úvod
homepage

Hrst pivních perel 2 - novinky z Heinekenu ČR, mathé pivo, pivní Tunisko vytisknout článek

Přidáno: 5. srpen 2012  •  Autor: Vašíček
průměrné hodnocení Hodnocení: 0 hodnotících Hodnotících: 0 počet zobrazení Zobrazeno: 3592x

Krušovice - novinky soutěže, Svatojánské pivo, Svatotomášské pivo, etikety 140. výročí Starobrno, zlepšující se pivní situace v Tunisku a první uvařené mathé pivo v Německu - z Berlína nejen pro členy pirátských stran

 

Svatotomášské pivo od Matušky

Jedno z mála piv prodávaného v ČR na půdě církevní - kostela, bylo nedávno zlevněno. Jedná se o speciál Svatý Tomáš, tmavý o obsahu alkoholu 5,8 % a dodávaný pro potřeby farníků a dalších zájemců pivovarem Matuška. Byl představen již na jaře 2010 v prostředí luxusního hotelu sítě Rocco Forte – Augustin na Letenské 12, Praha 1, naproti budově ministerstva financí. Ještě loni pak stál v balení 0.33 L nevratná tmavě hnědá láhev, opatřená černobílou etiketou typu: hrubý papír/ hrubý-lehce rozpitý potisk, v kostele dokonce 60 Kč, pouze na tzv. noc kostelů na jaře 2011 byl krátkodobě zvýhodněn na 35 Kč, letos již běžně stojí 50 Kč a na nedávnou noc kostelů byl dočasně o dalších 10 Kč zvýhodněn. Zakoupit lze, dle údajů na ceduli v kostele sv. Tomáše, sousedícího se zmíněným hotelem. V pracovní dny vždy v 10 hodin dopoledne, alternativou jinou pak je neděle, kdy jej prodávají v 11h. Vyskytují se také KEGy 30 L, případně jiné. Je otázkou, kdy církev bude na území ČR distribuovat, či lépe sama vyrábět další piva, případně limonády a radlery – že to jde, se ukazuje na příkladu klášterního pivovaru Želiv. Navíc v mnoha objektech v dlouhodobém majetku církví, či nedávno vráceném, se pivo kdysi dávno vařilo a nemusel by být až takový problém navázat na výrobu. S vínem jsou již církve na podstatně vyšším „levelu“ – viz Arcibiskupské sklepy Kroměříž a olomoucký biskup Graubner. V cestě zavádění nových technologií a snad i neobvyklému církevnímu marketingu pro pivo jistě nebude stát ani nový kardinál, dříve arcibiskup Ms. Dominik Duka, ostatně ten je zvyklý již běžně křtít mnohá nová piva či minipivovarské provozy a domy, požehnat a popřát jim do začátků…

Svatojánské pivo: „Specialisté na speciály“, v rámci velkých pivovarských skupin v ČR, jež jdou cestou vlastní tvorby speciálů místo dovozu (tam se etabloval hlavně Anheuser In-Bev s belgickým značkami, Heineken ČR), opět představili další pokračování ze své série, které se letos již třetím rokem objeví na největšího počtu speciálů v ČR, sládka Petra Hauskrechta. Svatojánská třináctka, de facto pokrevní sestřenice Červeného draka, jež vydržel ve výrobě podstatně déle než Černý drak, svou rubínovou barvu získává z extraktu několika bylin, jež jsou v nevyváženém poměru přidávány do piva v poslední části kvašení. Vše prošlo dvourmutovým dekokčním způsobem vaření, posléze kvašením v otevřených kádích- Poctivé dvouměsíční dozrávání při 2 stupních C dá pivu střední říz a kompaktní pěnu, vyšší hořkost, sametovou chuť, především však unikátnost piva je podtržena zbarvením čistě přírodní směsí bylin bez jakékoliv přidané chemie. Od 19.6. si seznam podniků, kde se bude moci pivo sehnat, mohou znalci vyhledat na: www.svatojanske.cz. Na Facebooku pod „Svatojánské pivo“ lze dále najít i pravidla nové soutěže vážící se právě k tomuto speciálu, na způsob „hledání skrytého pokladu ve 4 městech ČR včetně Brna a Prahy. Samotné pivo se bude čepovat se bude pochopitelně až od 24. 6., svátku Svatého Jana (v Praze např. na Národní na Šalandě za cenu 32 Kč) a vyrobeno je v pivovaru Velké Březno, dříve patřícího pod skupinu Drinks Union (mj. tato skupina vyráběla též Starou mysliveckou, dnes přešlou pod Granette Starorežná a.s., Prostějov), na severu Čech, proslaveném mj. tváří přednosty místní železnice, jihomoravského hustopečského rodáka Viktora Cibicha, jako loga zaregistrovaho již od roku 1906 a nesmírně oblíbeného např. v jižní Americe a na dalších třech světadílech. Krom jiného, obsah antioxidantů likvidujících v těle volné rakovinotvorné radikály, je zde až pětinásobný (600 mg/litr oproti průměru běžných místních dvanáctek (zde 80-120 g/litr – rostlinné polyfenoly)..

