úvod
homepage

Výběr z pivních zpráv vytisknout článek

Přidáno: 9. srpen 2005  •  Autor: redakce
průměrné hodnocení Hodnocení: 1 hodnotících Hodnotících: 4 počet zobrazení Zobrazeno: 4349x

Jaké aktuality nás poslední dobou zaujaly? Exportní úspěchy klášterského a jihlavského pivovaru a nové pivo z Třeboně a Kláštera. Také neutuchající aktivita Plzeňského Prazdroje – na jedné straně licenční výroba v Maďarsku a budování nových CK tanků, na s

Klášterský pivovar díky dvanáctileté smlouvě s německým odběratelem (týdně 10 kamionů světlého desetistupňového a speciálně pro německý trh vařeného tmavého dvanáctistupňového piva) a dalším exportním úspěchům (USA, Švédsko, Gruzie, Rusko, rýsuje se Čína a Indie) téměř naplnil své kapacitní možnosti.. Vedení společnosti nyní jedná o rozšíření výroby v našem areálu a také o možnosti zajistit kooperaci s jiným výrobcem piva v jiné provozovně. V Německu se nyní klášterské pivo prodává na zhruba 900 prodejních místech. Právě po zkušenostech z německého trhu se firma rozhodla, že uvede na český trh nový výrobek. Současnou tmavou desítku nahradí tmavá jedenáctka. Loňský výstav Pivovaru Klášter byl 70 tisíc hektolitrů piva, letos výrazně překročí 100 tisíc hektolitrů. Výrobní kapacita pivovaru je přitom 130 tisíc hektolitrů.
(zdroj: Boleslavský deník)

===================================

Jihlavský pivovar zvýšil od ledna do června prodej piva meziročně o dvě třetiny na více než 86 400 hektolitrů. Z toho 50 tisíc hektolitrů putovalo za hranice, především v Belgii, Německu a Rakousku. Množství piva, které pivovar vyvezl do konce června, již o 16 000 hl převýšilo objem exportu za celý loňský rok. Díky vývozu jsou kapacity jihlavského podniku zcela vytíženy, což se kladně projeví v rentabilitě a v ziskovosti výroby. Odbyt v zahraničí stále roste. Spolupráci s belgickými obchodníky pivovaru pomohl navázat majoritní akcionář, ale stále více piva míří i do Německa a Rakouska. Do zahraničí se vozí především dvanáctistupňové pivo, v lahvích i v sudech. První hektolitry piva letos podnik odeslal i do Maďarska a na Slovensko. Tržby Pivovaru a sodovkárny Jihlava za první pololetí činily 85 milionů korun, proti stejnému období loni o dva miliony více. Dle vedení firmy růst tržeb nebyl tak výrazný, protože podnik omezil prodej nealkoholických nápojů od jiného výrobce.
(zdroj: Mladá fronta DNES)

===================================

K šesti druhům třeboňského piva přibyla řezaná "třináctka". Pivovar vyslyšel připomínky znalců a gurmánů a vyšel jim tímto pivem vstříc. Dne 30.7.2005 nádvoří pivovaru Regent se konaly již 3. pivní slavnosti. Navzdory vedru stovky lidí obsadily stoly pod slunečníky a vychutnávaly si pěnivý mok. Symbolicky úderem 13. hodiny sládek pivovaru Ivan Dufek pokřtil nové třináctistupňové Pivo Petra Voka. Vedení pivovaru zdůrazňuje více než 625 let dlouhou tradici a bohaté zkušenosti jako přednosti zdejšího pěnivého moku.
(zdroj: Listy Jindřichohradecka)

===================================

Největší maďarský pivovar Dreher začal vyrábět v licenci české pivo Velkopopovický Kozel. Maďarsko je po Slovensku a Rusku třetí zahraniční zemí, kde se Kozel licenčně vyrábí. Dreher je stejně jako Plzeňský Prazdroj součástí globální pivovarnické skupiny SABMiller, dvojky na světovém trhu. Licenční výrobu v sesterském pivovaru Dreher kontrolují nejzkušenější sládci z Prazdroje. Velkopopovický Kozel se také exportuje, především do skandinávských a pobaltských zemí - například ve Finsku je největší importovanou značkou piva. Na maďarský trh uvádí Prazdroj světlé pivo v půllitrové lahvi a v plechovce.
(zdroj: Právo)

