úvod
homepage

Kam kráčíš, české pivní sběratelství? (aneb nejen o neduzích, které tento obor trápí) – část I. vytisknout článek

Přidáno: 3. srpen 2008  •  Autor: malakin
průměrné hodnocení Hodnocení: 0 hodnotících Hodnotících: 0 počet zobrazení Zobrazeno: 5704x

Pivní sběratelství. Historik by řekl pomocná věda historická, nezasvěcený zase „kupení a shromažďování veteše“. Ale samotný sběratel to vidí úplně jinak…

Pro většinu sběratelů je sbírání jen a pouze koníček. Jako každý jiný. Stojí peníze i čas a snadno na něm můžete být závislí. Jiná je závislost z pohledu sběratele, jiná z pohledu toho, který bere sbírání jako způsob obživy. Na rozdíl od jiných je tato závislost léčitelná. Nemám-li čas nebo peníze, nesbírám. A když už, tak jen to, co je v mých možnostech. V případě druhém, není-li o něco zájem, nesháním to a ani to nenabízím a raději se orientuji jiným směrem. Prostě zákon nabídky a poptávky.

Zatímco některé sběratelské obory díky nezájmu mladé generace upadly – a pokud ještě ne, tak je to za pár let zcela jistě čeká – téměř v zapomnění (např. odznaky, zápalkové nálepky či známky), o pivním sběratelství můžeme říci pravý opak. Jsme národ pivařů a mnozí z nás jsou na to velmi hrdí. A s pitím souvisí i sbírání. Nejeden sběratel začínal odlepováním etiket z „lahváčů“, nejeden vyžebráním čistého tácku od hospodského a nejeden zase tím, že si „odnesl“ na památku skleničku, z které se mu tak dobře pilo. Tomu se říká pasivní sběratelství. To aktivní je trochu o něčem jiném.

Přechod z pasivního do aktivního stavu nějakou dobu trvá. Mně to např. trvalo 5 let. Nějaké cílené shánění toho či onoho mě prostě nelákalo. Sbíral jsem si jen tak pro zábavu. Pak jsem ovšem poznal lidi, kteří sbírali ve velkém, a rázem bylo vše jinak. První objíždění pivovarů s cílem koupě toho či onoho v pivovarských prodejnách, obcházení hospod a „ukecávání“ hospodských, aby mi to či ono prodali, koupě nějaké té sbírky po bývalém sběrateli apod. Ano, tak to byly mé začátky. A troufám si říci, že nejen mé. Takto začínala většina sběratelů. Kdysi.

Dnes je to o něčem jiném. Sběratelství se hodně změnilo. K horšímu, jak jinak. A hlavní vinu nese internet, resp. internetové aukce, které ze sbírání udělaly něco, s čím se český pivní sběratel donedávna ještě nesetkal.

Internetové aukce aneb jak z bezcenného vzácné udělat.
Chcete si rozšířit sbírku nebo se naopak potřebujete něčeho – nejen od piva – zbavit? Tak právě pro Vás jsou tu aukční servery Aukro (www.aukro.cz) a Odklepnuto (www.odklepnuto.cz). Ne že by tu nebyly i jiné, ale právě tyto dva dokázaly sběratele oslovit natolik, že většina obchodů se sběratelskými komoditami se odehrává právě zde. Stačí kouknout do kategorie „sběratelství“, resp. přímo do sekcí „nápojový průmysl“ či „nápojové sbírky“ a uvidíte sami.

Nespornou výhodou „internetového sbírání či prodeje“ je zejména fakt, že vše můžete dělat z pohodlí domova. Žádné složité cestování na druhý konec republiky. Stačí mít dostatek peněz (v případě prodeje též digitální foťák nebo skener), bankovní nebo PayPay (www.paypay.com) účet a můžete vesele nakupovat (resp. prodávat). Ztrácí to sice svoje kouzlo, protože vítězí ten, kdo nabídne větší částku, a ne ten, kdo se víc snaží nebo má lepší kontakty či znalosti, ale taková je holt doba. Sehnat zde něco za „babku“, tak o tom si sběratel může nechat jen zdát. Ledaže si všimnete něčeho, co ostatní přehlédnou. Ale to se stává málokdy.

Pokud jste pokročilejším sběratelem a ve sbírání se víceméně orientujete, berete aukční servery s rezervou. Problém ovšem nastává tehdy, pokud se sbíráním začínáte. Protože se nevyznáte v tom, co je vzácné a co ne, většinou proděláte. Každý si touto fází musel projít, ale když už to jde do tisíců, je to na pováženou. Protože jste laik a neznáte nikoho, kdo by Vám poradil (a samotný prodejce Vám většinou neporadí, protože by se ochuzoval o případný zisk), bezhlavě přihazujete na něco, co už je pro ostatní zcela běžné, zatímco pro Vás je to raritou...

