úvod
homepage

Pivní aktuality: Zájem o nealkoholické pivo roste vytisknout článek

Přidáno: 10. listopad 2003  •  Autor: Honza Kočka
průměrné hodnocení Hodnocení: 1,5 hodnotících Hodnotících: 2 počet zobrazení Zobrazeno: 3463x

Spotřeba nealkoholického piva v Česku pomalu, ale vytrvale roste. Odborníci soudí, že za rostoucí oblibou nealko piv stojí fakt, že lidé tráví hodně času v práci, ale pivo k jídlu si odepřít nechtějí. Volí proto nealkoholické, aby měli čistou hlavu.

Navíc lidé jezdí stále více automobily a s tím se pití alkoholu neslučuje. Ještě před třemi lety vyrobily pivovary 117 000 hl, loni už 152 000 hl. Také kvalita tohoto druhu piva se podstatně zvýšila. Rostoucí zájem o nealko piva zaznamenává i řada hostinských. Pivo bez alkoholu už má své místo na slunci, což dokazuje i fakt, že se do jeho výroby pouštějí i malí producenti. Například Pivovar Strakonice začal s výrobou nealkoholického nektaru zhruba před půl rokem, nealkoholické pivo produkují také v Opavě, Benešově, Pardubicích či Náchodě. Pivovary vidí v nealko pivu jednu z šancí, jak zvýšit prodej piva, který v tuzemsku dlouhodobě stagnuje a ani se větší růst již nepředpokládá.

Téměř stoprocentní nárůst prodeje nealko piva Radegast Birell v porovnání se stejným obdobím loňského roku byl zaznamenán v červnu 2003. Birell vykazuje stabilní nárůst poptávky v průměru o čtvrtinu, a to jak u lahví, plechovek i čepovaného nealkoholického piva. Kromě birellu je jednou z nejznámějších, i když dovážených značek clausthaler. Toto nealkoholické pivo prodává bez větší marketingové podpory pivovar Krušovice. Od svého uvedení začátkem devadesátých let vykazuje clausthaler geometrický růst. Proti loňsku to bude o 30 %. Bez nealko piva v nabídce se neobešel ani Budějovický Budvar. Nealkoholické pivo je v případě tohoto pivovaru určeno především pro gastronomii. Letos zde rozšířili naši nabídku nealkoholického piva o nový obal - vratné třetinkové lahve. Tato nabídka se setkala s úspěchem, za měsíce červen až srpen 2003 v tuzemsku zaznamenali nárůst prodeje nealkoholického piva Budvar Free o 8 %. Jako doplněk sortimentu má nealko pivo Rallye s maximálně 0,5 % alkoholu i pražský Staropramen. Rallye v loňském roce získalo Zlatou pivní pečeť v kategorii nealkoholické pivo.

Nový web Pivovarů Staropramen
Společnost Pivovary Staropramen začala s provozem nových webových stránek (www.staropramen.cz ), na kterých prezentuje svoje produkty. Vytvořila jej společnost Et netera, český dodavatel e-businessových řešení. Smyslem bylo vytvoření webu, který by měl být virtuálním "světem Staropramenu". Na stránkách dále návštěvníci najdou například informace o letošní roadshow Staropramen Chlapark, o Slavnostech pivovaru Staropramen v Praze s pozvánkou na příští rok a odkazy na značkové hospody společnosti. Pivovary Staropramen (www.pivovary-staropramen.cz ) jsou druhým největším výrobcem piva v České republice s 14% podílem na domácím trhu a třetím největším českým exportérem piva. Značky Staropramen se vyvážejí do 36 zemí světa. Od roku 2000 jsou Pivovary Staropramen součástí belgické pivovarnické skupiny Interbrew. Interbrew má ve svém portfoliu více než 200 lokálních značek, pobočky provozuje ve 21 zemích. Sídlo společnosti je v Bruselu.

