úvod
homepage

Chorvatská piva vytisknout článek

Přidáno: 31. srpen 2009  •  Autor: Honza Kočka
průměrné hodnocení Hodnocení: 0 hodnotících Hodnotících: 0 počet zobrazení Zobrazeno: 27804x

Protože babí léto má být údajně teplé, mnozí z českých turistů využíjí posledních slunečních paprsků k návštěvě u nás nejpopulárnější destinace, Chorvatska. A možná nejen jim se bude hodit hloubková analýza pivních možností tamního trhu z klávesnice čtená

Chorvatská piva:

Do Chorvatska jezdíme už snad 13 let a za těch 5 let, co smím pít a asi 3 roky, co se o ně hodně zajímám, jsem je tam skoro všechny ochutnal. Rád bych bych vám teď nabídl souhrn toho, co se od tamního piva dá očekávat.

Pro českého pivaře je po vstupu do místního obchodu možná zarážející hned to, že od každé značky piva dostane pouze jeden druh piva. A to světlý ležák a v 95% dvanáctku. Takže žádná desítka, speciály, černá piva. Nic. Je pár výjimek, ale o těch později.

Dále je zde strašný systém vracení lahví. Tento systém funguje od doby, kdy jsme sem poprvé přijeli a ač snížil cenu z cca 3HRK na 1,22HRK zůstává následující: po nákupu lahvového piva si musíte uschovat účet (račun) a vypité prázdné lahve vrátit v tom samém obchodě na kase. Pokladní je přepočítá a mnohdy nepřijme ani lahev jiné značky, když není její koupě podložena na účtu. Po této zdržovací akci si lahvičky na účtu zakroužkuje a složitě přes registrační pokladnu vrátí Kuny. Ve velkých supermarketech mají už vracecí automaty, ty jsou ale jen u velkých měst, takže jak fungují, jsem nevyzkoušel. K těmto peripetiím přibyl letos další problém. Záloha na plechovky a PET lahve 0,5 HRK. S vracením této zálohy je to ještě horší, neboť se vybírá opravdu jen v některém obchodě a to třeba jen někdy, takže se můžete dostat do situace jako já, kdy jsem několik PET lahví táhul prázdných zpátky do apartmánu, kde jsem je za 0,5HRK „zrecykloval“ v běžné popelnici. Inu povedený ekologický zákon, už aby tu byl také.

Ceny místních piv se pohybují mezi 5-6 HRK v lahvi, v plechovce mezi 8-10 HRK a oblíbené jsou zde piva v PET lahvích o objemech 0,5-2,5l, které kopírují cenu lahvového. Ceny licenčních piv jsou na stejné úrovni, nebo max. o Kunu dražší. Ceny točeného se pohybují většinou okolo 15 HRK dle střediska +/- 2 Kuny.

Místních větších pivovarů, které hrají na trhu nějakou roli, je 6 (Buzet, Daruvar, Karlovac, Koprivnica, Osijek a Zagreb) + malý pivovar u Gospiče a licenční Laška ve Splitu. Hlavní je trojice Zagreb(Ožujsko)-Karlovac (Karlovačko)-Koprivnica(PAN) nebo chcete-li, In-Bev-Heineken-Carlsberg. Tento triumvirát bude mít určitě více jak 75% podíl trhu.

Krom chorvatských piv se dají sehnat hlavně piva ze Slovinska (Laško,Union), bosenská piva (Sarajevsko, Prima) a spoustu licenčních uvařených zde: Tuborg, Kaltenberg, Becks, Lowenbrau, Golden Brau, Stella apod. Ročně se v Chorvatsku uvaří a vypije kolem 3,5mil. hl. piva, což je 85l na hlavu. Tento údaj je ale značně zkreslen miliony turistů v letní sezóně.

