bylo pivo dříve horší nebo lepší než dnes je jistě zajímavé téma ale vzhledem k tomu že nelze objektivně postavit tehdejší a dnešní pivo vedle sebe a obě porovnat, nechám toto hodnocení bez odpovědi.
Ale na závěr takovou malou poznámku když jsem roku 1966 nastupoval do svého prvního pivovaru / Kutná Hora / tak jsem slýchával od straších kolegů jo dříve bývávalo pivo a dnes to zase platí o pivu z doby nedávné a bude to platit i za pár let o pivu dnešním


Za starých časů, (milan, 06.08.2008 15:09) celé vlákno | reagovat
Jsem ročník 1960, a tak si ještě klasická piva dobře pamatuji. Vzpomínám si na víkendy s tchánem, kdy jsme zajeli do středu Prahy na Plzeň k Jelínkům, na Letnou k Sojkům nebo naproti do jakéhosi dvora do zahr.restaurace, na její název si teď nemohu zaboha vzpomenout. Vždy jsme dali tak cca. 5 kousků a dodnes vzpomínám na lahodnou chuť, smetanovou hustou pěnu a chladivou hořkost, kterou již nyní nezažiju. Napít se takového piva byl vždy svátek.
Nemuselo se vždy však jezdit jen na Plzeň, tehdy se dělily restaurace na 4 cenové skupiny, běžná lepší restaurace, kde se vařilo, byla III. skupina a v takové se vždy točila 12% /v případě, že ji místní pivovar vařil, např. v Domažlicích jen 11%, poněvadž nejsilnější pivo místního pivovaru byl Čerchov 11/. Tyto restaurace byly vždy silně navštěvovány, točily vždy jen jeden druh piva a tak byl zajištěn slušný odběr, někeré točily běžně i přes 10hl piva denně. Díky rajonizaci jste v každém městě na náměstí našel minimálně 1 restauraci s místním pivem. Jestliže byla potíž s kvalitou lahvové desítky, tak se toto prakticky nikdy netýkalo dvanáctky, pakliže pivovar desítku ,,podtrhnul", u dvanáctky si to zřejmě nedovolil, a tak lahvová byla v létě často podpultová, pivovar objednávky krátil. Asi v polovině 80. let se v létě místo lahvové dvanáctky vystavovala najednou jedenáctka, např. v Praze úplná novinka, viz Velkopovický Kozel či Staropramen.
V době velikonoc a vánoc se vždy objevily nějaké speciály, převážně 14% a to byl krásný čas pro ochutnávání výborných piv. Vzpomínám na branický speciál, ale třeba se v Praze zničeho nic objevila např.13% z Březnice, výborné pivo, ale s dvoubarevnou etiketou, kterou by si dnes nedovolil použít ani dnešní minipivovar. Zajímavostí bylo, že i notoricky známe ,,nepitné" pivovary, např. Kralupy, Kolín a pod. se na Vánoce pochlubily slušnou a pitnou kolekcí ležáků, vše naznačuje, že některé pivovary neměli šanci dostat na běžnou výrobu kvalitní suroviny.
Asi koncem roku 1990 jsem se rozhodl také podnikat, vášeň k pivu mne dohnala k otevření nápojové prodejny. V té době sládkovala v Krušovicích paní Mildorfová a vařilo se tam na tehdejší poměry velmi hořké pivo. I rozjel jsem se do Krušovic vyjednat dodávky piva. Ale ouha, pivovar měl vyčerpanou kapacitu, 75km do Prahy a ještě přes celé město se jim zdálo moc, prý vozí jen do 60km a atd. Nakonec se mi je podařilo asi na třetí návštěvu zlomit a Krušovice se začátkem prosince začali pít i v Čakovicích, kde toto pivo předtím nikdo prakticky neznal. A světe podivse, prodávali se 3 Liazky týdně. V nedaleké vesnici si toto pivo chtěli dopřát i místní hasiči provozující restauraci na hřišti,a jelikož to bylo asi o 5km dál, než k nám, tak pivo nedostali. Tudíž si svých 10-15hl týdně museli zajišťovat u nás. S tím bylo spojeno nemalé dobrodružství při manipulaci se sudy zejména v létě, kdy pivovaru chyběly hekťákové sudy a z nouze plnil dvouhektolitrové, původně určené pro provozovny s velkým výčepem. Naložit takový sud plný na traktorový vlek hasičů vyžadovalo určité technické umění.
A právě, čím byl sud potlučenější, tím se do něj kupodivu vešlo více piva, rozdíl dělal na sudu i 10 litrů piva.
Později po koupi Krušovic německým kapitálem a pozvolnou změnou charakteru piva, jsme začali v Praze prodávat piva malých pivovarů. Namátkou jmenuji Novou Paku, Náchod, jako jedni z prvních i Bernarda, Litoměřice, Poličku a různá jiná. Tyto piva se prodávala maximálně v desítkách bas týdně, ale každé z nich si našlo své konzumenty. Jako jediná prodejna v širokém okolí jsme neprodávali Gamrinus, zpočátku, když stál za to byl těžko dostupný, poté, když už nebyl nic moc ,ze zásady. Když zákazník požadoval G a já odvětil, že ho nevedu, dozvěděl jsem se většinou, že jsem pitomec, ale jelikož bylo třeba 8 hodin večer, vzal si z nouze doporučenou náhradu a většinou se příště objevil a pravil že se ty ,,sračky" daly kupodivu náhodnou i pít a zakoupil je znovu.Naštěstí tehdy byly lahve až na malé vyjímky buď NRW nebo EURO, co bych dnes dělal s lahvemi SAB, to tedy nevím.
A tak jsem vesele obchodoval až vedle otevřeli Globus a po roce TESCO a byl konec. Tak jsem si trochu zavzpomínal na ,,staré dobré časy".
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Sociální sítě