Na jižní Moravě a vůbec na Brněnsku, pivoznalci stále přehlíženém území, se to v pivní branži novinkami jenom hemží – sice na jih od Brna se toho piva moc až tak moc nevaří – dá se jen útrpně vzpomínat na břeclavskou značku Podlužan, již mnozí titulovali „nakyslý samoser“, či na znojemský Hostan později vařený v Brně (v hnědých lahvích ne zrovna všude vratných), na Hodonínsko bylo tradičně zaváženo v 80. letech především pivo z Jarošova, který pak nechvalně skončil pod Drinks Union a z něhož například dosud skvělě sloužící ukázkový pivní filtr naštěstí v pivovarnictví dále pokračuje ve své zodpovědné práci , jarošovský filtrační zázrak totiž uvízl v pivovaru Velké Březno (tam se také značka Jarošov ještě před převzetím heinekenskými vařila výhradně na export do Německa a ještě dnes ve Velkém Březně je možné vidět dále sloužit tmavé černé KEGy s logem Jarošova), ale ledy se hnuly jinde – v Brně a pak kousek na východ směr napoleonský Slavkov. Kousek od bojiště, v obci zvané Holubice, kde se při stavbě dálnice v roce 1986 odkryly cenné archeologické pozůstatky (tzv. skrčenci – způsob pohřbívání, bohužel tito naši prapředci nepoznali ještě chmelový mok…) pod vedením manželů Čižmářových, jihomoravské archeologické legendy (a u čehož jsem tehdy také asistoval a potvrzuji, že bylo vypito v parném srpnu mnoho piv nejen v místní hospodě), se konala letos již po sedmnácté tzv. Kanálova stoka. Jde o legendární motorkářský sraz, jeden z TOP 10 motosrazů u nás, kde letos krom běžných kapel, miss mokré tričko a tradičních soutěží byl výrazně inovován o tzv. lidský curling, kde se na speciálním povrchu „metá“ naolejovanými hosteskami, chcete-li modelkami. Především zde ale padnul docela zajímavý čas v soutěži v co nejrychlejším vypití velkého 0,5 L piva – velice pěkných 2, 13 sekundy, který předvedl jeden z místních borců.

To v Brně na Oltecu heinekenští pro velký zájem nyní zavedli tzv. víkendové prohlídky po místním pivovaru Starobrno. Není tedy třeba čekat na tradiční slavnosti začátkem září, kdy se na dvou od sebe masami palet skladovaných obalů a piva, zvukově dobře oddělených podiích, představí další zajímavé hudební skupiny (v minulosti např. Anna K či Turbo - z těch poprockovějších). Ostatně na místo činu, kde se koncem minulého století, ještě pod nedůvěřivým dozorem tehdejších rakouských majitelů, rodily v těžkostech takové pozdější legendy jako oba draci (červený a černý), později navíc zelené velikonoční pivo (s úsměvem lze vzpomínat na fakt, že třeba první rok se „opatrně“ uvařilo třeba jen 70 hl těchto téměř kultovních pochoutek), kde začátkem století zažili masívní nástup jedné z prvních „moderních“ průlomových jedenáctek - Medium, se lze podívat i dříve než po prázdninách, navíc v podstatě každý týden. Více na www.starobrno.cz. Byť sládkové pánové Hauskrecht a později Kosmák byli později odváti do Března a do Krušovic, stále se tam vyrábí něco, co se dá důstojně pít, především Medium 11 , či klasická dvanáctka ležák. Asi kilometr od pivovaru do kopce k centru města zase vymysleli zajímavou soutěž – a to pití piva lžičkou, něco, co by jinde, než ve „štatlu“, asi těžko vymysleli. Ostatně, i starobrněnský pivovar na Hlinkách je mnohými pivoznalci u nás dosud vnímán jako nějaké UFO (často ten názor slýchávám), těžký úlet…a to i v rámci pivovarů našich obecně po celé ČR, které mohou připadat lidem z pivních velmocí jako Německa, Belgie, Irska apod. jako „úletové“, samy o sobě (některé možná svou dosavadní zaostalostí, jiné už jen tím, že vůbec dokázaly zkrachovat…). Kdysi mělo Starobrno dokonce i na novém okruhu - Velké ceně Brno pojmenovanou po sobě tribunu (přírodní tribuna C - Starobrno), dnes to tam všude od paddocku po nejvzdálenější tribuny ovládlo „oficiální pivo Grand Prix – Birell“ bratru za 50 Kč, stejně jako jeho plnotučný brácha Radegast (50), případně se tam dá narazit i na gambrinus za 45, vše v plastových kelímcích a z čepu místního monopolního dodavatele občerstvení Aramark. Starobrněnskou tradici zde odvál čas, ani na to bezalkoholové Fríčko se zde u motosportu pořádně nedostalo, to se už spíše na něj dá narazit při některých akcích v Praze…

