úvod
homepage

Komentáře

článku: Dovolená v Černé Hoře a pivo

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
 Zobrazit komentáře: podle času

HBH, (Richard, 22.04.2007 09:03) celé vlákno | reagovat
Zdravim usilovne shanim sklenicku hbh Kralovo Pole nebo tretinku ,pomuzete mne.
muj kontakt 604/650174 vanilac@seznam.cz
prosim nabidnete
HBH v ČR a Slušovice, (Roman Holoubek, 07.03.2007 08:06) celé vlákno | reagovat
Tak jen malé upřesnění a doplnění.
Ve všech 3 punktech HBH u nás pivo chutnalo jinak, ale všude byly pro mne, jistě i pro mnohé jiné pivaře, problémy s chutí. HBH technologie byla dělána na infuzní způsob vaření. Tím byla dána odlišnost chuti oproti plnějším pivům na jaká jsme zvyklí. Dále se ve všech lokalitách (pracovali asi podle stejného návodu k obsluze :-) vyznačovalo pivo hlubokým prokvašením. Ale jinak různá chuť, různé chmelení. Na konkrétní vyjádření bych se musel podívat do svého zápisníčku. Ale jednookým králem mezi nimi byl Tábor, následovaný Brnem a nejhorší byly Slušovice.

K těm Slušovicím. Tam pracovaly celkem 2 různé pivovary.
Prvním byl HBH v "Sudu" s názvem piv Bavor, to bylo v roce 1996 a vařili (a chutnal jsem) 10, 12 a tmavou 10. Po jeho uzavření ve vzdálenosti cca 200 m vznikl nový pivovar od firmy POSAD - ten vařil v letech 1997 až 1999 pod názvem Salvet piva 10,12 světlé, 15 pltm a 14 tmavé (také jsem všechny pil). Po změně majitelů se v tomto pivovaru vařila stejná piva jako v Salvetu ale pod názvem Beran (opět jsem musel všechna ochutnat). tato éra trvala v letech 200 až 2001.
Od té doby Slušovice nemají své pivo. Domnívám se, že postavit pivovar ve Slušovicích by byl senzační nápad za socialismu za páně Čubova působení (kdy Slušovice žily). Ale po revoluci šlo o vysloveně záležitost mimo mísu a docela se divím, že po první špatné zkušenosti se někdo další pokoušel postavit tam další pivovar.
Díky, (Tomáš Semrád, 06.03.2007 11:15) celé vlákno | reagovat
Díky za "historické" velmi zajímavé info! A pak, že se starší články již nedají dále využít. Přes piva z Černé Hory se lze dostat k minipivovaru HBH v Čechách a na Moravě...A vo tom to je!
HBH, (jiri.J, 06.03.2007 09:52) celé vlákno | reagovat
Jen pro doplnění jakmile pivovar přestal existovat, točila se v budově HBH piva Pražských pivovarů a uvažovalo se dokonce o tom, že tam budou mít stáčírnu.
TÁBOR
Pivovar se jmenoval KALICH- HBH založen 4/ 1994 uzavřen 6/ 1995. Já ozkoušel jen 12% světlé- TÁBORSKÝ KALICH- HBH. Pokud si vzpomínám bylo chuťově velmi velmi podobné tomu v Brně. Mám pocit, že nám, ale chutnalo Táborské trošku více. Později se tam údajně vařilo i tmavé a 10%.
Jinak SLUŠOVICE-
Byly tam 2 pivovary- Bavor, to bylo to HBH a Salvet (technologie tušim Pacov). Každý sídlil na jiné adrese. Jakmile HBH skončil nastoupil Salvet. Co se chuti týče, tak zase Bavor vykazoval chuťové vlastnosti HBH, ale nebyl nic moc. Salve jsem neměl.
PS: V Brně se užívalo hlávkového chmele...

AD Roman a Jiří, (Tomáš Semrád, 06.03.2007 09:26) celé vlákno | reagovat
Já měl za to, že v těch Slušovicích to byl Salvet a ne Bavor. Zas jsem o něco chytřejší.
Ad Bavorská pivnice. Ta má zajímavý pivní vývoj. Nejdříve minipivovar HBH, pak tam byl brněnský Pegas s Radegastem na soutoči, poté nošovické pivo vystřídalo Starobrno, které po výměně provozovatele (mimojiné mého dobrého známého) tady zůstalo samo a nyní už ho tam vystřídal Budějovický Budvar...kdo bude další?
Romane, jenom by mně zajímalo, když jsi vyzkoušel různé HBH piva (Brno, Tábor, Slušovice), byly patrné i rozdíly v chuti?
Jirko, díky za info o minipivovarech v Chorvatsku a Slovinsku. To je moc dobrá zpráva z nedalekého zahraničí...
taky mi tento článek unikl, (jIŘÍ.j, 06.03.2007 08:46) celé vlákno | reagovat
Taky mi temto článek nějak utekl.
1.
Pivovar HBH- BAVORSKÁ PIVNICE- BRNO. začal vyrábět pivo v 11/ 1992 a zrušen byl začátekem 1994. Vařilo se 12% sv. filtrované, 12% tm. nefiltrované + 12%sv. nefiltrovaná se podávala v lahvích 3l. Později se soritment rozšířil o sv. 10% a polotm. 14%. Na VŠ jsem tam dělal brigádně výčepáka a barman:-)
2.
Tomáši v Chorvatsku a Slovinsku je minipivovarů celkem dost (I v Zagrebu naproti naší ambasádě:-)) a všude mají nefiltrovaná piva...
To Tom, (Roman Holoubek, 06.03.2007 08:33) celé vlákno | reagovat
Tome, snad Tvé oživení článku o Černé Hoře pomůže někomu trošku zlepšit svou orientaci při dovolené tamtéž.

