úvod
homepage

Výběr z pivních zpráv vytisknout článek

Přidáno: 14. říjen 2005  •  Autor: redakce
průměrné hodnocení Hodnocení: 2 hodnotících Hodnotících: 5 počet zobrazení Zobrazeno: 4078x

Dnes se prostřednictvím tří zpráv podíváme, co se děje na pivní scéně u sousedů na Slovensku.

Jeden z největších pivovarů na Slovensku, Topvar, a.s. se sídlem v Topoľčanech, ukončil minulý rok s výrobou v hodnote 816 mil. Sk. Meziročně tak zaznamenal pokles výroby o více než 10 %, když v předcházejícím roce dosáhla výroba pivovaru 907,4 mil. Sk. V objemovém vyjádření prodala společnost vloni téměř 570 tis. hektolitrů piva, což představuje v meziročním porovnaní pokles zhruba o 15 %. Výrobní spotřebu se však podařilo podniku snížit o 11,7 % na loňských 483,8 mil. Sk. Přidanou hodnotu vygeneroval pivovar v minulém roce ve výši 332,3 mil. Sk, když v předcházejícím roce to bylo o 27,3 mil. Sk více. Rok 2004 ukončil topoľčianský pivovar s čistým ziskem 8,68 mil. Sk, zatímco v roce 2003 ještě hospodařil se ziskem ve výši 14,98 mil. Sk.. Majoritní akcionáři Topvaru se v květnu tohoto roku dohodli s jihoafrickým pivovarnickým koncernem SABMiller o akvizici pivovaru. Spojení však ještě posuzuje Protimonopolní úřad SR, který ještě ve věci nerozhodl. Loňskou produkci a hospodaření topoľčianského pivovaru ovlivnil klesající trend spotřeby piva na Slovensku, který byl podle pivovarníků způsobený zejména zvýšením spotřební daně. Navzdory klesajícímu trendu v tomto odvětví si Topvar stále drží třetí pozici v prodeji piva na slovenském trhu. Z celkové produkce pivovaru odebírají domácí obchodní partneři přibližně 95 %, zbytek směřuje na export. V současnosti Topvar vyváží pivo nebo slad do více než 18 zemí světa.
(zdroj: SITA)

========================

Při klesající spotřebě slovenských pivařů může tamní pivovarníky potěšit alespoň fakt, že začátkem léta 2004 se v ČR začalo vařit první slovenské pivo. Holandský koncern Heineken se totiž rozhodl, že v českém dceřinném pivovaru Starobrno začne vařit svou slovenskou značku – hurbanovský Zlatý Bažant. Podle zástupců Heinekenu Slovensko rozběhnutí licenční výroby bylo možné z toho důvodu, že Zlatý Bažant byl už dlouho nejsilnější dovozovou značkou na českém trhu. Do ČR se z Hurbanova ročně vyváželo až 90 tisíc hektolitrů Bažanta, což byla téměř polovina všech zahraničních piv na českém trhu. V Brně se však vaří jen sudový Bažant. Lahvový se nadále dováží ze Slovenska. Za první čtyři měsíce tohoto roku Starobrno navařilo 18 tisíc hektolitrů hurbanovského piva. Přesun časti exportovaného Bažanta přímo do brněnského pivovaru však snížil také podíl Heinekenu na slovenské výrobě piva. Ke konci prvního pololetí roku 2005 meziročně klesl o dva procentní body na 45 %. Naopak společný podíl pivovarů Šariš a Topvar ze skupiny SABMiller stoupl z 39 na 40 %. Rovněž si polepšil vyhnianský pivovar Steiger. Jeho podíl se zvýšil ze čtyřech na pět procent. Ostatní menší pivovary kryjí nadále desetinu výroby piva.

Česká licenční výroba Bažanta je však pro slovenský Heineken úspěchem. Doteď měly slovenské pivovary licenční výroby jen v zemích s menší oblíbeností piva. Sám Heineken má licenční výrobu Bažanta také v Maďarsku, kde se ho vloni vyrobilo 21-tisíc hl. Rovněž se Heineken pokoušel slovenské pivo vařit v Polsku, ale později od toho odstoupil. Licenční výroby má ještě Topvar – v Rumunsku a Rusku. Jde však poze o objemy na úrovni pár tisíc hektolitrů ročně. Na druhé straně, české pivo je na Slovensku stále oblíbenější než to slovenské v ČR. Slovenští hospodští dokonce prý od slovenských pivovarů žádají, aby jim kromě svého vlastního piva dodávaly i nějakou českou značku. Pohostinství si zvykla na nabídku jihoafrického SABMilleru, který ve svém východoslovenském pivovaru Šariš už delší dobu vyrábí i české značky Velkopopovický Kozel a Gambrinus. Tak Heineken Slovensko od listopadu roku 2004 v licenci vyrábí pivo sesterského Starobrna. Ostatní nezávislé pivovary si začaly v Česku vyhledávat obchodní partnerství. Steiger vedle svého piva distribuuje i Budvar a popradský Pilsberg zase Staropramen.
(zdroj: E-Trend)