Slovinsko-bosensko-chorvatská koalice
Slovinsko-bosensko-chorvatská koalice


Místní lidé z pobřeží Dálmácie, stejně jak náruživě fandí Hajduku Split, tak stejně pijí povětšinou Karlovačko, méně často pak Ožujsko a to většinou z lahve. Paradoxní je, že i když je jejich značka na čepu, dají si raději lahváče, a to i při rovnosti cen. Asi jim to při tom srkání pomaleji teplá a větrá. V místních restauracích si musíte zvyknout, že než si Vás někdo všimne, může to trvat. A než pivo natočí, trvá to mnohdy déle. Jsme prostě víc na jihu a na vše je dost času.

Přejděme tedy k degustaci. Za 10 dní u moře ,jsem se snažil sehnat všechny místní piva, co jsem ve Vodici (kousek od Šibeniku) našel. Byli tam k tomu ideální podmínky. Městečko s 5 tisíci obyvateli, v létě tak s 20tisíci počítám, mělo spoustu obchodů. A to jak obchody Konzum a Djelo, které potkáte na Jadranu všude, tak za městem supermarket Plodine a Lidl.

Většina, ne-li všechny místní pivovary, vaří pivo s podílem ječných sladů a kukuřičné krupice a to v poměru asi 60:40. Chmelu tady moc nedají a spodní kvašení je jasná věc. Všechny světlá piva mají až moc světlou “mexickou“ barvu. Pivovary už jsou i zde moderně vybaveni CKT a to i ty střední, jako je Buzet a Daruvar. Piva mají celkově nasládlý charakter s trochou chmelového aroma a hořkosti.

Nejvíce mi chutnalo pivo Tomislav
, což je jedno z mála tmavých piv (ale jako jediné tmavé jde u moře sehnat a to už od devadesátých let), konkrétně Porter. Má 7% alkoholu, což v něm cítit není, a vyniká karamelovou vůní a plnou hořkosladkou chutí.

Inbev Croatia + market pivo pro Konzum
Inbev Croatia + market pivo pro Konzum

Na další příčku bych zařadil Staročeško. Což je pivo z Daruvaru ve Slavonii, kam kvůli zemědělským pobídkám přesídlilo v 19. století mnoho Čechů. I když už pivovar nevlastní, stále je jich v městě 20% a mají i vlastní noviny. Toto pivo, jako jedno z mála má výraznou chmelovou vůni a v chuti převládají hořké nad sladkými tóny. Asi jedno z českých dědictví.

Jako další z lepších piv bych připomenul Favorit z Buzetu na Istrii. Tento pivovar blízko Slovinska vaří i marketové piva Adria a K plus (ještě loni je vyráběli ve Splitu). Tato všechna piva se velmi podobala, měla ostré chmelové aroma a hořkou chuť. V pivovaru dle etiket neužívají kukuřici, ale ve střední a jižní Dalmácii je Favorit prakticky nedostupný.

Nedostupné vzorky
Nedostupné vzorky

Jako jediné pivo, které mi víc chutnalo z gigantů byl PAN z Carlsberg Croatia. Jedná se o ležák se sladkou vůní, držící pěnou, sladké chuti s lehkou hořkostí. Byl svou chutí úplně jinde než Ožujsko a Karlovačko a krásně osvěžil u večerního karbanu na terase. Ani Tuborg, licenční pivo z Carlsbregu nebylo strašné a bylo pitelné, oproti místním zvyklostem to však byla desítka s obsahem alkoholu jako 11ka. (Točený Tuborg lze ve městečkách snadno potkat, PAN však ne, holt turismus velí). Slovinské Laško (může být vyrobeno ve Splitu nebo přímo ve Slovinsku) patří již k chorvatskému sladkému průměru. To samé Kaltenberg, ten měl oproti Lašku příjemnější hořčí chuť.

