úvod
homepage

Kam kráčíš, české pivovarnictví? V. vytisknout článek

Přidáno: 6. prosinec 2004  •  Autor: Honza Kočka
průměrné hodnocení Hodnocení: 1,07 hodnotících Hodnotících: 14 počet zobrazení Zobrazeno: 5118x

Protože se debata na téma „Úpadek českého pivovarnictví – fikce nebo realita“, rozběhla více než jsme očekávali, hodláme v tématu pokračovat i tento týden. Dnes dostávají slovo zástupci Sdružení přátel piva.

Po úvodním článku, kde se prezentoval orientační přepis projevu jednoho z nejvyšších představitelů sdružení Camra z Velké Británie, pana Mika Bennera a uznávaného pivního žurnalisty a propagátora pivní kultury Rogera Protze, následovala ostrá reakce presidenta českého Svazu pivovarů a sladoven, pana ing. Jana Veselého. Dále dostali příležitost projevit svůj názor představitelé největších pivovarnických uskupení v zemi, čehož využili zástupci pivovarů Prazdroje, Budvaru a firmy Drinks Union. Následovala reakce Petra Sitaře, našeho pravidelného autora a zarputilého příznivce malých pivovarů, a Jardy Večerníčka, šéfredaktora měsíčníku Pivní magazín.

Dnes tedy dostává slovo Sdružení přátel piva, doposud největší pivně orientovaná organizace u nás. Sice nejlepší léta, kdy se její základna počítala v tisících členů, jsou dávno pryč, nicméně má podle nás toto sdružení stále co říci. A nejsympatičtější na nich je rozhodně fakt, že nové vedení vyvíjí nezměrné úsilí, aby jejich činnost nebyla jen formální, a aby i oni mohli přispět svým dílem k šíření pivní osvěty u nás.

Dne 30.11.2004 proběhla v Pivovarském domě TK se členy SPP ohledně vyjádření se ke kvalitě českého piva a výrokům představitelů CAMRA. Poté následovala bouřlivá diskuse na téma neetické kampaně Budvaru.

 Tisková konference Sdružení přátel piva - zprava president Svazu pivovarů a sladoven, ing. Jan Veselý, ing. Vladimír Kellner, Výzkumný ústav sladu a piva, předseda Sdružení přátel a piva, Tomáš Erlich, František Štrupl, Jarda Večerníček, šéfredaktor Pivního magazínu a další členové vedení Sdružení přátel piva.
Tisková konference Sdružení přátel piva - zprava president Svazu pivovarů a sladoven, ing. Jan Veselý, ing. Vladimír Kellner, Výzkumný ústav sladu a piva, předseda Sdružení přátel a piva, Tomáš Erlich, František Štrupl, Jarda Večerníček, šéfredaktor Pivního magazínu a další členové vedení Sdružení přátel piva.

SPP konstatuje:

přestože plně chápeme postoj a obavy o ztrátě identity českého piva, které zde oficiálně přednesl za anglickou organizaci CAMRA její výkonný ředitel M.Benner, nemůžeme s celkovým vyzněním tohoto prohlášení souhlasit. Důvody jsou následující:

1. Obava z poškození pověsti charakteru českého piva z důvodu jeho licenční výroby v jiných pivovarech, zkrácením doby ležení v CK tancích, použití jiných méně kvalitních surovin pro jeho výrobu, je oprávněná. Pokud ale v důsledku takovéto výroby dojde ke změnám charakteru piva, nelze to globálně vztahovat na veškeré české pivo. Jsme toho názoru, že poškozeny by byly především samy jednotlivé pivovary, které takové pivo vaří. To by se jistě projevilo na jejich odbytu. Tomu zatím dle dostupných statistik nic nenasvědčuje.

2. Piva, která jsou na trhu v ČR a nejsou vyráběna klasickou metodou, si našla poměrně značný okruh spotřebitelů, což svědčí o jejich oblíbenosti a tudíž je tuto skutečnost třeba respektovat a nebránit v rámci trhu této výrobě.

