úvod
homepage

Křivoklátská pivovarská tradice ožívá vytisknout článek

Přidáno: 11. duben 2010  •  Autor: Weetek
průměrné hodnocení Hodnocení: 0 hodnotících Hodnotících: 0 počet zobrazení Zobrazeno: 4660x

Hradní pivovary byly od středověku součástí českého pivovarnictví. Díky zdárně se rozbíhajícímu projektu obnovy křivoklátského pivovaru by se jeden z nich mohl brzy podílet i na jeho současnosti. Obnovené křivoklátské pivo mohli zájemci ochutnat už o vel

Křivoklát patří k našim nejmalebnějším a nejnavštěvovanějším hradům. Historie sídla, postaveného na skalní ostrožně nad Rakovnickým potokem v hloubi okolních lesů, je skutečně úctyhodná a jak už to bývá, velmi pestrá a pohnutá. První zmínka o přemyslovském hradišti tohoto jména pochází z roku 1110, a přestože s největší pravděpodobností nestálo na místě dnešního hradu, nebrání nám to slavit letos 900. výročí jeho založení. Královský hrad získával postupně na významu, za vlády Přemyslovců byl dobudován do podoby rozsáhlého a respekt budícího hradního komplexu. Mezi jeho slavné obyvatele patřili pozdější římský císař a český král Karel IV., moravský kníže Ota II. či slavný anglický alchymista Edward Kelley. Jednalo se pohříchu o obyvatele nedobrovolné, protože Křivoklát fungoval mimo jiné jako významné zemské vězení.

Těžko říct, jestli Magistr Kelley během svého věznění ochutnal křivoklátské pivo, ale teoreticky to možné je. Jako rok založení hradního pivovaru se udává rok 1517, i když první písemný doklad pochází až z roku 1547. Dokládá mimo jiné, že se na hradě vařilo jak pivo „staré“ (z ječného sladu), tak i „bílé“, tedy pšeničné. Ejhle, další z mnoha dokladů, že v Čechách se historicky vařilo pivo různých stylů! Pivovárek, zpočátku vařící pivo zřejmě jen pro potřeby hradní posádky, se během četných přestaveb přesunul do areálu Dolního hradu, kde působil i v době, kdy Křivoklát přešel z vlastnictví koruny do soukromých rukou. V držení hradu se vystřídaly postupně rody Schwarzenberků, Valdštejnů a nakonec Fürstenberků, kteří se ukázali být pro chátrající hrad pravým požehnáním. Pod jejich správou se nejen významně rozšířil pivovar, ale chátrající hrad byl na svou dobu až neobvykle citlivě rekonstruován, takže se do dnešních dnů zachovalo mnoho prvků, které by pod méně osvícenými majiteli jistě brzy podlehly zkáze.

Křivoklát je jedním z mnoha českých hradů, které ve svých zdech ukrývaly pivovar, nicméně právě tady se pivovarský provoz udržel v chodu asi nejdéle. Je ovšem pravda, že nepřinášel svým majitelům jen plusy. Kromě toho, že nepozornost pivovarské chasy byla zřejmě příčinou jednoho ze zničujících požárů hradu roku 1597, dostal se jeho provoz ekonomicky postupně až na hranu rentability. Fürstenberkové, kteří kupodivu nikdy pivovar nedali do nájmu a provozovali ho vždy ve vlastní režii, uvažovali dokonce o přenesení výroby do nedalekých Roztok. K tomu nakonec nedošlo, ale i přes několik rekonstrukcí a modernizací původně přísně ručního provozu se pivovar stále potýkal s těžko překonatelnými limity: obtížnou obslužností na relativně malém prostoru hradního areálu a nedostatečnou kapacitou ležáckých sklepů. Po vzniku samostatného Československa Fürstenberkové projevili značnou předvídavost a Křivoklát i s pivovarem roku 1929 odprodali státu, když už před tím darovali republice zámek Lány, který se stal oblíbeným sídlem prezidenta Masaryka i jeho nástupců. Vyhnuli se tak pravděpodobnému zestátnění svého majetku bez náhrady v roce 1948 a pivovar se ocitnul pod státní správou téměř o dvě dekády dřív než většina pivovarských provozů v zemi. Kupodivu to neznamenalo jeho rychlý zánik, výroba se naopak udržela až do podzimu roku 1951, teprve poté se definitivně zastavila. Hrad tak přišel o z dnešního pohledu prvotřídní atrakci a konzumenti mimo jiné i o velmi populární dvacetistupňové (!) pivo Kastelán.