Import piv do ČR nemá příliš růst
Dle odborníků chuť například belgických piv Hoegaarden, Leffe, Stella Artois a Belle-Vue Kriek, která k nám nyní dovážejí Pivovary Staropramen, je tak odlišná, že nemůže u českých pivařů uspět. Největší zájem o tyto piva je u mladých lidí. Prazdroj žádná piva vlastnické skupiny SABMiller zatím do ČR nedováží a mladé se snaží upoutat na své tradiční značky Gambrinus a Pilsner Urquell, a to hlavně na velkých hudebních akcích. Dle zástupců Pivovarů Staropramen postupně segment speciálů mírně roste, ale podstatně výrazněji se zvyšuje podíl prémiových piv jako je dvanáctka Staropramen. Meziroční podíl speciálů roste velmi pomalu - zhruba o 0,08 procenta. Pivovary Staropramen prodají polovinu všech dovážených belgických speciálů v Praze. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven se loňský dovoz piva pohyboval mezi jedním až dvěma procenty a největší podíl na něm měl slovenský Zlatý bažant. Nejdražším pivem, které Pivovary Staropramen do Česka dovážejí, je belgické třešňové Belle-Vue Kriek, jehož láhev o objemu 0,375 litru nabízí kmenová síť restaurací Potrefená husa za 80 korun. V Plzni už si za pět měsíců prodeje získalo mezi mladými lidmi velkou popularitu jasně žluté, točené belgické pivo Hoegaarden s příchutí pomerančové kůry a koriandru. To nyní nabízí minimálně šest restaurací. Jeho cena se pohybuje mezi 25 až 49 korunami za točený půllitr. Většina mladých tento produkt chce ochutnat jednak kvůli barvě, ale i pro atypické hranaté sklenice, v nichž se podává.

Kniha o pošumavských pivovarech
Nakladatelství Dr. Radovan Rebstöck, Sušice 2003 vydalo knihu Tomáše Cihláře s názvem Pošumavské pivovary. Po stopách starých pivovarů západního Pošumaví. Autor je historik Muzea Šumavy v Kašperských Horách. Autor se vydal po stopách pivovarů a pivovárků sušického a klatovského Pošumaví. Poměrně reprezentativní stodvacetistránková publikace většího formátu s řadou barevných a černobílých ilustrací podává značně podrobně historii pivovarnictví na příkladech pěti desítek větších i menších podniků z oblasti západního Pošumaví. Vedle větších městských pivovarů se autor vyčerpávajícím způsobem věnoval i osudům těch nejmenších pivovárků, jako například v Albrechticích, Dolejším Krušci, Chlumu, Volšovech, Loučové nebo Zuklíně. Svého druhu ojedinělá regionální publikace je výsledkem několikaletého badatelského úsilí, stovek hodin strávených v archivech, knihovnách, muzeích i při rozhovorech s pamětníky a sběrateli. Kniha se v úvodu stručně ohlíží po obecných dějinách pivovarnictví. Následující čtivě sepsané kapitoly o historii jednotlivých pivovarů, řazené abecedně podle názvů lokalit, jsou pak cenným jádrem publikace, kterou vhodně doplňují textové i obrazové přílohy, jako slovníček odborných pivovarských výrazů, katalog starých pivních lahví, reprodukce pivovarských reklamních cedulí, tiskových reklam, pivních etiket i kovových známek.

V Praze vzniká nový minipivovar
Společnost Pivo Praha, která je členem Českého svazu pivovarů a sladoven se mimo jiné zabývá výstavbou malých pivovarů, založili ji totiž pracovníci s dvacetiletou praxí v pivovarech. V Praze zatím tato firma budování malých pivovarů doporučuje. Důvodem je samozřejmě počet obyvatel a koupěschopná poptávka. Ze studií společnosti vyplynulo, že se tento projekt vyplatí v centrech měst nad 30 000 obyvatel. Podle názorů odborníků Pivo Praha by hlavní město uživilo zhruba deset malých pivovárků. Ve městě a blízkém okolí zatím přitom funguje jen polovina tohoto počtu. Jde o Pivovarský dům v Ječné ulici, pivovar U Fleků, pivovar na Strahově, Novoměstský pivovar ve Vodičkově ulici či pivovar U Bezoušků v Průhonicích. Jeden se dokončuje i na Bulovce, v provozu by měl být od příštího roku. Na dvou minipivovarech se firma Pivo Praha spolupodílela. Je vlastníkem Pivovarského domu a projektovali a uváděli do života i minipivovar U Bezoušků. Společnost Pivo Praha dodává celou technologii včetně receptury. Jestliže se vezme v úvahu cena zařízení minipivovaru a prodejní cena piva, vychází cenově výhodněji nechat si pivo dovážet od velkých dodavatelů. To odradí mnoho zájemců. Nicméně je nutno vzít v úvahu faktor, že vlastní pivovar přitáhne kvůli jedinečnosti daleko více hostů než hospoda.

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 0 komentářů Komentovat
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Sociální sítě