Jak bylo uvedeno výše, v pivním sběratelství funguje zákon nabídky a poptávky. Na aukčních serverech toto ovšem vždycky neplatí. Co se jeden týden např. prodává za stovku, druhý týden může stát dvojnásobek a za další týden třeba naopak desetinu původní ceny. Je to hodně o tom, zda narazíte na „soupeře“, který před týdnem zrovna neměl čas jednotlivé aukce prohledávat, nebo na nováčka, který právě se sbíráním začíná. A právě toho využívají mnozí překupníci. Kupují věci, o které už zkušenější sběratelé nejeví zájem, a poté se na nich pokoušejí vydělat. Nejeden „obchodník“ vlastní více uživatelských účtů, z nichž jeden má na nákup a jiný na prodej. Důvod je prostý – pokud se někdo neznalý stavu věci podívá do historie jím uzavřených obchodů (k tomu slouží systém udělovaných komentářů), zpravidla nezjistí, že tento prodejce předmět před pár týdny či měsíci koupil za tolik a tolik (Aukro – pivní půllitr „Hlučínský starý pivovar“, č. aukce 294652061, konečná cena: 1465,- Kč, prodejce: pifo11, kupující: www-beercans-eu) a nyní jej zkouší prodat třeba i za dvojnásobek (Aukro – pivní půllitr „HSP Hlučínský starý pivovar 0,5 l, č. aukcí 358434310, 370493664, 391993390, cena „kup teď“: 2999,- Kč, prodejce: www-beercans-cz). Prostě taková past na ty, kteří aukce nesledují každý den...

Čím starší předmět, tím větší má hodnotu. Tak toto v pivním sběratelství skutečně neplatí. Důležitá je totiž četnost výskytu a s tím související vzácnost. Stáří zde hraje nepodstatnou roli.

Základem úspěšného prodeje je tedy nabídnout nějakou zajímavost. Pokud k tomu připojíte i lákavý popis, nemáte o kupce nouzi. Typickým textem v popiscích některých aukcí bývá „zaniklý/zrušený pivovar“. To si většinou prodejce nemůže vymyslet, protože tyto informace jsou snadno dohledatelné. Ale i zde se najdou výjimky. Příkladem může být zavádějící popis „zrušený pivovar“ v případě hradeckého Rambouska (Aukro – pivní sklenice „Uzavřený minipivovar Rambousek Hradec Králové“, č. aukce 300611092, konečná cena: 260,- Kč, prodejce: www-beercans-cz, kupující: corbasek). Čtenáři pivních serverů vědí, že pivovar nebyl zrušen, ale pouze přemístěn, sběratel-začátečník si toto ovšem těžko ověří. Výjimkou nebývá ani popisek „vyhořelý pivovar“ (Aukro – pivní půllitr „Rampušák, vyhořelý minipivovar Dobruška 0,5 l“, č. aukce 300612359, konečná cena: 355,- Kč, prodejce: www-beercans-cz, kupující: loperon), kterým má prodejce na mysli pivovar v Dobrušce, čímž se snaží navodit dojem, že pivovar není kvůli požáru v provozu, a kupující tak „vysolí prachy“ za něco, co je poměrně snadno k sehnání. Dalším magickým slůvkem je „rarita“. Co je pro někoho raritou, je pro jiného „pleva“. Tomuto slovíčku se prostě vždycky věřit nedá. Zvláště tehdy, když se v tutéž dobu objeví několik stejných „rarit“ současně. Ano, může to být o náhodě, ale také nemusí. Někdo náhodou zjistí, že předmět, který má doma jen tak na ozdobu, je žádaný, tak ho také vystaví. Ale obecným faktem zůstává, že raritou je to do té doby, dokud je známo pouze několik kusů daného předmětu. Že už pivovar nevaří nebo že vaří, ale není to v něm k sehnání, tak to skutečně nic neznamená.

Kromě těchto kouzelných slůvek existují i mnohá další. Někteří už neví, jak se zbavit neprodejného, tak začínají improvizovat. Např. „průhledné logo“ (Aukro – pivní půllitr „Radegast průhledný 0,5 l“, č. aukce 311682380, konečná cena: 70,- Kč, prodejce: Campl, kupující: sbirka) znamená v případě pivních sklenic jediné – na sklenici chybí zlatá barva. Prodejce se snaží navodit dojem, že se jedná o méně běžnou obdobu sklenice, kterých jsou tisíce. Že je zlatá barva smyta natolik, že to skutečně vypadá jako úplně jiné logo, tak to už v popisu aukce jaksi chybí. Kdo někdy dělal v hospodě nebo má doma myčku, ví, že mytím trpí nejvíc zlatá barva, teprve později ostatní. Ale co by člověk neudělal pro pár desetikorun…

