úvod
homepage

Dovoz a vývoz chmele v roce 2004 vytisknout článek

Přidáno: 11. duben 2005  •  Autor: Zdeněk Rosa
průměrné hodnocení Hodnocení: 1,78 hodnotících Hodnotících: 9 počet zobrazení Zobrazeno: 6109x

Meziročně došlo k mírnému zvýšení vývozu chmele z České republiky. Důvodem byl především větší objem vyvezeného granulovaného chmele.

Naopak došlo k dalšímu snížení vývozu surového chmele což je pravděpodobně důsledkem nižšího nákupu zahraničních firem, které chmel dopravují ke zpracování do svých zařízení mimo ČR. V roce 2004 došlo také k určitému snížení objemu zpracovávaného dovezeného chmele a tím ke snížení vývozu tohoto chmele.

Nejvíce chmele odebraly v minulém roce japonské pivovary, kde přibližně 2/3 dodávek tvoří granule typu 90 a 1/3 granule typu 45 odrůdy Žatecký poloraný červeňák. Japonsko je tak pro český chmel stále největším trhem, na kterém končí po přepočítání na surový chmel více než třetina české úrody chmele.

Nižší množství než v předcházejících letech směřovalo tentokrát do Německa, zde se však stále převážně jedná o surový chmel, který je zde zpracován a dále vyvážen. V případě Polska, které figuruje ve statistice na třetím místě, se na objemu vývozu a dovozu odráží největším podílem množství chmele dovezeného na zpracování v režimu aktivního zušlechťovacího styku, který nezůstává v ČR. Nárůst vývozu českého chmele lze v posledních letech sledovat například v Rusku, Číně nebo Vietnamu a mezi tradiční velké odběratele patří pivovary na Slovensku, ve Velké Británii, Belgii, Holandsku, Rumunsku, Finsku, Indii a Maďarsku.



Tab. 1: Vývoz chmele z České republiky bez rozlišení typu výrobku (celní kód 1210, tj. lisovaný chmel, G 90 a G 45) 1998-2004.

Vývoz do deseti prvních zemí odpovídá téměř 95% všech vývozů chmele z České republiky. Je proto potěšitelné, že se v celní statistice objevují stále nové země a je vidět snaha českých obchodních firem o hledání uplatnění žateckého chmele také na méně tradičních trzích. Přímo z ČR byl chmel v loňském roce vyvezen do 36 zemí v celkové hodnotě přes 828 mil. Kč.

DOVOZ CHMELE

V roce 2004 došlo po několika letech, kdy se stále snižoval dovoz granulovaného chmele, k mírnému navýšení těchto dovozů. Jednalo se zejména o navýšení dovozů z Německa a Polska o několik desítek tun. Přesto je zřejmé, že pro chmelení v granulované formě se v českých pivovarech již používají téměř pouze české odrůdy chmele, tj. Žatecký poloraný červeňák, Bor, Sládek, Premiant a Agnus. Meziročně došlo také ke snížení dovozu surového chmele, dováženého především v režimu aktivního zušlechťovacího styku na zpracování. O více než polovinu se snížil především dovoz chmele v Německa, protože vstupem do EU skončily výhody vycházející z celních předpisů při zpracování v ČR a následném vývozu výrobku, např. do Polska. Objem dovozu extraktu se podle statistiky meziročně klesl.

Jak je uvedeno výše, surový chmel se do ČR dováží za účelem zpracování, největší podíl pochází z Polska a Německa. Dále se pak jedná o chmel slovinský, bulharský, ukrajinský a nově také belgický.

Extrakt

Dovoz extraktu byl v loňském roce na spodní hranici průměru posledních deseti let, když se dovezlo okolo 130 t chmelového extraktu. Hlavními dovozci jsou USA a Neměcko, v posledních třech letech došlo znovu k výraznému zvýšení podílů dovozů ze SRN, které předtím ztrácely na úkor USA. Stálý je dovoz menšího množství z Belgie, ale téměř se již ztratil dovoz z Velké Británie.

Údaje o České republice pocházejí z Celní statistiky (www.mfcr.cz)

Zpracoval: Zdeněk Rosa – Svaz pěstitelů chmele České republiky

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 0 komentářů Komentovat
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Sociální sítě