úvod
homepage

Moderně, ale klasicky vařené poctivé litovelské vytisknout článek

Přidáno: 29. červen 2005  •  Autor: Tomáš Semrád
průměrné hodnocení Hodnocení: 1,22 hodnotících Hodnotících: 18 počet zobrazení Zobrazeno: 6086x

Není to ještě tak dávno, co pivo vařil klasickým výrobním postupem snad každý český pivovar. A bylo jedno jak byl velký. Prostě každý. Situace se však s nástupem globální doby poněkud změnila.

Skutečností je, že zejména velké pivovary, vlastněné zahraničními majiteli, začaly postupem času zavádět a využívat jiných, „moderních“ technologií a metod. Zkrácené kvasné procesy, ředění piva vodou, umělé dosycování oxidem uhličitým, ale i další novodobé změny, motivované hlavně snahou po dosažení co největších úspor ve výrobě a z toho plynoucích tučných zisků, ke zlepšení kvality piva určitě nepřispěly. Dnes už tak klasiku (varna, spilka, ležácký sklep) vyznávají povětšinou jen ti malí a pár pivovarů středně velkých...



Právě k takovým patří i litovelský pivovar. Byl založen v roce 1893 jako ryze vlastenecký rolnický akciový pivovar s vlastní sladovnou a od té doby byl vždy v českých rukou, což platí i v současnosti. Za sebou má bohatou historii. Jeho krédem a filozofií vždycky bylo, je a bude (to doufám) vyrábět a nabízet pouze nešizené poctivé pivíčko. Jak taky říká slogan, skutečnou pivní klasiku. Královské litovelské je tak vařeno pouze z nejkvalitnějších domácích surovin, tj. moravských sladů, chmele z vyhlášených českých oblastí a prvotřídní vody. Při výrobě je zachován dlouhý studený kvasný proces (zrání), pivo se neředí po filtraci vodou a uměle nedosycuje. Výsledkem je pak přesně to, čemu se říká skutečná pivní klasika. Pivo lahodné chuti, s vyrovnanou hořkostí, zlatou barvou a správného přirozeného řízu.



Co se týká zázemí, může se litovelský pivovar pochlubit špičkovými reprezentativními výrobními prostory. Nejenom pivní fanoušek, ale i nezasvěcený laik, musí být při exkurzi unešen pohledem na nejdůležitější „součástku“ pivovaru, kterou je bezesporu historická nádherná varna. Srdce pivovaru bijící nepřetržitě už 112 let...

V poslední době byly v pivovaru udělány úpravy některých částí výrobního procesu. Avšak žádné CK tanky a podobné „nesmysly“ tu nehledejte. Co bylo modernizováno bude dál sloužit původnímu účelu a cíli. Tím je výroba poctivého nešizeného piva. To se sice nyní vaří s využitím moderních prvků a technologií, ale pořád klasicky. V Litovli je totiž klasický varní postup zákon. Tady moc dobře ví, proč vyznávají jistý výrobní konzervatismus a proč stojí za to se držet po léty osvědčeného a vyzkoušeného, i když je to samozřejmě mnohem pracnější nežli pivo „průmyslově naflákat“. Navíc nová zařízení jsou velmi citlivě zasazena do stávajících historických budov, což se ne vždy podaří skloubit.

Pivovar Litovel je dnes součástí akciové společnosti PMS Přerov. Do tohoto moravského pivního uskupení dále patří ještě domácí Zubr a hanušovická Holba. Celé trio, z něhož právě Litovel je na základě dosahovaného ročního výstavu nejmenší, vyprodukuje okolo jednoho miliónu hektoliktrů. Na litovelský pivovar připadá něco málo víc než pětina tohoto množství.



