úvod
homepage

Komentáře

článku: Exkurze po velkých pivovarech

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé
 Zobrazit komentáře: podle času

pár malých poznámek, (Tomáš Semrád, 27.06.2006 08:12) celé vlákno | reagovat
Co se týká "nízké" úrovně zde popisované exkurze do pivovaru Staropramen a poznámky autora o tom, že tato je daná tím, že vlastník Staropramenu, belgicko-brazilský InBev preferuje jiné značky na úkor naší, jen malou poznámku. Vedením InBev bylo několikráte veřejně prezentováno, že značka Staropramen patří v jeho portfoliu do absolutní Top prémiové kategorie. Společně se Stellou, německým Beckem a brazilskou Brahmou. Takže v tomto bych já problém neviděl. Podle mého názoru se možná tak trochu bojí podrobně ukázat ty nové "moderní technologie", aby si u lidí nesnížili reputaci, proto to je šup, šup a hotovo. Moc se o tom nebavit a nešťourat se v tom. To je můj subjektivní názor, protože prohlídku smíchovského pivovaru jsem neabsolvoval, a ani mě to vůbec neláká. Raději mám mnohem menší pivovary (viz Regent, Strakonice). Právě třeba ve strakonickém pivovaru na Vás dýchá ta pravá pivovarská atmosféra, vidíte tady jen samou klasiku a nic než klasiku. Tím i já neříkám, že používání CKT je na škodu, vůbec ne. Dalším příkladem pivovaru, jež CK tanky používá a má velmi kvalitní pivo je kromě již zde uvedeného protivínského Platanu i hanušovická Holba.
Tome, docela by mě zajímalo, který pražský minipivovar vyrábí to kvasnicové smíchovské?
A ještě poznámka k Bondovce Budvaru. Budvaru fandím, ta věčná parazitace Anheuseru na značce Budweiser je opravdu trapná, takže já považuji tuto "Bondovku" za velmi trefné a vtipné, zamyslet nad sebou by se měli v Americe, a už si jednou přiznat, že na tak kvalitní pivo jako je Budvar oni zkrátka nemají...
Jinak díky za velmi poučný článek.
Staropramen, (Jan Mareš, 24.01.2006 14:05) celé vlákno | reagovat
Nepatřím k těm, kteří okamžitě reagují na cokoliv s čím zrovna na 100% nesouhlasí. Je jasné, že každý může mít svůj vlastní názor, a tak jsem se po přečtení článku Exkurze po velkých pivovarech ze dne 21/12 rozhodl reagovat. Prohlídku v Návštěvnickém centru pivovaru Staropramen jsem již absolvoval několikrát a musím říci, že mám pouze pozitivní zkušenosti.
Naposled jsem navštívil pivovar v prosinci minulého roku 2005 se skupinou studentů, automaticky jsme dostali snížené vstupné. Při hodinové prohlídce nás shodou okolností provázel v článku zmiňovaný „Švýcar“. Setkal jsem se s ním ve Staropramenu již po druhé a musím říci, že o jeho komunikativnosti a bezprostřednosti nemůže být pochyb.
To, že výklad je jednoduchý a srozumitelný bych v žádném případě neviděl jako negativum. Valnou většinu návštěvníků tvoří laická veřejnost, která o pivu ví jen to, že jim chutná , ale o tom jak se vyrábí nemají ani ponětí. Ti všichni, stejně tak jako moji studenti, určitě preferují jednodušší formu výkladu s tím, že na konci exkurze při ochutnávce nejen potvrdí, že jim pivo chutná, ale ví i to, jak se vyrábí.
Jan Mareš
CKT a kvalita piva, (Tomáš Maier, 04.01.2006 07:45) celé vlákno | reagovat
Velmi trefná poznámka. Myslím, že se asi ve většině shodneme, že CKT rozhodně neznamenají konec kvalitního piva a někdy mám dojem, že spíše naopak (např. u Budvaru). Používání CKT je rozhodně levnější a nese s sebou mnohem méně hygienických rizik. Problém bych viděl někde jinde. S CKT velmi často přichází nešvary jako HGB (viz nedávno Staropramen), používání rozličných surovinových náhražek, bezohledné chování na trhu (skupování a zavírání pivovarů, v lepším případě přesun výroby jinam) atd. Myslím, že s tímto si lidé tuto technologii velmi často spojují. Nepřehlédnutelným faktem také je záležitost ohledně exkurzí. Pivovar se spilkou působí zpravidla mnohem útulněji a přátelštěji než chemická továrna s CKT.
V žádném případě bych nechtěl jednostranně kritizovat moderní technologie ve vaření piva. Kdyby se sládkové drželi jen tradičních metod, tak bychom patrně ještě dnes pili "pivo" slámkou z nějaké amfory jako ve starém Sumeru.
CKT v Protivine, (Sládek CZ, 03.01.2006 13:33) celé vlákno | reagovat
Dovolte mi ukoncit vase dohady ohledne tohoto "problemu". CKT v Protivine maji uz radku let, ale neznamena to, ze by snad bylo protivinske nejak horsi. Pravda, na vyrobu takoveho skvostu jako je Primus neni ani treba CKT, ale kdyz uz je maji, logicky je pouzivaji. A nejenom na Primus. Unikatni na protivinskem je to, ze to byl prvni pivovar na uzemi Rakousko-Uherska, ktery zavedl zacatkem minuleho stoleti tzv. Nathanovy nadoby, davne predchudce dnesnich CKT. Ovsem z ruznych duvodu, hlavne vsak kvuli prvni svetove valce, ale i pro znacny odpor zakazniku, je jeste pred zacatkem druhe valky demontoval.
Jednu otazku na konec, mysli si vetsina prispevatelu na tomto serveru, ze CKT nutne znamenaji konec kvalitniho piva?
Podkováň, (Petr Sitař, 03.01.2006 11:27) celé vlákno | reagovat
A nesmíme zapomenout na Podkováň. Z venku pivovar vypadá jako malá továrna, ale varna a další prostory se také dají přirovnat k pivovarskému skanzenu. A paní sládková? Postřižiny hadr.

