úvod
homepage

Poprvé na Radničních dnech vytisknout článek

Přidáno: 3. červen 2008  •  Autor: Weetek
průměrné hodnocení Hodnocení: 0 hodnotících Hodnotících: 0 počet zobrazení Zobrazeno: 2538x

Do moravské metropole mě primárně přivedly v sobotu sportovní povinnosti. Sotva jsem ale zjistil, že se termín turnaje mého týmu kryje s Radničními dny, zajásal jsem. Mému prvnímu setkání s tímto zavedeným pivním festivalem už nestálo nic v cestě.

Oficiální materiály hovořily o čtrnácti pivovarech, já v sobotu krátce po poledni napočítal tyto: Svijany, Černá Hora, Sentice, Želiv, Eggenberg, Pegas, Vyškov, Janáček, Primátor, Polička. Je možné, že v pátek byla účast hojnější, několik neobsazených stánků by tomu nasvědčovalo. Každopádně k organizátorům míří malá výtka: v době internetu a spousty specializovaných pivních serverů je myslím zbytečné, aby shánění informací o festivalu muselo být takovou detektivkou. Seznam účastníků jsem dopředu nenašel ani na oficiálním webu města a kdybych se do Brna nechystal tak jako tak, asi bych účast „naslepo“ hodně zvažoval.

Radnická ulice je na délku docela krátká, proto jsem musel obdivovat, jak do ní organizátoři dokázali umně vtěsnat stánky všech pivovarů, dostatek laviček i slušně velké pódium a ještě docílit toho, že prostor nebyl přecpaný a návštěvníci mohli nerušeně korzovat sem a tam. Chtěl bych se vyhnout srovnávání s „největší gastronomickou událostí v ČR“, pražským Českým pivním festivalem, ale musím říct, že už absence vstupného mě v Brně příjemně naladila. Moje spoluhráče pak hned u vstupu příjemně naladil pivem i suvenýry bohatě zásobený stánek pivovaru Svijany, které evidentně znali a mají je rádi. Svijanský statut „nejznámějšího neznámého piva“ se opět potvrdil. Vysoká kvalita rovněž. Čepoval se ke všeobecné spokojenosti Máz, Kněžna a Bitter.

Pamětlivi toho, že jsme v Brně primárně za sportem, stanovili jsme si dvě pravidla: jen malá piva a jen tři. První pravidlo jsme dodržet dokázali, druhé pochopitelně ne. Já byl nejvíc zvědavý na sentický Kvasar, který mi dosud v čepované podobě unikal. Na dvanáctku s medem jsem se vrhnul tak dychtivě, že jsem úplně zapomněl na stánek klášterního pivovaru Želiv, který nabízel kromě svého piva na čepu i v lahvích také několik druhů belgických lahových trappistů. Zpětně mě to mrzí, protože čepované jsem ze Želivi zatím neochutnal a rád bych si udělal jasno v kvalitě piva, na které čtu v internetových diskusích často hodně protichůdné názory. Kolegy zmínka o medu u Sentic vyděsila a dali si konzervativněji kvasnicovou dvanáctku od Pegase, takže jsem musel přispět malou osvětovou přednáškou na témata „kvasnicové pivo“ a „co je to restaurační pivovar“. Škoda, že z nedalekého Žebětína nedorazil druhý brněnský mini. A vůbec, škoda, že nedorazilo víc restauračních pivovarů, řada z nich to do Brna nemá daleko.

Kromě Sentic, Pegase a Želivi využil typizovaných stánků od organizátorů ještě českokrumlovský Eggenberg a jeho vizuelně chudičká expozice s čepovanou dvanáctkou připomínala, že pivovar je momentálně v konkurzu. Snad to nebylo jedno z posledních setkání s ním, přes kolísavou kvalitu piva v poslední době by ho byla jistě škoda. Kdo naopak festivalu spolehlivě kraloval, to byla Černá Hora. Pivovar představil téměř kompletní produkci v hned několika vlastních nepřehlédnutelných stáncích. K tomu ještě prodejnu se suvenýry a širokou nabídku originálních limonád. Ty se nám spolu s malinovkou od Primátora staly vítanou možností, jak doplňovat v horkém dni tekutiny a šetřit síly na další vzorky piva. Kolega navíc pod tíhou důkazu v podobě černohorského borůvkového ležáku musel odvolat svá nelichotivá slova na ochucená piva.

Zatímco náchodský Primátor se díky své dostupnosti v několika řetězcích a celostátní (podle mě trochu nevkusné) billboardové kampani dostal už, podobně jako Svijany, do širšího povědomí, Janáček, Polička a Vyškov představovaly pro moje spoluhráče naprosté zjevení. Zatímco Janáček trochu utrpěl polohou až na konci ulice, kvasnicová dvanáctka z Poličky i Vyškova byla ochutnána a shledána výbornou. Ze strachu o naše sportovní výkony jsem kamarádům rozmluvil točený vyškovský Jubiler, i když jsem v duchu hořce zaplakal, patří mezi mé nejoblíbenější. Aspoň jsem si udělal radost zakoupením vyškovského půllitru, mimochodem za cenu, která potvrzuje, že řadě burzových překupníků by spíš slušela oficiální nálepka „zloději“. Z vyškovského stánku jsem měl asi největší radost. O jeho finanční situaci se šušká leccos, ale v Brně se představil velmi sebevědomě a na úrovni.

Závěrem musím konstatovat, že z Brna si náš tým sice odvezl na poli sportovním několik tradičních proher, ale i díky návštěvě Radnické ulice byla sobota přesto hodnocena vyloženě kladně. A několika lidem, uvyklým na obligátní pivní velkoznačky, se jejich pivařský obzor pořádně rozšířil :-)
vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 4 komentáře, poslední komentář: 10.06.2008 13:40 Komentovat
Pátek Yeti10.06.2008 13:40
V pátek tam bylo tolik národa, že doslova nebylo kam flusnout. Letos to pořadatelé též...
Re: "chudobné stánky" umbob04.06.2008 21:44
Jen bych chtel dodat, ze je to akce CSMNP, tzn. primarne se tam prezentuji clenove tohoto...
Re: "chudobné stánky" Honza Kočka04.06.2008 11:06
TAkto to funguje. Porada to vlastne CErna HOra, proto ma nejvetsi zastoupeni, pod hlavickou Svazu...
"chudobné stánky" Libor04.06.2008 10:56
Ono tie stánky vyzerajú chudobne preto, že v "princípe" to organizuje ČH. (Pán Veselý je...
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30

Sociální sítě