 

Heinekenští ovšem v Praze a na západ od Prahy nezahálí, krom netradiční příležitosti zúčastnit se jimi spoluorganizované chmelové brigády (ano, opravdu, stále ještě je možnost „naskočit“, přihlásit se do unikátní retro vzpomínkové akce, již několikátý rok, více pak na jejich www), se aktuálně připomíná i vzpomínková limitovaná edice „retro“ pivních etiket ke 140. výročí Starobrna ( od srpna v multipacku 10ks láhev Medium 11) a dále byla rozjeta nedávno letní akce, která navazuje na loňské Krušovické referendum, jež bylo organizátory vyhodnoceno jako úspěšné. Během této nové akce, po 45 dní, kde jsou zapojeni i oba krušovičtí sládci, „tehdejší“ Kloub a „zánovní“ Kosmák, krušovičtí rozdají celkem 90 tisíc točených piv (v mnou odhadované hodnotě okolo 1 milion Kč), formou žetonů balených vždy po dvou – 1ks desítka, 1ks dvanáctka, tyto jsou oba přibaleny ke klíči, který zároveň může sloužit jako otvírák na lahvové pivo. Seznam provozoven, kde je možno žetony až do 30. září proměnit za čepovaná piva, je na webu, při správné odpovědi na kontrolní otázku je Vám vydají hostesky stylově oblečené do červených šatů s bílými puntíky a s klobouky na hlavách, které se vyskytují na různých místech po ČR (desítky míst, hospod kde lze použít žetony je podstatně více) a doprovází je vždy nejméně jeden (většinou dva – červený a modrý) muzeální autobus typu Škoda, který ještě v 60. a v 70. letech brázdily Československo, zakulacený typ zvaný některými „okurka“, exponáty získané z bývalého ČSAD v Mostu (také nesou dosud mosteckou SPZ). Krom této akce probíhá i další s názvem „Otvírej víčka!“, kde je možno vyhrát originální krušovické půllitry či porcelánové pivní podtácky, jaké jsou k vidění např. v krušovických Šalandách. Tím aktivity císařského a později furstenberského pivovaru nekončí, schyluje se i k letnímu fotbalovému utkání zaměstnanců s mužstvem Amfory…

 

