úvod
homepage

Český chmel v loňském roce vytisknout článek

Přidáno: 21. leden 2004  •  Autor: Honza Kočka
průměrné hodnocení Hodnocení: 2,56 hodnotících Hodnotících: 16 počet zobrazení Zobrazeno: 3707x

Není každý den posvícení. Bohužel o českém chmelu to platí pro loňský rok dvojnásob. Tropické letní počasí totiž velmi negativně ovlivnilo bilanci sklizně.

Celková produkce Žateckého červeňáku klesla oproti roku 2002 o 1033,4 t, tj. o téměř 18%. I přes nepříznivý rok se celkově jednak díky mírnému nárůstu ploch a také vzhledem k snížení podílu výsazů, ale především díky výborným výsledkům Tršické oblasti, zvýšila produkce nových českých odrůd chmele. Produkce nových českých odrůd představovala tedy již 10% celkové produkce při ploše převyšující 6% celkové plochy.

Ing. Zdeněk Rosa ze Svazu pěstitelů chmele ČR k tomu dodává:" U žateckého chmele bylo rozdíl mezi oblastmi od západu k východu vždy 0,11 tuny na hektar - Žatecko - 0,84 t/ha, Úštěcko - 0,95 t/ha a Tršicko 1,16 t/ha. I přesto, že celkový výnos u žateckého chmele 0,89 t/ha není historickým minimem, je to výnos podprůměrný, a to především vzhledem k výsledkům let 2001 a 2002 (1,07 a 1,06 t/ha)."

Největší propad ve výnosu zaznamenala Žatecká chmelařská oblast: celkově o 22%. U žateckého chmele to bylo téměř o 23%, tj. o 1151,2 t žateckého chmele. Mírnější propad byl zaznamenán v Úštěcké chmelařské oblasti - celkově o 10,3 % a u žateckého chmele o 10,5%. Vzhledem k navrácení části ploch do produkce po povodních v roce 2002 zde však došlo k celkovému nárůstu produkce u žateckého chmele o 20 tun. Situace se naopak díky srážkám v červenci a srpnu vyvinula opačně v Tršické oblasti, kde byl celkový výnos oproti roku 2002 vyšší o 33%, u žateckého chmele vyšší o 16%.

Ing. Rosa ještě připomíná:" Celkové vyhodnocení sklizně a roku 2003 bude provedeno na Chmelařskému kongresu 28.-29.1.2004. Vedle nižších výnosů musí být také zohledněn podprůměrný obsah alfa hořkých látek, zvláště patrný v minulém roce u nových českých odrůd." Jedním dechem však ještě dodává:" Klimatické podmínky měly v loňském roce velmi negativní vliv na vegetaci chmele v celé Evropě. Ještě hůře tak dopadl například největší evropský producent chmele - Německo, a na historickém minimum se pak dostalo například Slovinsko."

Nezbývá než si přát, aby i to letošní léto bylo teplé, ne však nutně tropické. Jinak bychom se mohli dočkat při bilancování letošních výsledků ještě tristnějších čísel. A kdo ví, třeba za pár let bude chuť našeho českého ležáku jiná, protože náš světově proslulý chmel bude nahrazen jinou odrůdou. Ale proč hned malovat čerta na zeď, že.

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 0 komentářů Komentovat
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30

Sociální sítě