========================

Slovenská výroba piva po zvýšení spotřebních daní v létě předminulého roku poklesla o 15 %. Slovenské pivovarnictví umí prodat už jen zhruba 4,2 miliónů hektolitrů piva ročně. Zmenšený tržní koláč vyvolává mezi pivovary větší konkurenční boj. Ještě před dvěma roky pivovary svorně kritizovaly vládu za vyšší daně. Nyní se jeden na druhého stěžují za praktiky, které podle nich nemají nic společné se zdravým podnikáním.Menším pivovarům v rukách slovenských podnikatelů se nelíbí, že jim nadnárodní hráči SABMiller a Heineken berou stále více smluvních výčepů. Boj o pivnice a restaurace, kde se pivo prodává s vyšší marží než na pultech obchodů, se přitvrzuje. Finanční silnější koncerny totiž přicházejí do hospod s daleko lukrativnějšími nabídkami vybavení provozů než před lety. Naopak větší hráči zase některé malé pivovary kritizují za to, že na pulty obchodních řetězců přicházejí s velmi levným lahvovým pivem, které podle nich kazí dobré jméno slovenského piva. Eduard Rada, který vlastní největší nezávislý pivovar Steiger, hovoří, že holandský Heineken a jihoafrický SABMiller se se svými značkami snažily na Slovensku přebrat hostince menších konkurentů už dříve. Ale po poklese spotřeby jejich tlak narůstá. Obdobné zostření boje o hospody potvrdilo také vedení dalších menších pivovarů, bratislavského Steinu Beverages a popradského Pilsbergu. Nadnárodní pivovary podle E. Radu chodí za hospodskými se stále výhodnějšími nabídkami, kterým menší hráči nemohou konkurovat. V minulosti stačilo restauraci na Slovensku vybavit jen výčepem a sklenicemi, nyní mohou provozovatelé získat i kompletní vybavení letních teras stoly a stoličkami s vyobrazením loga prodávané značky. Velké pivovary se podle majitele Steigera snaží konkurenci vytlačit už nejen z větších restaurací v centrech měst. Bojuje se i o menší „krčmy“ na venkově. Celé letní terasy v barvách Zlatého Bažanta ze skupiny Heineken či Šariša od SABMilleru je tak možné na Slovensku vidět ve stále větším množství podniků i mimo nejlukrativnějších lokalit. Lanaření pohostinství na změnu značek přerostlo do té míry, že hospodští doslova licitují, kdo jim dá více. Získávání hospod má ještě jeden důsledek. Když pivovary potřebují více zdrojů na vybavení pohostinství, snižují výdaje na reklamu v médiích. Hospody v jejich barvách totiž pivo konkrétní značky nejen prodávají, ale ho i propagují. Prodej sudového piva do pohostinství je pro slovenské pivovary sice náročnější na vstupní investice, ale v delším čase na něm mohou získat více než na lahvovém pivě v obchodech. Steiger i Pilsberg prodávají výčepem zhruba 45 % produkce, zbytek putuje na pulty prodejen. Pro porovnání, SABMiller má jen mírně nižší podíl dodávek do hospod (43 %). Výrazně si však může v restauracích polepšit po očekávaném odkoupení topolčanského pivovaru Topvar. Ten totiž v sudech prodává až 60 % vyrobeného moku. Smůlu na širší uplatnění v „krčmách“ má Stein, protože do Bratislavy jako největšího i nejbohatšího města Slovenska se snaží dostat všechny pivovary včetně silných českých konkurentů.

Vytlačení menších konkurentů z hospod se větším hráčům vrací tím, že právě malé pivovary se snaží více prosadit v prodejnách obchodních řetězců. Začaly tam dodávat velmi levná piva s cenou často pod šest slovenských korun za láhev. V médiích to už kritizoval jak Heineken, tak i Steiger. K dodávkám levnějších piv přitom menší pivovary přistoupily na základě požadavků řetězců. Ty totiž začaly vypisovat tendry na privátní značky. Pilsber tak například dodává značku Golem do sítě CBA. Stein zase s Pandúrem uspěl v Tescu a s Gazdou v COOP Jednotě.
(zdroj: TREND)

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 1 komentář, poslední komentář: 03.04.2006 07:26 Komentovat
Slovensko začíná býti opravdu homogenním pivním celkem Tomáš Semrád03.04.2006 07:26
Tak tak. Velké slovenské restaurace s venkovními zahrádkami jsou dle mých posledních...
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Sociální sítě