úvod
homepage

Strakonický Nektar hraje konečně s novými dudami vytisknout článek

Přidáno: 24. leden 2005  •  Autor: Tomáš Semrád
průměrné hodnocení Hodnocení: 1,07 hodnotících Hodnotících: 16 počet zobrazení Zobrazeno: 5589x

Jedním z malých regionálních výrobců piva, který po většinu loňského roku prožíval určité obavy ze své další budoucnosti, byl strakonický pivovar Nektar

Příčinou nejistoty nebyly klasické důvody, dobře známé z některých pivních kauz. Tedy zejména pokleslá kvalita vyráběných produktů spojená s odbytovými problémy nebo finanční situace. V případě tohoto jihočeského pivovárku se jednalo o důvody ryze prozaičtější, avšak o to zásadnější. Loni se s konečnou platností rozhodovalo o tom, kdo se stane jeho novým vlastníkem.

Strakonický podnik byl společně s větším konkurentem z jihu Čech, Budějovickým Budvarem, posledním z pivovarů ve vlastnictví státu. Dlouhou dobu působil s Pivovarem Pelhřimov pod hlavičkou zbytkového státního podniku Pivovary České Budějovice. Jeho privatizaci protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří ale restituční nárok na podnik nezískali. Zatímco pelhřimovští byli přede dvěma roky prodáni „domácímu“ výrobnímu družstvu DUP, strakoničtí setrvávali v jakési předprivatizační agónii a čekali, kdy vláda rozhodne o jejich novém majiteli.

Jeho výběr trval víc než rok. A nutno přiznat, že to čekání pivovaru nijak nepřidalo. Nemít tak dlouhou dobu vyřešenou vlastnickou otázku, není, například pro tvorbu obchodní strategie, či plánování akviziční politiky, jednoduché. A zvláště pro malý regionální pivovar, který se řídí poněkud jinými zákonitostmi. V současném, vysoce konkurenčním domácím pivním prostředí, kde velcí vytvářejí obrovský tlak na ty menší a malé, je každá vnitřní nejistota velkým oslabením a zároveň posílením ostatních. Ti jak supi čekají na jakékoli zaváhání s cílem okamžitě získat a přebrat jejich pozice. Finanční zázemí dané jasnou vlastnickou strukturou a z toho vyplývající stabilita a prosperita, jsou především pro ty menší, životně důležité. Vědomí na co mám, co si mohu dovolit, s kým mohu soupeřit, co zákazníkovi nabídnu a slíbím, to vše vychází od majitelů. Nevyřešené vlastnictví většinou přináší dočasnou ztrátu trhu. Někdy i trvalou….

S velkým zájmem jsem proto sledoval, jak to všechno dopadne. Osud pivovaru ze Strakonic, jehož historie se začala psát už v roce 1649, mně nebyl lhostejný. Patřím k velkým příznivcům a vyznavačům jihočeských regionálních piv. Poměrně často pracovně cestuji právě do míst, která jsou domovinou strakonického pivovaru. V hotelu „Na Velké hospodě“ v Sedlici u Blatné, kde pokaždé při svých služebních cestách přespávám, si dopřávám doušků lahodné světlé desítky Nektaru. Kousek od domu mám hospůdku (Hluchá zmije, o níž zde již zmínka byla), kde pro změnu zase točí skvěle ošetřeného „brášku“, dvanáctku Dudáka i v nefiltrované (sklepní) verzi. A jak šmakuje. V hospodě to hučí jako v úle. To je poměrně dost důvodů, proč mě celý ten kolotoč spojený s prodejem nějak víc pohltil.

Po dlouhých vyjednáváních mezi ministerstvy financí a zemědělství se stalo novým majitelem pivovaru město. Přesněji řečeno jím založená městská akciová společnost Měšťanský pivovar Strakonice. Jediným důvodem nekonečných průtahů bylo licitování o cenu. V první fázi se mluvilo o 50 miliónech, nakonec bylo rozhodnuto o navýšení na necelých 70 miliónů korun (přesně 69,2 miliónu Kč). Kromě města se o pivovar ucházelo ještě dalších osm zájemců. Není se čemu divit. Co se týká hospodářských výsledků a ekonomických ukazatelů, pivovar je v dobré kondici. Není zatížen dluhy, má dost majetku, tvoří mírný zisk.

