úvod
homepage

Pivo v hlavním městě světové diplomacie vytisknout článek

Přidáno: 5. prosinec 2006  •  Autor: Weetek
průměrné hodnocení Hodnocení: 1 hodnotících Hodnotících: 8 počet zobrazení Zobrazeno: 5327x

Když se zmíní švýcarské město Ženeva, automaticky si představím modrou vlajku OSN a typickou bílou siluetu Paláce národů, v jehož útrobách se nejrůznější diplomaté a vyjednavači starají, aby nebylo tak horké, co se ve světě upeče. Orosený půllitr piva do

Upřímně řečeno, nedá se říct, že by Ženeva či přilehlý kanton Vaud byly právě pivařskou oblastí. Už letmý pohled na jižní svahy hor nad Ženevským jezerem prozradí, že ve velkém se tu vyrábí především jiný velmi příjemný alkoholický nápoj. Vinice pokrývají každý myslitelný kousíček svahů a v slunečném podzimním dni poskytují překrásný pohled. A protože slunečných dní je v okolí Ženevy dostatek, hrozny mohou dozrávat ještě v době, kdy vinaři v severněji položených oblastech mají už dávno sklizeno.

Možná i díky dostatku kvalitního vína už dlouhá léta nepůsobí v Ženevě žádný průmyslový pivovar. Brasserie de St-Jean, vařící pivo od roku 1896, byl v roce 1927 koupen konkurenčním Feldschlösschen Brauerei a záhy poté uzavřen, stejně jako dobré dvě desítky dalších pivovarů po celém Švýcarsku. Od té doby ve městě žádný průmyslový výrobce piva nepůsobil. Nedávno se objevily dva pokusy dát znovu Ženevanům jejich vlastní značku, ale ve větším měřítku se bohužel neuchytily. Společnost Brasserie Artisanale de Genèvenechávala několik let vařit své pivo La Belle de Geneve jako „contract brewer“ v pivovarech jiných firem, ale nakonec se kvůli finančním problémům z trhu vytratila, přestože i nadále plánuje uvést do provozu vlastní pivovar přímo v Ženevě. Do stejné kategorie spadá i pivovarská firma Calvinus, která vaří od roku 1999 stejnojmenné pivo ve variantách blonde a blanche v pivovaru Locher v Appenzellu.



Je to docela roztomilý paradox, pojmenovat značku piva po kazateli Janu Kalvínovi, který, pravda, z 16.století v Ženevě působil natolik intenzivně, že celé město pod jeho vedením přešlo k reformnímu kalvinismu, ale sám jistě žádným pijákem nebyl a naopak svým spoluobčanům veškerou rozpustilou zábavu přísně zapovídal. Jako by i kvůli tomu bylo po něm pojmenované pivo v samotné Ženevě věcí dost vzácnou. V lahvích klasických, nebo opatřených patentním uzávěrem se prodává na sotva tuctu míst. Já sám jsem měl to štěstí ho ochutnat jednoho nedělního dopoledne na zahrádce hostince na Rue de la Pelliserie. I když Jan Kalvín by asi ze mě radost neměl, já si v den sváteční jednu láhev Calvinus Blonde dopřál a musím konstatovat, že je to velmi dobrý reprezentant své kategorie. Pokud vás neodradí ne právě lidová cena (7,50 CHF), doporučuji vyzkoušet.

Přestože by předchozí řádky mohly svádět k domněnce, že v Ženevě je pro zvídavého pivaře jen máloco zajímavého k ozkoušení, naštěstí tomu tak není. Tak jako leckde jinde, i tady mají na svědomí největší pivní zajímavosti restaurační pivovary. Jsou celkem tři a vzhledem k velmi příhodné poloze je člověk v klidu obejde během jediného odpoledne a ještě se příjemně projde po centru města. Je třeba dopředu si uvědomit, že zatímco valná část Švýcarska (o německy mluvících kantonech to platí téměř stoprocentně) je ve výrobě piva ovlivněna především Rakouskem a Bavorskem a sází na spodně kvašená piva, Ženeva spadá do trochu jiné sféry vlivu. Konec konců, frankofonní město sousedí s Francií skoro ze všech stran, dělí se s ní i o břehy svého jezera a není tedy divu, že i piva v Ženevě vařená se podobají spíš těm francouzským, potažmo belgickým a anglickým. Kdo vládne francouzštinou tak chabě, jako já, nechť dopředu očekává především svrchně kvašená piva blonde (světlý ale) a ambrée (polotmavý ale) a pšeničné pivo blanche (zpravidla obdoba belgického witbier).