3. Plně lze souhlasit pouze s obavami z postupné likvidace malých pivovarů a tím snížením nabídky trhu o jejich produkty. Zde je třeba bedlivě sledovat metody získávání trhu nadnárodními pivovarskými skupinami a upozorňovat odp.orgány, pokud by byla zjištěna nekalá soutěž a snažit se podporovat malé a střední pivovary k zachování jejich výroby, příp.se zasadit proti dalšímu prodeji státních pivovarů.

4. Zkušenosti z Anglie nejde beze zbytku aplikovat na naše poměry.

5. Velmi si vážíme práce, kterou organizace CAMRA dělá pro spotřebitele piva ve Velké Británii. Vzhledem k jejím cílům můžeme vnímat toto prohlášení i jako ochranu malých britských pivovarů před levným a kvalitním pivem, z ČR, o čemž svědčí vzrůstající vývoz do této země. ( Meziročně o 30% )!

A protože se v tomto prohlášení vyskytly názory a informace, s kterými nejspíš mnozí z vás nebudete souhlasit, požádali jsme předsedu Sdružení přátel piva, pana Tomáše Erlicha, aby jednotlivé body více rozvedl:

Debata na téma kvality českého piva je bouřlivá a je určitě dobře, že se o tomto tématu nyní široce diskutuje, byť závěr asi nebude nikdy zcela jednoznačný kvůli velkému množství podtémat, která tato diskuze nabízí a bude vždy bude záležet na úhlu pohledu dotyčného.

Zkusím tedy na toto téma reagovat z více stran a možná zjistíte i z mých názorů, proč Sdružení přátel piva nemohlo zcela souhlasit s výroky představitelů CAMRA, byť naše postoje jsou si hodně blízké. Největší obavy organizace CAMRA jsou ze ztráty identity českého piva, zejména pak toho, které je vařeno v licenci. Otázka hned na úvod tedy zní, co je to ČESKÉ PIVO.

Český svaz pivovarů a sladoven se to jasně snaží definovat v pěti bodech a pokouší se pojem "české pivo" nechat zaregistrovat jako ochrannou známku. Půjde tak o jasně definovatelný pojem piva českého typu (tedy ležák, resp.pilsener), kdy toto označení nebudou moci nést licenční značky vyráběné v cizině. Etiketa PU vyrobeného v polských Tychách tedy bude toto značení na rozdíl od originálu z Plzně postrádat. V tomto případě lze jistě snahy ČSPS jen podporovat. Otázka zní, jak reálný celý projekt ale je.

České pivo, dle sdělení CAMRA je pivo českého typu vyrobené (nejlépe) klasickou technologií a hlavně pivo neošizené dobou zrání či použitím levnějších sladů, chmele, či jen surovinových náhražek. S tím lze také jistě souhlasit. Nelze ale souhlasit s tím, že české pivo je nekvalitní, resp.že se jeho kvalita zhoršuje. Nejen proto (a to je asi zásadní rozpor), jestliže český pivovar dělá v licenci (a nebo i u nás doma) pivo méně kvalitní, kdy šetří na technologii, výrobním čase i surovinách, a kdy se chuť jeho piva blíží tzv."europivům" typu Heineken (by´t třeba jen z důvodu změny technologie), již bohužel přestává být dle mne českým pivem a tak k tomu i přistupuji. Pivovar se zkrátka rozhodl jít cestou globálního piva místo piva českého. Tím ale riskuje hlavně svoji pověst a nikoliv pověst "českého piva", neboť většina českých pivovarů vaří klasickou metodou a poctivě. Je proto škoda, že když CAMRA mluví o českém pivu, mluví o Prazdroji, Staropramenu a Budvaru, ale už nikdy o Svijanech, Poličce, Černé Hoře apod.