Celá transakce spojená s majetkovým vypořádáním měla být uzavřena do konce roku. Teď už doufejme, že strakoničtí pivovarníci začnou psát novou kapitolu ve své více než 350leté historii.

V současné době vaří Pivovar Strakonice 6 druhů piv pod již výše zmíněnými značkami Nektar a Dudák. Ve svém portfoliu má jako jeden z mála lokálních výrobců i nealkoholické pivo. Ve spolupráci s Pivovarským domem v Praze vyrábí tzv. Šamp (pivní sekt). Před dvěma roky zde byla ukončena výroba pivních speciálů ochucených bylinami, jako Nektar Žen-šen, Vavřínový Nektar či „jalovcový“ Staročeský ležák. Škoda, nestačil jsem je odegustovat….

Loňský výstav strakonického pivovaru dosáhl cca 88 000 hl, avšak jeho výrobní kapacita mu umožňuje produkci až 225 000 hl. Té bylo naposledy dosaženo v roce 1990. Od tohoto data výroba pravidelně rok od roku bohužel klesá. Doufejme jen, že s radnicí v zádech se podaří tento nepříznivý trend zastavit a hlavně otočit.

Hlavním trhem zůstává Strakonicko a Prácheňsko, tedy okruh do vzdálenosti 70 km. S pivem, které má ve znaku dudáka, se však lze setkat a to celkem hojně, např. i v jihomoravské metropoli. Tady je strakonické pivo velmi populární a žádané a točí se (a ne v nevýznamném množství) ve 4 provozovnách. Zvlášť výborný je kvasničák.

Strakonický pivovar je typickým představitelem klasické technologie vaření piva (varna, spilka, sklep). Avšak tak jako v jiných oborech, i v pivovarnictví platí, že co vyhovovalo a dostačovalo v minulosti, nemusí stačit či nestačí požadavkům současnosti. A proto v devadesátých letech došlo k modernizaci a inovaci výrobních středisek. Po úpravě spilek a zabudování tanků do ležáckých sklepů byla dokončena i rekonstrukce chlazení, šrotovny a modernizována byla vodárna, stáčírna lahví a sudů.

Od roku 1999 byla uvedena do provozu z důvodu zachování charakteristické a osobité chuti strakonického piva filtrace (tzv. multimikrosystém MMS). Ta nahradila tepelnou pasteraci. Jemná filtrace nahrazuje pasterizaci nápoje a přispívá k zachování originální chuti piva. Zařízením pro dofiltraci se může pochlubit jen málo pivovarů u nás a tak Strakoničtí patří k těm, kteří mají na zřeteli spokojenost spotřebitele, kvalitu, chuť a vůni svého výrobku. Prováděná hloubková filtrace likviduje bakterie škodící pivu a znamená nejšetrnější zacházení s tímto nápojem. I když pasterace z hlediska biologické stability znamenala jistotu, jejím rizikem bylo vždy poškození chuti piva. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že strakonický pivovar je dalším v řadě malých výrobců, který může být hrdý na to, že produkuje „přírodní nepasterované pivo“ (dalšími jsou např. pivovar Bernard, Klášter, Svijany).

Podle slov starosty Vondryse bude hlavním cílem do budoucna zvýšit výstav, a to tak, aby pokrýval více než polovinu kapacity. Za druhé pak pivovar více otevřít turistům.

Rezervy, předpoklady a šance pro postupné navyšování výroby určitě existují. To ale většinou mají a chtějí všichni. Základem je a bude samozřejmě vařit kvalitní poctivé české pivo. Výše uvedené technologické změny, spolu s nákladným a špičkovým zařízením, elánem a fortelem místních pivovarníků a „zapálením“ radnice, jako nového majitele, jsou zásadními stavebními kameny pro lepší zítřky.