K Protivínu. CK tanky jsem tam v roce 2002 taky neviděl a sládek se s nimi nechlubil, ale těžko by vařily Klasika pro PP klasicky.
Platan, (Tomáš Maier, 02.01.2006 22:01) celé vlákno | reagovat
Taky mám takový dojem, že v Protivíně mají CKT. Myslím, že jsem to slyšel na exkurzi v Regentu (Třeboň), kde jsem CKT viděl na vlastní oči. Nejlepší pivovar, který používá starou technologii, je Opat v Broumově - Olivětíně, s trochou nadsázky se dá přirovnat k pivovarskému skanzenu.
Platan, (Pepa, 31.12.2005 21:25) celé vlákno | reagovat
CK tanky jsou v Platanu scjhovene pod strechou...
doporucuji Platan, (belohlavek, 29.12.2005 10:54) celé vlákno | reagovat
Pokud si nekdo chce prohlidnout skutecne puvodni pivovar netknuty modernisacemi, CK tanky atd. doporucuji Platan v Protivine. Bohuzel neni mi znamo, ze by organisovali navstevy pro verejnost tak by bylo nutno se nejak vnutit. Pivovar ma radu technickych lahudek, byl postaven na kopci a veskera technologie je razena tak, aby misto cerpadel se vyuzivalo samospadu. S vyrobou se zacina v hornich patrech a postupne se produkt prepousti patro po patru az uplne dole pod kopcem je stacirna a lahvovna.
V pripade cesty do okoli rozhodne doporucuji pokus o jeho prohlidku. Bohuzel pivovar nema vlastni hospodu, pouze u vratnice je maly kiosek s prurezem jejich vyroby ale jen v lahvovem provedeni
Krušovice, (Tomáš Maier, 22.12.2005 13:33) celé vlákno | reagovat
To by mi to pivo v Krušovicích pěkně zhořklo :-)).
Poutník Pelhřimov, (Libor, 22.12.2005 13:31) celé vlákno | reagovat
Mňa osobne to láka skôr do pivovarov menších, a rád by som touto cestou pochválil obch. riaditeľa pivovaru Poutník p. Vacka, ktorý sa nás (2 ľudia) aj bez objednávania (prišli sme na blink) bez sebemenších problémov osobne ujal a previedol nás od varne, cez spilku.... až po stáčiareň sudov a dal nám taký výklad, ktorý je hoden odborníka z fachu! Počas hodinovej exkurzie sme dostali aj nejakú tú ochutnávku, skrátka super.
Pokial niekto chce vidieť pivovar z vnútra, netreba hneď hľadať velkopivovary, ale tie menšie, kde máte pocit, že o vás majú záujem a kde na vás dých doslova "rodinná" atmosféra.
Ešte raz p. Vackovi klobúk dole
Krušovice, (Bartik, 22.12.2005 11:31) celé vlákno | reagovat
A to ještě nevíte, že Krušovice stojí 150 na osobu...
Spilka, (Jarin, 22.12.2005 11:20) celé vlákno | reagovat
To Tomáš
Já jsem tam totiž zažil podobné exempore.A tudíš bych se ani nedivil,kdyby to v tom článku nadsázka nebyla.
Spilka budvarská Bondovka, (Tomáš Maier, 22.12.2005 09:23) celé vlákno | reagovat