Souhlasím s obavami, které CAMRA vyjadřuje, chápu jejich postoje i z hlediska jejich 30ti leté zkušenosti nejen z Anglie a vnímám možná nebezpečí. U nás zatím ale jde spíše pouze o změnu technologie a nikoliv např. o šizení surovin. Nemám žádné konkrétní informace o tom, že by zde například nějaký pivovar vařil či chtěl používat místo sladu kukuřičný sirup apod. (Bavíme se samozřejmě o poctivých deseti a vícestupňových pivech, nikoliv o pivních náhražkách které se dají pořídit v hypermarketech za cenu tak nízkou, která musí každého automaticky odradit, byť bohužel opak je spíše pravdou). Také nepoužití Žateckého červeňáku ještě neznamená horší kvalitu, zvláště v případě, kdy se bere např.kvalitní německý chmel. Díky svému až příliš výraznému aroma někteří sládci nejen kvůli ceně berou žatecký chmel pouze jako"koření" a nikoliv pro hlavní chmelení. Činí tak již řadu let bez toho, aniž by si toho kdo všimnul a kritizoval kvalitu českého piva. A to bez rozdílu malý velký pivovar. A že se používá granulát místo šišek? To opět nikde nepoznamenalo kvalitu piva. Z granulátu vaří bez výhrad téměř všichni, vč.restauračních mikropivovarů a rozhodně jim to neubralo ani na kvalitě ani na charakteristické odlišnosti právě toho jejich piva. Na druhou stranu je jistě tradičnější i neskonale romantičtější vaření piva ze šišek tak, jak činí např.Budvar a vážím si toho. O změně kvality to ale není.
Co se sladu týká, tam (dle mých dostupných informací) snad zatím žádný problém není a většina pivovarů vaří z toho nejkvalitnějšího co u nás na trhu je a nemyslím si, že by se zde na surovině šetřilo.
SPP určitě podporuje klasické metody vaření, jakožto spíše malé pivovary vůbec a všechny pivovary, pivní subjekty, veřejnost i média naše sdružení tak vnímá.

Přesto si osobně nemyslím, že použití CK tanků automaticky znamená i horší kvalitu piva. Je pochopitelné, že dojde k jisté změně struktury piva, avšak kvalita a chuť zůstává, resp.leží v rukou pana sládka. Mohu jako příklad doložit svá tvrzení tím, že zatímco před lety byl výčepní Braník ze stejnojmenného pivovaru pivem slabým a méně kvalitním, dnes je to pivo vyrovnané chuti a ve své kategorii dobré. Rozhodně je i mě pohled na otevřenou spilku vždy milejší, protože použitím CK tanků se z pivovarů vytrácí ta krásná romantika a atmosféra, dýchající na nás např.z filmu Postřižiny.

Co je dle mne tedy skutečný a reálně doložitelný nešvar v českém pivovarnictví, je ředění piva (metodou HGB), kdy se nevaří na původní stupňovitost, ale pouze se jedno silné pivo rozředí na několik slabších. (u nás hlavně Gambrinus). Tento aspekt např. však CAMRA ani nezmiňovala.
Můj první závěr tedy je, že některé nové technologie vaření piva (CK tanky, chmelový granulát) ještě nemusí znamenat horší kvalitu piva. Dokonce naopak a zmínit můžeme např.KEG sudy místo hliníkových, či nové mikrofiltry (byť nejlepší je stejně pivo nefiltrované) apod. Je samozřejmé, že maximální možné zkrácení výrobního procesu, či ředění piva již jeho styl ohrožuje a šizení na surovinách je již přímo pokus o jeho vraždu.
Většina z nás také ví a to i na základě osobních zkušeností, že kvalita veškerých piv se od roku 1989 rapidně zvedla. Lze tedy mluvit o zhoršení? A v jakém časovém horizontu, resp.od jakého roku se horší?