Na dlouhá desetiletí se tradice vaření piva na Křivoklátu přerušila. Před několika lety vyhlásili sice majitelé hotelu v sousedních Roztokách záměr spustit provoz minipivovaru, ale přestože se tento dokonce dostal do nedávno vydané knížky Abeceda piva (s poznámkou, že je momentálně mimo provoz…), pochybuji, že by kdy nějaké pivo uvařil. Pivovarská historie je přitom na Křivoklátě dodnes nepřehlédnutelná. Budova, kterou návštěvníci míjí cestou k hradní bráně, nese výmluvný a sympatie budící nápis „Sklepy pivovaru“ a připomíná, že vůně mladiny se tu linula vlastně ještě poměrně nedávno, alespoň podle měřítek několik staletí trvající historie hradu. A skvělou zprávou je, že se zřejmě brzy zase znovu linout bude! Projekt na obnovu výroby piva na hradě Křivoklátě byl symbolicky odstartován v září 2007, kdy král Václav IV. předal znovu hradu právo várečné. Plán počítá s rekonstrukcí zmíněného objektu bývalých pivovarských sklepů v předhradí a v rámci nové historizující restaurace vybudováním minipivovaru, který slibuje produkovat především silná piva v tradici křivoklátského Kastelána. Zajímavé a pěkné vizualizace jsou už k vidění na webové stránce hradu.

Přiznám se, že když jsem v programu letošních Knížecích velikonoc na Křivoklátě objevil čirou náhodou poznámku o slavnostnímu požehnání obnovenému křivoklátskému pivu, srdce mi poskočilo radostí. I když se požehnání mělo odehrát na velikonoční pondělí, a my stáli na křivoklátském nádvoří už v neděli, stánek se sympatickou cedulí a výčepem dával tušit, že zkrátka nepřijdeme. Světlé třináctistupňové pivo Karel Egon II. ještě není produkt obnoveného hradního pivovárku. Už známý tvar lahví napověděl, že autorem je pan sládek Matuška a místem původu jeho pivovárek v nedalekých Broumech. Pivo má 5,5 % alkoholu a k mání bylo jak točené (na soutoči s páně Matuškovým pšeničným, které je ve své kategorii bez debat u nás špičkou), tak i ve zmíněných 0,75 l lahvích. Patron piva byl zvolen velmi případně; Karel Egon II. Fürstenberk byl jedním z nejúspěšnějších majitelů Křivoklátu. Hrad po požáru nákladně opravil, panství zdárně rozvíjel a mimo jiné dbal i na vzdělání a sociální zabezpečení svých poddaných. Jako jediný z křivoklátských Fürstenberků se naučil plynně česky. Není divu, že si vydobyl všeobecnou úctu, na jejíž znamení mu jeho zaměstnanci vystavěli po jeho smrti pomník. Za života Karla Egona II. dosáhlo křivoklátské panství vrcholného rozkvětu. Nezbývá, než si přát, aby pivo, nesoucí jeho jméno, stálo na začátku obnoveného rozkvětu křivoklátského pivovarnictví. Soudě podle toho, že točená třináctka během odpoledne brzy došla, mohlo by tomu tak být. A přiznejme si, pivovárek by krásnému hradu Křivoklát velmi slušel!

 

 

 

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 2 komentáře, poslední komentář: 13.04.2010 09:03 Komentovat
Re: Kde už jsem to jen viděl? Weetek13.04.2010 09:03
Já si na tebe hned vzpomněl, když jsem četl tvůj článek...ale snad tě aspoň trochu...
Kde už jsem to jen viděl? Jiří Kaňa11.04.2010 19:01
"...i přes několik rekonstrukcí a modernizací původně přísně ručního provozu se...
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Sociální sítě