Nevím proč, ale litovelské je pro mě jedním z nejvíce charismatických domácích piv. Nepochybně i proto, že je nazýváno pivem Královským. Podvědomě je z toho cítit něco vznešeného, nedotknutelného, jedinečného...Něco co má na základě kvality symbolizovat vyjímečné postavení na trhu. Však taky při státních návštěvách Česka zahraničními delegacemi je podáváno právě Královské litovelské, což o něčem vypovídá.....Minimálně o prestiži…

Na mém ryze pozitivním vnímání litovelského piva se podílí i jeho prezentace v médiích a na bilboardech. Její obsah a sdělení jsou zcela zřetelné pro každého a všem je naprosto jasné o co se jedná. Jaký to rozdíl od stupidních televizních reklam velkovýrobců na téma různých part….



Na tuzemském trhu existují piva, na jejichž kvalitu panuje mezi pivní veřejností hodně široké názorové spektrum. Jedna část pivařů je vynáší do nebes a „dejchala by za ně“, ta druhá je naopak zatracuje do horoucích pekel a nikdy by se jich nedotkla ani omylem („je to nepitelné“ a hotovo..). Avšak pověst litovelského piva je veskrze vzácně vyrovnaná. Tedy alespoň co jsem kdy slyšel. Pravdou ale je, že pokaždé co jsem si někde dopřával některou z litovelských značek, nezaznamenal jsem nějaký, byť sebemenší chuťový renonc.

I když nepatří pivo Litovel do žádného nadnárodního uskupení, je možno se s ním setkat prakticky po celém území České republiky. Za to vděčí právě své kvalitě a velmi dobré pověsti. Zkrátka je žádané…Samozřejmě nejvíc ho je vidět v regionu Hané a střední Moravy. V některých restauracích a hospodách je na soutoči tu s jedním, tu s druhým, tu oběma svými moravskými „sourozenci“.

Exportní aktivity pivovaru nebyly v minulosti z pohledu celkového odbytu piva nijak zásadní. Pivovar se na vývoz významně nezaměřoval. Až po roce 2000 se exportní politika změnila. Loňským vstupem do Evropské unie došlo k jejímu zintenzívnění. Přeci jenom doma se už prostor moc nezvyšuje, takže orientace na zahraničí se stává nutností. V současnosti připadá na export kolem patnácti procent celkové výroby, tj. něco přes 40 000 hl.

Litovel se tak dostává nejen k evropským zákazníkům např. do Maďarska, Slovinska, Finska, Polska, Ruska nebo Slovenska, ale také třeba až za oceán do Kanady. Stranou nezůstávají pro Čecha pivně exotické a vzdálené destinace v Jižní Americe jako Ekvádor či Kolumbie. Dalším z kontinentů, kde může našinec na litovelské pivo narazit je Afrika, konkrétně Guinea.

Zvláštní kapitolou exportu je Anglie a především její hlavní město Londýn. Tam je litovelské pivo velmi populární a vzhledem ke způsobu výroby je po něm i nezanedbatelná poptávka. Přece jenom tuctových světových značek podobajících se jako vejce vejci jsou plné regály. Čepuje se cca ve 20 pubech. O tom, že si litovelský pivovar svých londýnských zákazníků hodně váží, svědčí jejich letošní květnové pozvání na krátkou návštěvu přímo ke zdroji, aby viděli všechny náležitosti a detaily spojené s výrobou a měli tak dokonalý přehled o tom jak vzniká skutečná pivní klasika. Spolupráce s „Anglány“ trvá už čtyři roky a pivo z Litovle má na Ostrovech stále lepší zvuk a jeho odbyt neustále stoupá. Letos by se ho tam mělo dovést až 5 tisíc hektolitrů ve stupňovitosti deset a dvanáct.

Litovelský pivovar vyrábí nejen klasická piva, tedy světlou (Classic) a tmavou (Dark) desítku, světlou jedenáctku (Moravan) a dvanáctku (Premium), ale je znám i speciály. Tím nejznámějším je lavinovité polotmavé Maestro. To je konkurencí na poli „sametů“ pro první takové pivo na našem trhu, Velvet. Na rozdíl od něj je Maestro čepováno do pro něj typických vysokých sklenic o objemu 0,5 l, v nichž vyniknou všechny jeho vjemové efekty. Bez problémů Vám ho natočí i jako „malé pivo“ do třetinky, což se u Velvetu nepraktikuje.