===================================

Hlavní závod Plzeňského Prazdroje v Plzni projde v příštích letech výraznou přestavbou, historické jádro nejznámějšího českého pivovaru však zůstane trvale zachováno. Investice za finanční rok duben 2005 až březen 2006 výrazně přesáhnou loňské, kdy činily téměř 1,6 miliardy korun. Společnost chce investovat zejména do nové stáčírny lahví, další etapy rozšíření varny Pilsner Urquell a nových cylindro-kónických tanků. Nová stáčírna piv Pilsner Urquell i Gambrinus, jejíž stavba začne ještě letos, má přijít na více než jednu miliardu korun. Pivovar už začal budovat deset nových cylindro-kónických tanků, které používá ke kvašení piva od roku 1991 a nyní jich má 150. Třetí etapa budování varny, do níž už podnik dal 362 milionů korun a zprovoznil ji loni v září, odstartuje začátkem roku 2006. (zdroj: regionplzen.cz)

===================================

Po téměř padesátileté odmlce začali 2.8.2005 bednáři plzeňského pivovaru opět vyrábět obří sudy, které budou ve sklepích pivovaru sloužit k dozrávání a uskladňování piva. Od roku 1957, kdy byl v pivovaru vyroben poslední velký sud, řemeslníci tyto velké sudy jen opravovali a smolili. Opětovným zahájením výroby se Plzeň vrátí mezi několik posledních míst v Evropě, kde bude mít bednářské řemeslo plnohodnotný význam. "Jsme jedním z posledních pivovarů, kde se sudy jen neukazují, ale také používají," uvedl mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin. Podle něj mají dva druhy využití. V první řadě se z nich čepuje pivo turistům na prohlídkových trasách pivovaru. Za druhé se pak používají stejně jako před sto a více lety k dozrávání piva Pilsner Urquell ve sklepích. Srovnáváním chuti piva vyrobeného tradičním způsobem a piva, které se v Plzni vyrábí v posledních letech, pivovarští sládci zjišťují, jestli inovace ve výrobě nevedly ke změně chuti a charakteru moku. Zůstávají-li vlastnosti srovnávaných vzorků stejné, znamená to, že úpravy výrobních postupů jsou dobré a je možné je ponechat. Tyto testy se začaly dělat v posledních 15 letech, kdy pivovar prošel velkou modernizací a byly zde investovány miliardy korun. "V roce 1991 se kupovaly CK tanky. O rok později už pivo dozrávalo částečně v těchto obřích kovových tancích a částečně v sudech. Pak se kromě výroby zkušebních vzorků od dozrávání v sudech upustilo úplně," uvedl bývalý vrchní sládek pivovaru Václav Berka. Podle něj ještě v inventuře v roce 1980 bylo evidováno 3,5 tisíce sudů o objemu v průměru 40 hektolitrů. Dnes má pivovar použitelných sudů jen asi 50. I ty ale postupně dosluhují, a je třeba stavět nové. V prvních pěti letech by měly vznikat dva ročně. Rychlejší výrobu zatím pivovar nepotřebuje a navíc na ni nemá dost dřeva. "To musí schnout podle tloušťky pět až devět let. V prvních letech tedy můžeme dělat jen ty dva sudy ročně. Teď ale necháváme sušit dřeva více, takže za pět let bychom měli dost materiálu až na čtyři pět sudů ročně," odhaduje jeden z bednářů Václav Salzman.
(zdroj: Plzeňský deník)

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 3 komentáře, poslední komentář: 09.08.2005 22:15 Komentovat
re Martin Martin Borský09.08.2005 22:15
Oni mají, Martine, v Jihlavě kapacity využity taky proto, že jsou ochotni dodat nějaké pivo...
Jihlava Martin Štros09.08.2005 18:39
Když mají teda v Jihlavě kapacity plně vytížené, proč před 3 měsíci začali výráět...
PU udzenac09.08.2005 08:34
Že bude PU ležať v dubových sudoch je už teraz úplne jedno.
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Sociální sítě