Místní dostupná pitelnější piva
Místní dostupná pitelnější piva


Do dalších průměrných piv patří produkce Karlovačka, které je hodně nasycené a řízné. Má sladčí začátek a hořčí konec. Jejich licenční Becks mi chutnal o trochu víc díky plnější chuťi, zato licenční Rumunský Golden Brau se pít vůbec nedal. Ani jsem nepochopil, proč ho dělají, asi kvůli jménu. Hlavního tahouna InBevu světlý ležák Ožujsko řadím pod Karlovačko. Pivo nemělo vůni a chuti také moc nepobralo, bylo takové mdlé. Dávám ho na úroveň Osječka z Osijeku ve východní Slavonii. Toto jsem tady sehnal poprvé a to náhodou na dálnici Zagreb-Karlovac na pumpě Petrol hned za Zágřebem. K těmto ani hořkým ani sladkým nevýrazným pivům řadím i Sarajevsko pivo. To se dá poslední dobou sehnat v Konzumech v plechu. Druhé bosenské pivo Prima jsem letos nesehnal, ale mám dojem, že bylo lepší než jeho sarajevský bráška.

Jinak se zde hodně prodává, i v točené podobě, Bavaria (dle etiket dovážená), která vlastní Buzetský pivovar. Pro Lidl vaří v Daruvaru celoevropskou žumpu pivo Deep. Ostatní marketová Adria a K plus, se, jak jsem již psal, změnou výrobce velmi zlepšila. V roce 1997 byl postaven nedaleko Gospiče pivovar Ličanka, vyrábějící Velebitsko pivo. Je to malý pivovar bez distribučních kanálů velkých společností, takže se mi jeho pivo podařilo ulovit až letos a to jako lahvové z jedné hospůdky za 15 HRK. Bohužel pivo nesplnilo moje očekávání a splynulo v průměru. Jeho osobitost jsem vypátral pouze v sušší chuti a v tom že není z kukuřice. Škoda, že neměli tmavé, které také vyrábějí. Při posledním nákupu v dobře pivně zásobeném marketu Plodine jsem ještě narazil na lehké pivo PAN Lagan. Tato desítka byla překvapivě pitelná s jemně chmelovou chutí i vůní. Lagan byl úplně jiný než jeho silnější soukmenovec.

V Crkvenici kousek pod Rijekou prý existuje i minipivovar. Stále o něm ale nemohu na netu nic najít. Tedy krom toho, že jeho budova je na prodej, takže zda funguje, opravdu nevím.

Závěrem bych jen dodal, že kdo se během chorvatské dovolené chystá na nějaké velké pivní hody, hořká piva plné chlebnaté chuťi, tak bude asi zklamán. Europiva dorazila i sem, a (podle mě) slušná piva jako Staročeško a Favorit se těžko shání. Proto jsem zde hodně pil PAN, který byl takový střed a hlavně k sehnání všude. Každopádně, jestli tam pojedeme za rok znova, opět si degustaci místních piv neodpustím. Ať vidím jak se Chorvatská a vlastně i má chuť v

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 9 komentářů, poslední komentář: 14.09.2015 22:45 Komentovat
Tomislav radek122714.09.2015 22:45
Letos jsem také chutnal co mi přišlo pod ruku, opravdu mě nadchnul Tomislav, moc dobré...
PAN Lukáš27.09.2011 23:00
Pivo PAN je bezva, jedno z nejlepčích a je skoro všude. Největší póvl je Karlovačko
KARLOVAČKO Jardo31.08.2011 10:20
Mali by ho mať tu. http://www.webareal.cz/chorvatskavina
Koupě Miroslav Vojta29.08.2011 12:47
Chci se zeptat dá se u nás někde koupit Karlovačko? Díky Míra
Fajne článek Hippiesak22.06.2011 09:36
Dobrej článek. Táhne mi na 30 a v Chorvatsku jsem ještě nebyl, tento rok (cervenec 2011) se...
Hezký... Myrek12.09.2009 08:24
... a dobře sepsaný pivní cestopis. Jo, kdo si chce pochutnávat na pivu, neměl by opouštět...
Niečo o chorvátskych pivkách bobo04.09.2009 10:31
Fajn článok, v rýchlosti nejaké linky z knp o chor. pive,....:...
Piva Pavel03.09.2009 10:24
Souhlas - Corfu Beer velmi pitelný, měl jsem dokonce přímo z tanku v pivovaru Chorvatsko -...
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30

Sociální sítě