Nejvýraznějším ženevským restauračním pivovarem je podnik s velmi jednoduchým názvem – Les Brasseurs (Place Cornavin 20). Od roku 1997 sídlí v přízemí velkého domu na náměstí Cornavin, hned naproti hlavnímu vlakovému nádraží, takže ať už člověk přijíždí mezinárodním rychlíkem nebo jen vlakem z nedalekého letiště, nemůže ho minout. Ti, co dorazí do Ženevy autobusem, vystoupí jen o pár ulic dále. Poloha doslova ideální. Samotný podnik na první pohled zaujme nesmírně členitým a zajímavým interiérem. Přiznám se, že mám slabost pro hospody ve stylu anglických pubů, s dřevěným obložením stěn, zrcadly a velkým výčepem. To všechno Les Brasseurs nabízí měrou vrchovatou. Lokál je rozčleněn různými přepážkami,chodbičkami a schodištěm vedoucím na mezipatro na několik různých prostor, které umožní klidné posezení dvojicím i bujarou zábavu větším společnostem. Je pamatováno i na nekuřáckou sekci a protože celý podnik je průchozí na obě strany domu, zbylo místo hned na dvě předzahrádky, jednu na rušném náměstí Cornavin, druhou na podstatně klidnější postranní ulici. Díky tomu si místo najde většinou každý. My přišli bez předchozí rezervace v krizovou dobu v sobotu večer a přesto nás obsluha záhy nasměrovala k volnému stolku v na první pohled beznadějně plné hospodě.

Na restauračním pivovaru jsou ale pochopitelně nejzajímavější jeho piva. V Les Brasseurs se mohou pochlubit repertoárem hned pěti. Ke stálé nabídce La Blanche, Le Blonde a L´Ambreé přibylo nedávno čtvrté pivo, La Biere du Lion. Pětici pak uzavírá vždy jeden ze sezónně vařených speciálů. My měli štěstí na třešňový La Keriche, ale v průběhu roku se objeví i broskvové pivo či pivo s příchutí agáve a nový rok pravidelně vítá black ale. Pro mlsné zvědavce, kteří chtějí ochutnat od všeho trochu, nabízí nápojový lístek „kit de degustation“, tedy set dvoudeckových skleniček s kompletní nabídkou. Nejen, že umožňuje vybrat si svého favorita a přitom nic neopomenout, ale pohled na pětici různě barevných a pěnivých piv působí, aspoň na mě, nesmírně esteticky. Nejvíc mi ze zmiňované pětice zachutnalo jantarové L´Ambreé, ale žádné z piv v Les Brasseurs mě vyloženě nezklamalo. Zdá se, že nejsem sám, protože popularita tohoto pivovárku je taková, že v minulých letech otevřel své dvě pobočky v nedalekých městech Lausanne a Nyon. Okolo Ženevského jezera tak vznikl jakýsi miniřetězec restauračních pivovarů, které vaří stejná piva a nabízí stejně příjemnou atmosféru.



Leckde se lze dočíst, že Les Brasseurs je jediným ženevským restauračním pivovarem. Stačí ale z náměstí Cornavir odbočit po rušné třídě Rue de la Servette, aby člověk poznal, že to není pravda. Pravda ovšem je, že Brasseur des Grottes (Rue de la Servette 6) je trochu jiný typ podniku. Centrální pozici v rozlehlém lokálu zaujímá velký bar, zbytek pak tvoří trochu chaotická směs div ne umakartových stolů, trochu kýčovité výzdoby a nafialovělého osvětlení. Malé pódium potvrzuje avizovaný fakt, že ve vybrané dny roztáčí gramofony některý z místních dj´s. Samotné zařízení pivovaru kupodivu nezaujímá hrdé místo na výsluní, ale je odsunuto do jednoho z tmavých koutů. Zdá se, že do podniku se chodí především za zábavou a to, že se tu přímo vaří pivo, je jen bonusem navíc.



