Pivní mohykán vzpomíná…

Jirka Kaňa patřil k pilířům původního serveru Světpiva.cz.

Proto nebude od věci si přečíst jeho pohled na dobu nedávnou, tedy nějakých dvacet let zpátky, kdy se nám ještě nezdálo nejen o svrchňácích, natož o kyseláčích.

Mnoho zdaru novému pivnímu Kočkowebu

Když jsem před nějakými dvaceti lety začínal psát pro tehdejší Svět piva, byl český i můj svět piva někde úplně jinde. Situace pro milovníka pivní pestrosti vypadala poměrně neutěšeně. Jejími nositeli totiž byly zejména menší a střední pivovary, jejichž ležáky v konkurenci gigantů na trhu pomalu ztrácely dech. Radoval jsem se z každého výčepu Březňáka, Ferdinanda či Poutníka. Gambrinus byl téměř ztělesněním zla. Nastupující unifikace se zdála být neodvratná. Málokdo chápal moje bažení po lokálních produktech. Pivo v zásadě nikoho nezajímalo. Pivní weby vypadaly jako poslední útočiště nás, pivních blouznivců. Jedním z takových útočišť byl i Svět piva Honzy Kočky.

Kdysi pivo moc nezajímalo ani Honzu Kočku, ale jen proto, že mu česká pivní scéna momentálně neměla moc co nabídnout. Ovšem zahraniční zkušenost s pivem ho zkazila natolik, až v něm vyvolala puzení začít s tou domácí nudou něco dělat. Založil si pivní web Svět piva a začal na něm mimo jiné propagovat tehdy dost exotické pivní styly. Tedy dnes už v zásadě klasiku. Kolem nás se mezitím začala pomalu zvedat vlna zájmu o pivo. Byli jsme s komunitou kolem Světa piva od počátku u toho a bylo to moc fajn. Nová piva, noví kamarádi. Pivaři si začínali nacházet cestu do ochutnávkových pivnic, slovo pivotéka přestalo znít podivně. Později se ukázalo, jak neočekávaně velká mezera na českém pivním trhu ve skutečnosti byla. Kdo by to byl řekl, že se během pár let stane zájem o neobvyklé pivo takřka masovou záležitostí, a že se na trhu dokáže uživit několik set minipivovarů? Koho by na počátku tisíciletí napadlo, že se tolik lidí nechá přesvědčit o tom, že pivo je zajímavý a ušlechtilý nápoj?

Módní vlna střídala módní vlnu, některé pivní styly se po opadnutí zájmu vrátily zpátky na okraj, jiné se staly mainstreamem. Touha přicházet pořád s něčím novým končí leckdy až bizarními pivními kousky. Lidská fantazie je bez hranic, pivo je tudíž pravděpodobně taky nemá. Zrychlenému tempu doby už obyčejné pivní weby nějak přestávaly stačit. I já jsem cítil, že moje psaní ve stylu „přijel jsem, viděl jsem, ochutnal jsem, pochválil/pohaněl jsem“ už se pomalu vyčerpalo. Pivní online život se přesunul na sociální sítě, ke kterým jsem si už cestu nenašel. Stejně jako k některým pivním novinkám.

Dokonce i ti nadnárodní giganti se neuvěřitelně změnili. Od devadesátých let opsali až na výjimky úctyhodný oblouk od dobrého piva k pivu řekněme fádnímu a vykastrovanému a pak opět k ležáku, který je radost pít. Akorát Honza Kočka se moc nezměnil. Jede si pořád ty svoje pivní vize, zase kouká někam dopředu a za roh. Chrlí nápady a vymýšlí piva, která už mě osobně vlastně ani moc nelákají k ochutnání. Nedá si pokoj a jde si pořád za svým. Teď to zase zkouší s pivním webem novějšího střihu. Dokáže zaujmout nějaké relevantní publikum? Dokud to nezkusí, tak to nezjistí. Samozřejmě mu přeji, ať mu tenhle projekt pivního webu vyjde.

Autor: Jan Kočka