Souhlasím s CAMRA, že originál je jen jeden a vaření v licenční výrobě se i nám v SPP též nelíbí. (Zvláště, mělo-li by se na takové výrobě šidit.) V případě Prazdroje už s tím nic nenaděláme a navíc nevím, jakým stylem se vaří plzeňské pivo v Polsku. Zde se ale musím zastat kvality chuti nového piva, neboť z mnou ověřených a nezávislých zdrojů musím konstatovat, že rozdíl mezi českým PU a polským je nečitelný.
K výrobě licenčního piva se vztahuje i jeden ryze český problém (či spíše postoj). Češi jsou zvyklí pít jen české pivo. (i to globální musí být české). Důvodem je jistě nejen cena, ale i jiná chuť a barva piva. (PS: To, že se také některé pivo dobarvuje je další nezmíněná "taškařice").
Proto také nepřekvapí, že licenční výroba českých piv zde nikoho moc netrápí, a to i kdyby se dělala opravdu úděsným způsobem. Vždyť značka prodávaná zde je "stále stejně dobrá" a že někde jinde není, není rozhodně náš problém. Také opačný případ je zde díky tomu téměř nemožný. Sebelepší a sebeznámější cizí značka zde nemá zatím šanci prorazit.
Ke globálním pivům ještě jedna poznámka. Budeme-li se zde bavit o jedné naší tzv.globální, dle mne sterilní a jinak velmi rozšířené značce bavit jako o nic neříkajícím "europivu", stále ještě musíme bezesporu dodat, že tento náš typ europiva (a nejen tento) je stále neskonale kvalitnější a chuťově lepší a výraznější než ostatní skutečná globální piva typu Carlsberg, Heineken apod.
A ať se nám to líbí nebo ne, rozhodně to není ani nejhorší produkt na trhu, což si každý může dokumentovat sám v anonymní degustaci, kterou si může vyzkoušet třeba s přáteli na chatě.

Naprostá většina pivovarů zde vaří klasickou metodou, bez použití CK tanků. Dá se říci, že do včerejška se bez CK tanků obešel i gigant ze Smíchova, pivovar Staropramen. Jak bude nové "CK" pivo chutnat, si ještě musíme pár týdnů počkat. Možná i dle toho potom můžeme (můžete) soudit, zda se české pivo horší či nikoliv.

Já a určitě i všichni členové SPP jsme přítelem každého dobrého piva, a to ať z malého či velkého pivovaru. Byl bych skutečně velmi nerad, kdyby celá debata zapadla do úrovně, které pivovary jsou ty špatné a které ty dobré. Zda velké či malé. Debata o tom, jak velké pivovary díky své finanční síle "dusí" ty malé, je už zase úplně jiné téma. Ale bohužel i to je o volném trhu.
Společným úsilím nás všech, co máme rádi poctivé pivo, pak je upozorňovat na nešvary co se dějí a snažit se přesvědčit všechny okolo nás, aby ty globální, či šizené, či technologicky jinak zhoršené, piva nepili a nekupovali. Je to jediná cesta, jak donutit i tyto pivovary všude na světě, aby vařili pivo dobré a nešizené.

České pivo zatím na tom není naštěstí tak špatně, jak vyjadřují obavy představitelů CAMRA. V každém případě a za to jim dík, zde vznikla nebývalá diskuze okolo tohoto skvělého nápoje a která je jistě jen a jen k jeho a našemu prospěchu.
Prohlášení SPP, i má diskuze jde napříč názory nejen zde zatím prezentovanými. Je to však postoj snaživě objektivní, i když chápu, že se budou ozývat ostré hlasy ze všech stran.

Jsem připraven odpovědět na Vaše komentáře a připomínky nejen zde, ale i na půdě SPP, kde je též nutno iniciovat velkou diskuzi na toto téma. Budete-li se chtít k nám přidat, budu jen rád.

Tomáš Erlich, Předseda Sdružení přátel piva

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 2 komentáře, poslední komentář: 08.12.2004 23:01 Komentovat
Ano pane Sládku... Martin Borský08.12.2004 23:01
Souhlasím s předešlou reakcí na článek. Navíc chci nejenom pana Erlicha upozornit na...
Trvalo to dlouho, Sládek CZ07.12.2004 04:55
ale nakonec k tomu asi dojít muselo. Nikdy jsem neměl v úmyslu a nechtěl vypichovat jednu...
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30

Sociální sítě