Severští piráti a tuniská (pivní) revoluce

Na nedávném celosvětovém zasedání PPI (Pirate Parties International), pirátských stran z celého světa, mj. až z Taiwanu, Kanady a Nového Zélandu, které se konalo v Praze o víkendu 14.-15.4.2012 a jež ozdobila smetánka, svého druhu „aristokracie“ zakladatelů „internetového pirátství“ ze zemí jako jsou především Švédsko a Německo (a které mají dokonce už poslance v Europarlamentu, resp. parlamentech některých německých spolkových zemí), mj. zaznělo, že i naše Česká pirátská strana uvažovala o „svém oficiálním pivu“, toto téma se stále řeší a v případě realizace tohoto nápadu včas přinesu na stránkách SvětPiva.cz bližší podrobnosti. Krom jiného se v prostorách baru HUB na pražském Smíchově hojně konzumovaly lahvové Svijany, které si vesměs skoro všichni pochvalovali, později se ale objevil k prodeji výlučně jenom zde pro mě zvláštní nápoj – pivo zvané Mier, schválně tak pojmenované kvůli německé legislativě. Zákonodárci Bundestagu jasně definovali, co vše ještě lze označit názvem Bier a duchovní tvůrce piva, původně brazilský hudebník Fabrício do Canto (42 let), který začal jako první a zajím jediný vyrábět pivo s užitím svého „Meta Mate“ konceptu. Tím poněkud odsunul a zastínil nedávný hit hackerů, „ajťáků“ a také mnohých pirátů, nápoj se žlutou nálepkou „Club-Mate“, dostupný i u nás v ČR (především v Praze kvůli turistům) ve světlé (jako od limonád) láhvi 330 ml (s obsahem kofeinu 20 mg/100ml, výrobce Loscher KG, 91481 Muenchsteinach, Německo, extrakt 0,4 g mathé/100 ml nápoje,další přísady uvedeny na zadní etiketě, či na www.club-mate.com). Pozor, nejde o mátový nápoj, jak by se mohlo podle názvu zdát, ale jde zde o základ z drogy, chcete-li byliny zvané yerba mat(h)é, což je cizopasící rostlina (podobně jako u nás jmelí vždy před koncem roku) především v korunách stromů, jinak cesmína paraguayská a kromě země, kterou má ve svém názvu se nachází i v dalších státech jižní Ameriky severu Argentiny a jihu Brazílie. Většinou je česána ručně a oni sklízeči šplhající do korun se nazývají yerbateros. Opět jde o nápoj na stejné bázi, jako Club-Mate, ale podstatně více je to spíše pivo než nealko. Jak mi osobně Fabrício sdělil, dováží z jihu Brazílie čerstvé lístky yerba mathé tak, aby při výrobě piva byly vždy 2 měsíce staré. Krom novinkového piva (chuť je, musím říci, velice těžko popsatelná, ale přestože mírně svíravá jako u některých kořeněných speciálů á la StaroBrno/Heineken, stále osvěžující) nabízí Fabrício z yerba mathé i čokolády a především čaje (ty se daly běžně koupit i u nás za ČSSR v 80. letech přes Léčivé rostliny Praha-Zbraslav, chuť kouřová a barva obdobná, šlo o alternativu ke kávě, díky obsahu kofeinu, teinu a dalších látek). S recepty nedělá nějaké tajnosti, naopak, je poměrně informačně otevřený, jak se na správného Piráta, třebaže brazilsko-německého, sluší a jak mi sdělil, dá se to u něj najít na internetu (www.metamate.cc). Své yerba mathé laskominy vyrábí a prodává v berlínské svobodomyslné čtvrti Prenzlauer Berg (snad by se dala trochu přirovnat k pražskému Žižkovu), krom toho se mathé pivo Mier dá koupit minimálně na 10 místech v Berlíně včetně jedné menší sítě, dále v Hamburgu, zásilkově a na mnoha pirátských akcích, kde se stává poměrně rychle kultovním hitem, stejně tak jako v Berlíně mezi hudebníky, DJs a mládeží. Naštěstí v Praze bylo ochutnání premiérově umožněno, přestože jeho mathé produkty nejsou zrovna levné asi ani pro Němce (ceny jsou na internetu viz výše), nasadil zde dumpingovou promo cenu 60 Kč za 0.33 L tmavě hnědou bachratou lahvičku (stejnou láhev ovšem používají i jiné německé (mini)pivovary) své pivní speciality zvané MIER, s keramickým uzávěrem. Jde o tmavší pivo s obsahem 5.3% alkoholu a především povzbuzujícího kofeinu a dalších desítek protirakovinotvorných a dalších prospěšných látek, jejichž seznam má na svém webu (metamate.cc). Lze zde též dohledat i zmíněný recept na jeho výrobu a zajistit si čerstvé a vhodné suroviny na jeho přípravu..S pivem Mier však experimentuje dál, současnou verzi nazývá po „aiťácku“ Mier 2.0.

 

Na výše popsané mezinárodní pirátské akci v Praze se vyskytoval i zástupce nově ustanovené pirátské strany Tuniska. V rozhovoru s ním mj. vyplynulo, že má také rád pivo a že v Tunisku je situace více než rok po revoluci s pivem zhruba taková, že skoro všechny odvětví včetně tradiční turistiky sice ochromila krize, pivo v Tunisku jde ale nahoru, výroba i spotřeba, na výrobě má 100% podíl místní státní pivovar Celtia, populární v celé severní Africe a na jihu Evropy. Ten zvýšil výrobu dokonce o 30%, od zmíněné tuniské revoluce. Dalším hojně prodávaným pivem, asi nejvíce po místní Celtii, je zde dovážený Heineken. Domácí výroba piva se zde nekoná – homebrewářství není v Tunisku dovoleno resp. je zakázáno a místní pirát si netroufal odhadnout, kdy by se mohla místní legislativa v tomto směru pohnout. Později mi tyto informace potvrdil další Tunisan, paintbrusher a autolakýrník z ostrova Djerba, jež se účastnil mezinárodního jarního pražského PIM maratonu (ten byl zásobován sponzorským pivem Staropramen)...

Zbyněk Vašíček, přispěla: Julia Kusková

 

 

 

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 2 komentáře, poslední komentář: 10.08.2012 10:47 Komentovat
Maté pivo Vašíček10.08.2012 10:47
Docela bch to i zkusil uvárnout podle receptu od Fabricia, jestli pojedu cca do měsíce přes...
díky Honza M06.08.2012 00:31
Díky za článek, pěkný přehled.
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Sociální sítě