Sběratele určitě nepotěší fakt, že ho točí do sklenic bez loga a chybí i pivní tácky. Na druhou stranu, celkově rozpačitý dojem (který bohužel příliš nevylepšila ani dost zmatená obsluha) do jisté míry vylepšuje to, že tu dobře a levně vaří. Co se týká pivní produkce, tvoří ji tři piva a i tady je možné objednat si malý degustační komplet (6 CHF). V úpravném dřevěném stojánku nám bylo přineseno Grottes Ambrée, Blanche a Blonde, tedy jakási „ženevská klasika“. Nejlépe mi opět zachutnalo nasládlé jantarové s medově ovocnými tóny, zatímco u pšeničného mi dost vadila nepříjemně štiplavá chuť a nevalná vůně. Celkově mi ale připadla piva z Brasserie des Grottes lehce fádní a tak trochu odbytá.



Za posledním a nejmladším z ženevských restauračních pivovarů je třeba přejít řeku Rhônu. Brasserie du Molard (Place du Molard 9) se nachází na malém náměstí na úpatí vršku, na kterém se rozkládá střed staré Ženevy s katedrálou sv.Petra. Otevřen byl v roce 2003, ale díky své poloze mezi řekou a historickým centrem města si na nedostatek zákazníků rozhodně nemůže stěžovat. Zahrádka, která je díky příjemnému ženevskému klimatu v provozu do pozdního podzimu, zabírá dobrou polovinu náměstí, samotný lokál je pak opět tou nejlepší ukázkou klasického hospodského interiéru. Nechybí dřevěné táflování ani rudým sametem vykládané sedačky a měděné varné nádoby zaujímají prominentní místo hned u vchodu, aby si každý zákazník už při vstupu uvědomil, že tady se zkrátka vaří pivo. A jaké pivo? I tady je nejvhodnějším způsobem seznámení „le plateau degustation“ (8.60 CHF) v podobě originálního mosazného stojánku, do něhož jsou jednotlivé skleničky jakoby zavěšeny. Opět je výsledný dojem velmi estetický. Stabilní trojici Molard Blonde, Ambrée a Blanche doplňuje vždy La Speciale Maison, kterým bylo v době naší návštěvy meruňkovo-broskvové pivo. Intenzivní medovo-bonparová vůně sice varovala před divokým zážitkem, ale nakonec se ze speciálu vyklubalo báječné pivo s výbornou, plnou chutí. Obsadilo tak pomyslnou druhou příčku za téměř bezchybným L´Ambrée. Ani zbývající dvě piva ovšem nijak nepokulhávala a celkově se Brasserie du Mollard díky vyvážené kvalitě stal nejpříjemnějším zážitkem z města, ve kterém si sice podávají dveře přední světoví diplomati, ale ani zvídavý český pivař tu nepřijde zkrátka.

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 8 komentářů, poslední komentář: 17.06.2008 11:02 Komentovat
Pivnice Les Brasseurs Petra17.06.2008 11:02
Díky za komentář. Tuto pivnici jsme navtívili když jsme byli na Euru a i když naši...
Bravo! Zbyněk Holan07.12.2006 12:52
I já se připojuji s pochvalou, stejně jako jsem chválil seriál o berlínských...
Berlínské mini a Berliner Weisse Weetek06.12.2006 10:27
Děkuju za pochvalu, skoro se červenám :-) Jsem moc rád, že se články o berlínských...
odpověď: Smutný konec Berliner Weisse Jiří Jobánek06.12.2006 08:16
Smutný konec Berliner Weisse. Na německém trhu zůstal už jen jeden zástupce tohoto stylu a...
Cetsa za pivem honza05.12.2006 21:04
Kdyz nam tady o tom tak hezky Vitek pise, co kdyby jsme se vydali na mensi cestu? Treba do drive...
Berliner Weisse? Roman Holoubek05.12.2006 18:12
To Jiří Jobánek: Jaký že je smutný konec? Co to znamená? Dík.
Švýcarsko Jiří Jobánek05.12.2006 15:11
Díky za zajímavý článek. nevím, zda se někdy v brzké době podívám do Ženevy, ale je...
Články popisující pivní situaci... MirEgg05.12.2006 13:23
...v různých městech a státech mám moc rád! Snad jen trošku víc fotografií by...
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30

Sociální sítě