To o restauraci Na Spilce bylo samozřejmě napsáno poněkud s nadsázkou. Ale faktem je, že mě tamní číšník pěkně vytočil tím, že ihned po vstupu do společných dveři, které vedou do souvenyr shopu a Na Spilku mi poměrně arogantně oznámil, že Spilka je rezervovaná (a to se mi nestalo poprve) aniž bych tam vůbec toužil byť jen nakouknout. Za několik minut se pak přihnal zájezd hulákajících zahraničních turistů.
A ještě k té Bondovce. Mně se to docela líbilo, samozřejmě je nutné to brát s patřičným nadhledem a s nadsázkou. A ani se Budějovickým nedivím, že téma sporu dost často využívají při svém zviditelnění. Když byl prodej Budvaru společnosti Anheuser-Bush v polovině devadesátých let takřka na spadnutí a to jen za to (mimo ceny), že AB bude odebírat nějakou dobu produkci českého chmele, což ale byl pouze zlomek jejich spotřeby, tak mi vážně zatrnulo. Všichni víme, co by se s tímto jihočeským klenotem pak stalo.
Plzeň, (Jarin, 22.12.2005 09:07) celé vlákno | reagovat
To Tomáš Maier:
Zajímalo by mě,jakými jistě "inteligentními" důvody argumentují v Plzni to,že nechcou pouštět české zákazníky do té pivovarské hospody.
To Weetek:
To s tím provázením máš všude.Já jsem při studiích provázel na čs.opevnění (opevnění je vedle piva můj další velký kůň) a taky jsem se setkal s takovými příležitostnými brigádníkami a taky jejich prohlídky většinou nestály za nic.Pokud se to nedělá s dostatečnými znalostmi a láskou,tak to není ono.
Budvar a jejich Bondovka, (Jozin, 21.12.2005 18:24) celé vlákno | reagovat
No, ve Staraci jsem nebyl, ale ta bondovka na konci prohlidky Budvaru je fakt udesna:(. Asi si u nich mysli, ze jsme uplne naivni. Nerikam, ze to maji s americkym gigantem lehky, ale co je moc, to je moc. Padesaty leta hadr. Myslim, ze to melo byt delano vic s nadhledem.
Výstižně napsáno, (Weetek, 21.12.2005 13:25) celé vlákno | reagovat
Je bohužel neoddiskutovatelné, že Staropramen má exkurze zpracované velmi uboze. Přiznám se, že za nemalý peníz vynaložený na prohlídku mě celý zážitek spíš dost rozladil. Problém nekompetentního průvodce je bohužel daný tím, že Staropramen nabírá brigádníky, kteří se učí text z dodaných papírů a nic navíc nemohou nabídnout, pokud to sami neví. Se slzou v oku vzpomínám na školní exkurze do pivovarů Braník a Holešovice, kde průvodce byl sice profesionál, ale s patřičnými znalostmi a vztahem k provozu. Moje vzpomínka je trochu neobjektivní, protože ji vylepšuje sud grátis, který jsem na obou místech dostali, ale stejně... :-)
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Sociální sítě