Jedinečným pivním unikátem v podání pivovaru Litovel je tzv. Pí-pivo uvařené Pí-technologií. Při výrobě „píčka“ jsou propojeny klasické výrobní postupy s japonskou technologií Bio Control System. Pomocí této technologie je jedna ze základních výrobních surovin, voda, speciálně upravena (čistota je srovnatelná s kvalitou vody při jejím vzniku). Pivo takto uvařené prý nezpůsobuje pocit únavy, ale naopak se dostavuje pocit osvěžení, zbavuje tělo zatěžujících metabolitů, má silný energetizující účinek. Pivovar Litovel je jeho jediným výrobcem na světě. V segmentu Pí-piv je vyráběna jak desítka, jedenáctka, tak i dvanáctka a dokonce pí-nealko.



Za zmínku snad ještě stojí, že litovelský pivovar pokračuje v tradici výroby piva Holan ze sousedního olomouckého pivovaru. Je přitom paradoxní, že právě jako jeho vlastník ho sám před několika lety uzavřel….

Pivovar Litovel má můj velký obdiv a respekt. Nejen za to, že zůstává věren klasickému způsobu vaření, jehož jsem já velký zastánce. Ale také za to, jak se dokázal „vylízat“ ze všech těžkých ran, které mu osud připravil a jenž ho v poslední době potkaly. Ať to byly ničivé záplavy v roce 1997 nebo loňské tornádo. Ty ho sice na nějakou dobu ochromily, ale nezlomily. Po nějakém čase se „otřepal“ a znovu je v plné síle a kondici. Naštěstí. To by totiž byla obrovská ztráta. Už i kvůli mému dědovi, který ač velký vyškovský patriot, nedá na „Litovůlek“, jak ho nazývá, dopustit.

Klasicky vařené, to je pivo poctivé. A proto si dejme Litovel jako skutečnou pivní klasiku. Protože Královské Litovelské ji píše...

P.S. Jako zdroje některých informací bylo využito květnového zpravodaje pivovaru, který jsem obdržel při jedné ochutnávce litovelského piva.
Agentuře mediálně zastupující litovelský pivovar děkuji za laskavé poskytnutí fotografií použitých v tomto článku.

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 7 komentářů, poslední komentář: 03.02.2010 21:06 Komentovat
Litovel v Praze na Královské cestě Martin Novák03.02.2010 21:06
Pokud si chcete zajít na pivo Litovel v Praze, tak můžete navštívit Mount Steak restaurant....
pivo Litovel Richard Vavrda09.01.2006 00:25
Pocházím 20 kilometrů od Litovle. U nás na vesnici byly 4 hospody a ještě nyní ve dvou,...
Litovel v Kolovratech Stealth13.07.2005 13:45
V Kolovratech - okrajové části Prahy 10 - točí Litovelské v "Kolovratské rychtě"....
Dva mínusy Pavel - Olomouc13.07.2005 11:44
Prvním velkým mínusem litovelského pivovaru je likvidace pivovaru olomouckého. Do detailů...
Jen tak dál Thomson30.06.2005 15:18
Vzhledem k tomu, že jsem nedávno pivovar navštívil mohu zmíněné informace potvrdit a všem...
Olomouc Njorloj29.06.2005 10:54
2 RH: ...je to jak pisete, pri me nedavne navsteve Olomouce sem byl nemile prekvapen nabidkou...
Už mám na něj chuť Roman Holoubek29.06.2005 07:31
Tomáši, dík za článek. Pravda je, že Litovelské patří mezi to lepší co se u nás dnes...
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Sociální sítě