úvod
homepage

Působivá titulní strana - neúplné informace vytisknout článek

Přidáno: 25. listopad 2003  •  Autor: Pavel Borowiec
průměrné hodnocení Hodnocení: 2,57 hodnotících Hodnotících: 16 počet zobrazení Zobrazeno: 3510x

Recenze velké encyklopedie piva od Berryho Verhoefa



Vydavatelství Rebo vydalo v roce 1998 Encyklopedii piva (345 Kč, 304 stran ) od Berryho Verhoefa, po pěti letech přichází od stejného autora s Velkou encyklopedií piva ( 745 Kč, 447 stran ). Novinka na první pohled zaujme působivě řešenou obálkou i grafickou úpravou, o to větší jsou rozpaky, když při porovnání obou knih zjistíte, že první z nich přináší podstatně ucelenější informace.

Obě publikace mají odlišnou strukturu, první představuje jednotlivé značky, druhá abecedně pivovary v jednotlivých státech a jejich produkty. Vzhledem k dostupnosti piv i osobnímu zájmu o německá piva jsem věnoval největší pozornost kapitole, která mapuje situaci u našich západních sousedů. Nedělám si iluze, že na omezeném prostoru lze zachytit nabídku německých pivovarů, aniž by některý z významnějších nechyběl. Nicméně Verhoef neměl při výběru pivovarů cit pro selekci jednotlivých značek i dostatek koncepce pro systematické popsání trhu. Přes veškerou snahu se mi nepodařilo najít klíč, podle něhož vybíral, atak se stalo, že chybí nejenom významné pivovary ať výstavem nebo kvalitou, ale také zásadní představitelé jednotlivých stylů.

V kategorii pils postrádám Jever, Fürstenberg, König, Krombacher u kölsch Früh, Gaffel, Mühlen, Päffgen, Richmodis, Sester, Zunft, u černých piv produkci pivovaru Kaltenberg nebo značky Köstritzer, Mönchshof, u alt bier Frankenheim , Gatz nebo Schumacher, u dortmunder export Thier. Verhoef nezaznamenává ani vyhlášené speciality jako Kulminator 28, Aecht Schlenkerla Rauchbier, Rauchenfels Steinbier a dokonce Berliner Kindl Weisse, nevěnuje se pivům připravovaným pro Oktoberfest a z pověstné mnichovské šestky neuvádí Hacker – Pschorr, který po fůzi s pivovarem Paulaner usiluje o místo na trhu jako Sternweisse nebo Anno 1417 a po období útlumu o sobě dává vědět. S výjimkou Salvator a Celebrator nenachází místa pro doppelbocky. Ignoruje malé pivovary s výborným jménem jako Im Füchschen v Düsseldorfu, Hövels v Dortmundu, Mahr´s, nebo Special v Bamberku, Bruch v Saarbrückenu nebo Irseer Klosterbräu v Irsee, což mne mrzí víc než absence velkých pivovarů Kindl z Berlína, Holsten z Hamburku, Gilde z Hannoveru nebo středních Würzburger Hofbräu.

Co je smutné, řadu těchto značek obsahovalo první vydání knihy a ve druhé se neobjevují. Autor neměl ani šťastnou ruku při zařazení některých typů piva u těch pivovarů, které v publikaci uvádí. U Augustiner opomíjí Edelstoff, u Einbecker bych dal přednost Ur-Bock Dunkel, u Pinkus Müller je podstatnější Alt, klášterní pivovar Weltenburger Kloster má mimo jiné také vynikající černý weissen.

Tento seznam by mohl být podstatně delší, ale doufám, že pro případné zájemce, kteří nechtějí prožít podobné rozčarování postačuje. Nemám dostatek zkušeností z pivem z Velké Británie, Belgie nebo Holandska, takže nedokáži posoudit, jestli je provází podobné problémy a rád si v tomto směru příspěvky zkušenějších autorů. Nejde pouze o hodnocení této knihy, ale vítám diskusi o tom, jak by měly vypadat další encyklopedie piva pro český knižní trh. U Verhoefa jde o otázku koncepce publikace, výběru značek a reprezentativních zástupců jednotlivých druhů. V této podobě ztrácí smysl jak pro turisty, kteří hledají zážitky, tak pro sběratele, o profesionálech nemluvě. Po věcné stránce nemám takové připomínky a není pochyb, že publikaci prospěla česká redakce, která však nemohla výše uvedené problémy ovlivnit.

Kladně naopak hodnotím zpracování kapitoly o Francii, kde se objevují piva z Bretaně ( Coreff, Blanche Hermine a další ) a zasloužená pozornost je věnována především značkám z okolí Lille. Za zcela odbytou lze naopak považovat kapitolu o Dánsku. Španělsko sice není tak podstatné, ale v Madridu se vaří pivo s dobrou kvalitou a také se zde k překvapení mnohých i dost pije, ať jde produkty vařené přímo v Madridu Damm Estrella nebo Mahou Clásica nebo v dalších městech jako Cruzcampo v Seville, La Coruni, Zaragoze nebo San Sebastianu. Příznivce svrchně kvašených piv zamrzí, proč se nenašlo místo pro piva z ostrova Malta. Našince putujícího k moři, proč se objevují piva z Chorvatska a chybí Slovinské Laško a Union.

Česká republika stále patří ke států, kde je člověk vděčný za jakoukoli publikaci o zahraničním pivu. Velká encyklopedia piva od Barryho Verhoefa však na řadě míst nedosahuje úrovně jeho předchozí knihy, což je vzhledem k ceně knihy problém. Ačkoli obálka Noctis Studia vyvolá chuť a zájem, je v tomto případě výhodnější odolat.

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 6 komentářů, poslední komentář: 27.11.2003 16:46 Komentovat
Doporucene knihy Borowiec27.11.2003 16:46
Souhlasim s názorem, že k napsání encyklopedie, je potřeba hodně zkušeností i...
Kniha pro zacinajici pivare Honza26.11.2003 16:48
Protoze jsem k teto knize delal korekturu, dovolim si zde napsat svuj nazor - podle me je kniha...
Není a je Borowiec25.11.2003 12:44
Pro sběratele skla, etiket a další produktů je tato publikace velmi neúplná, lze říci...
... Jiří Kaňa25.11.2003 10:06
Tak to ještě není tak zlé... Komu je vlastně podobná publikace určená? Mně to...
české pivo Borowiec25.11.2003 09:49
České pivo respektive Česká republika nechybí str. 278 až 297, je zpracována...
dotaz Jiří Kaňa25.11.2003 08:24
Zajímalo by mě, jaké značky reprezentují v encyklopedii české pivo, pokud tam tedy vůbec...
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30

Sociální sítě