Splnění druhého z daných cílů, by při správně zvolené strategii neměl být až takový problém. V areálu pivovaru, popřípadě v centru města by měla údajně vzniknout značková pivnice a rovněž turistům by měly být umožněny prohlídky výroby. No uvidíme, jak se vize budou měnit v činy. Osobně bych strakonickým pivovarníkům a taky sám sobě moc přál, aby se všechny ty plány vyplnily do posledního puntíku. Doufám, že nejen já….

Za sebe si myslím, že výrazně by měla být zlepšena propagační a marketingová činnost. Ta v poslední době poněkud pokulhávala. I když je pravdou, že se asi už i v tomto začalo něco podnikat. Nové vývěsní světelné štíty, které jsem na některých provozovnách zhlédl, jsou zajímavé. Mají poněkud netradiční tvar. A také mám pocit, že by se odpovědní pracovníci měli zamyslet nad skladbou vyráběného piva. Cesta za úspěchem nevede přes zcela dominantní postavení desítky, jejíž podíl dosahuje cca 80 % oproti 20 % dvanáctky.

Co je hlavní a nejdůležitější pro domácí pivní scénu a pro nás pivní fajnšmekry je, že se novým majitelem pivovaru nestal někdo, kdo by nehodlal ve Strakonicích pokračovat v tradici vaření místních značek piva. Někdo kdo by pivovar pro něj za levný peníz koupil, nechal ho zbořit a na jeho pozemcích postavil super či hypermarket. Tak jako se to stalo v případě pivovaru ve Svitavách. Nebo ho přes nastrčenou firmu získal někdo z těch velkých výrobců, který se hodlal zbavit menšího konkurenta a dostat se do jeho regionu. I pro takový příklad nemusíme chodit daleko. Ve Vratislavicích by mohli, vyprávět co jim provedly tehdejší Pražské pivovary.

Rozhodnutí vlády prodat pivovar tomu, kdo o něj nejvíce a dlouhodobě usiloval a byl ochoten akceptovat i novou, vyšší cenu, bylo správné. Strakonickým pivovarníkům dává určité jistoty, záruky a čitelnost ze strany majitelů. To vše podpořené vazbou na jejich domácí původ a sepětí s místním prostředím a jeho velmi dobrou znalostí. Radnici se naopak podařilo zachovat výrobu piva, místní zaměstnanost a turistickou atraktivitu. Co více si malý lokální pivovar, zaměřený na region kolem komína (ten mu však paradoxně chybí) může přát?

P.S. Příklad, že spojení města s místním malým regionálním pivovarem výborně funguje, a to na obě strany, nechť je pro Vás Náchod a jeho pivovar Primátor. Nebo Protivín a jeho pivovar Platan. Tomu se po změně vlastníka, na čemž má svoji zásluhu také místní radnice, náramně daří….

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 5 komentářů, poslední komentář: 13.02.2006 14:44 Komentovat
Dávno neplatí DVD 8813.02.2006 14:44
Dnes jíž dávno neplatí oblíbené pořekadlo o nektaru protože dnešní nektar je pivo...
A přece ... Galileo Galilei10.03.2005 20:01
A přece posere hektar !
Agitky zemědělcům patří jinam... Tomáš Semrád28.01.2005 06:46
Milý pane, jenž se schováváte za jakýsi pseudonym, běžte s vašimi zemědělskými...
Pijte Nektar, pomůžete tím zemědělství ! Adalbert Dreistein-Fünfstein27.01.2005 19:32
Kdo pije pivo, pomáhá zemědělství. Avšak ten, kdo pije Nektar, ten po(hnojí) hektar....
Dej bůh štěstí Roman Holoubek25.01.2005 07:15
S tímto pivovarským pozdravem zdravím strakonické a všechny příznivce Nektaru a Dudáka....
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Sociální sítě