Jen poznámka k HBH.
U nás, jak se zmiňuješ byl funkční v r. 1994 v Brně - Kr.Poli. Měl jsem to štěstí a podařilo se mi jej ochutnat. (Pro sběratele - lahvoval v Černé Hoře a jsou z něj i etikety). Poté v devadesátém pátém byl přestěhován do Tábora. Tam vydržel jen cca necelý rok (také jsem jej ochutnal) a v roce 1996 ho bylo lze viděti ve Slušovicích (v sudu) a prodávalo se pod názvem Bavor. I tam jsem jej ochutnal. Žel i tam vydržel jen cca rok a nyní je demontován a jeho komponenty slouží již k jiným účelům v republice na jiném místě.

V Brně jsem od něj chutnal nefiltrovaný světlý ležák, v Táboře také a ve Slušovicích byla produkce širší vč. tmavého piva.

Tolik upřesnění historie jediného představitele rodiny HBH u nás.
Něco málo postřehů..., (Tomáš Semrád, 06.03.2007 06:48) celé vlákno | reagovat
Nevím jak je to možné, ale tento článek mně nějak v době prázdnin utekl, avšak při mém zalíbení si listovat ve starších textech, jsem ho dnes stejně objevil. Takže, s velkým časovým odstupem za něj Romane díky. Člověk se alespoň zase navnadil na dovolenková pivní poznávání...a zabrousil do netradiční pivní země. Napíšu alespoň pár postřehů.
Předně musím zmínit pojem "vyvážená dovolená". Toto dobře znám ze své vlastní zkušenosti, avšak vždy se mi povede (pod nějakou záminkou, časem jsou čím dál rafinovanější...) "utéci" od rodiny a pivně mapovat, návraty provází stále "stejné remcání a komentáře" mé ženy, ale co, nakonec si ten svůj čas pro sebe vždy utrhnu...Vždyť to znáš.
Z "jugoslávských" piv jsem pil několikrát pouze jediné, a to točené chorvatské "Ožujsko Pivo", a musím konstatovat, že tehdy mně v Dubrovníku chutnalo. Je pravda, že po chvíli jsem se cítil poněkud přesycen, ale chutí vyhovovalo. Bylo to sice už dávno, před cca 7 lety. Možná dnes, když už jsem pivně poznal řadu dalších skvostů, bych na něj změnil názor, ale tehdá Ožujsko pro mě špatné nebylo, naopak.
V Dubrovníku bylo ještě hodně rozšířené černé pivo "Tomislav" a na pláži se hodně pil místními tebou v textu zmíněný ležák "PAN". Jak vidím, pivo "Jelen" je i přes licenční výrobu v Černé Hoře chuťově zajímavým produktem. Především originálního "Jelena" provází velmi dobrá pověst. Minipivovar a nefiltrované pivo v Černé Hoře to mě teda dostalo. Asi stejně jako něco podobného při mé loňské dovolené na Tenerife....Jsem rád, že se na minipivovarské punkty dá narazit i v jiných zemích, nejen pivně tradičních...Škoda, že když u nás v Brně fungoval krátce mini HBH, já pivo ještě nepil, mohl jsem nyní přispět "svou troškou do mlýna" a mít další pivní zkušenost. Co se týká Albánie a vůbec poměrů tam, o tom mně vyprávěl můj kolega, který tam pracovně trávil měsíc a to co popisuješ plně odpovídá. Už nikdy více...A Norgu nám dovezl na ochutnání. No zvláštní, ale myslel jsem si, že to bude mnohem horší...
Vidím, že lager "Carib" je opravdu internacionální pivo. Já ho viděl v Řecku, na Thasosu. Původně jsem si myslel, že se jedná o nějakou verzi mexické "Corony", až poté viděl že pochází z Trinidadu a Tobaga. Podle fotky se mi však zdá, že barva "tvého" Caribu je mnohem tmavší než byl ten, jehož jsem viděl já....Své možná udělala ta čirá láhev, po dobu co jsem tam byl, se Carib "smažil" na plném slunci a nedělám si iluze, že tak, jak ho tam postavili, tak tam stojí dodnes....
Černohorští pivovarníci, teda ti z Blanenska by ti doporučili, že do Černé Hory vždy a jedině s Černou Horou, a možná bys jí uchvátil a oblomil i ty zkorumpovbané albánské celníky...
Pivo z Černé Hory..., (Michal Tomšovský, 25.07.2006 09:07) celé vlákno | reagovat
Díky Romane za pěkný článek. Já jsem byl před týdnem také v Černé Hoře (Budva a okolí) a kromě většiny z výše uvedených piv jsem objevil ještě dvě další:
Z portfolia pivovaru Nikšič to bylo tmavé pivo Nikšičko tamno (6,2 % alk.) - výrazně hořké, avšak málo výrazné, našim tmavým ležákům se rozhodně nevyrovnalo. Navíc jsem se na netu dočetl, že toto pivo se přestalo vyrábět, takže jsem měl asi velké štěstí, že jsem na něj narazil.
Druhé pivo, o němž se chci zmínit, byla sběratelská rarita: Bosenské pivo v láhvi s porcelánovým patentním uzávěrem !!! Jmenovalo se Sarajevsko Premium a koupil jsem ho v jednom supermarketu v Budvě. Chuťově se jednalo o klasický ležák s příjemně sladovou chutí a bylo výrazně lepší než převládající Nikšička a "embéčka". Blíže o tomto pivu na ratebeeru:
http://www.ratebeer.com/beer/sarajevsko-premium/56426/3019/
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Sociální sítě