Dalším nešvarem mnohých prodejců-koumáků je přihazování si na vlastní aukce. Chytřejší k tomu alespoň používá učet registrovaný na jméno příbuzného (např. „Campl“ svého příbuzného – švagra? – Hujbrta; http://www.aukro.cz/show_user.php?search=hujbrt) či přímo nějakého známého, hlupák si přihazuje sám za sebe. Dříve nebo později se toto ale stejně provalí a zkažení pověsti za to určitě nestojí. Alespoň ne těm, kteří byli donedávna ještě považováni za důvěryhodné.

Že je sběratelství návykové, je jasné už z toho, že u těchto prodejců sběratelé znovu a znovu nakupují, a to i přesto, že jimi byli několikrát napáleni. Když se těchto kupujících zeptám, proč tak činí, odvětí argumenty typu „kde jinde to mám sehnat“ nebo „nabízí dobré věci“. Jak málo stačí sběrateli k tomu, aby ztratil veškerou soudnost…

Ale abych nekřivdil jenom prodejcům, i kupující jsou občas vypočítaví. U sběratelů, kteří jsou již znechuceni nereálnými cenami na internetu, se toto jednání dá víceméně pochopit, ale když takto jedná nesběratel, pouhý obchodník, tak to je skutečně na pováženou.

Je tomu pár měsíců, kdy se na Aukru objevila sbírka zajímavějších skleniček. Prodejcem byl majitel jedné rakovnické hospůdky. V rámci úklidu se zbavoval věcí po svém dědovi a zkusil je nabídnout na Aukru. Měl ovšem smůlu. Podlehl pokušení a zareagoval na nabídku jistého jihomoravského „sběratele“, který mu nabídnul na první pohled lákavou cenu. Netušíc, jak moc vlastně prodělá, u většiny aukcí zrušil příhozy (uživatelé, kteří na tyto aukce přihazovali, si jistě vzpomenou, příhozy byly tehdy zrušeny s odůvodněním „krádež“, což se nestává příliš často), aukce předčasně ukončil a sbírku kupci za předem dohodnutou částku prodal. Jaképak bylo jeho překvapení, když se „jeho sbírka“ objevila znovu v aukci…

Je až s podivem, jak uživatelé aukčních serverů rychle zapomínají a klidně přihodí na předmět, který před pár týdny nabízel někdo jiný. Ale co by člověk neudělal pro nový přírůstek do sbírky. Překupník, nepřekupník, když to nebudu mít já, bude to mít někdo jiný…

Nezasvěcený by řekl, že se výše uvedené týká pouze zajímavějších a starších suvenýrů, ale opak je pravdou. Kšeftování s novinkami je také na denním pořádku. Není to ani tak problém středních a velkých pivovarů, které produkují suvenýry i v tisícových počtech, ale hlavně minipivovarů a jejich omezených edicí. Protože minipivovary nemají obvykle představu o tom, kolik čeho vyrobit, dělají menší série. Že tím vlastně zvyšují tržní cenu a případně napomáhají vzniku padělků, tak to si zřejmě vůbec neuvědomují…

Text: Marek Kamlar

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 19 komentářů, poslední komentář: 04.09.2008 22:33 Komentovat
Re: Re: Kam kráčíš české sběratelství... ROBOTERRR04.09.2008 22:33
Ano, záležitost s velichovským táckem není bohužel jediná. Před pár lety, když byl...
Re: Kam kráčíš české sběratelství... malakin22.08.2008 13:39
A toto nikomu nevadi? Jak prekvapujici....
Re: Kam kráčíš české sběratelství... malakin21.08.2008 11:42
Ad nová sklenice z Rýmařova: Kouknete sem:...
Re: Kam kráčíš české sběratelství... malakin21.08.2008 11:19
Jeste bych doplnil Liborova slova - at si to kritik zkusi prodavat za tuto cenu sam, kdyz si...
Re: Kam kráčíš české sběratelství... Libor15.08.2008 10:35
keď si Marek prihodí na etiketu 4 Kč tak je to úplne v pohode. Tu sa bavíme o zvyšovaní...
Re: Kam kráčíš české sběratelství... Libor15.08.2008 08:23
a čo tým chceš povedať?
Kam kráčíš české sběratelství... Aukro14.08.2008 16:02
http://www.aukce.estranky.cz/item416819818_etiketa_na_petku_kocour_varnsdorf_o_decin_.html#photo
Re: Re: Re: sklenice BON Marek Kamlar13.08.2008 18:04
Díky za info.
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31

Sociální sítě