úvod
homepage

Pivo se salámovníkem jako překážka islamizace vytisknout článek

Přidáno: 21. srpen 2006  •  Autor: Pavel Houser
průměrné hodnocení Hodnocení: 2,41 hodnotících Hodnotících: 15 počet zobrazení Zobrazeno: 4610x

Když jsem si v knize „Lidé od Čadského jezera“ přečetl o místní oblibě piva se salámovníkem, představil jsem si českou hospodu a nabídku pivních doplňků studené kuchyně – hlavně gothaj s cibulí a octem, pro který mám celoživotní slabost.

I říkal jsem si, že salámovník by měl jistě mnohé přednosti. Na rozdíl od masa by zřejmě nevyžadoval tolik zpracovávání, konzumovat by ho nejspíše mohli i vegetariáni, kteří by tak o nebyli o lahůdky s cibulí a octem ošizeni.

Samozřejmě, jak se další četbou ukázalo, je to trochu jinak. Salámovník (salámový strom, Kigelia Africana) je tak nazýván pro své téměř metr dlouhé plody, které připomínají šišky salámu. Tím ovšem podobnost s gothajem končí; salámovník není příkrm, ale ochucovadlo, respektive navíc ještě podporuje fermentaci. To je dosti významné, protože pivo se v Čadské pánvi vyrábí asi v týdenních cyklech. Z toho zhruba dva dny trvá namočení zrn, čtyři dny připadají na klíčení a uvaření a vlastní fermentace se stihne za den – takže trochu ji pomoci je pro kvalitu výsledného nápoje asi dost důležité.

Místní pivo se dělá z čiroku, což je v tropech rostoucí tráva, které vzhledem (údajně) připomíná nejvíce kukuřici, květem pak proso. Někdy se zde do piva přidává slad z ječmene, pravidlem to však není – tudíž je otázka, zda jde pak striktně vzato vůbec o pivo. Toto pivo, v severním Kamerunu zvané bil-bil, hraje velmi významnou roli. Je nápojem rituálním i zcela běžným, takže v oblasti Čadu funguje jako jedna z hlavních překážek dalšího rozšiřování islámu. Muslimové je nekonzumují (i když alkoholu v něm zjevně moc nebude; v řadě muslimských zemí by ovšem neprošlo ani české nealkoholické pivo) a zapovídají, místní zemědělci se ovšem jeho konzumace odmítají vzdát. Mimochodem z toho vyplývá i náboženské rozdělení etnik žijících v této oblasti – zemědělci, vyrábějící a konzumující čirokové pivo, vesměs nejsou muslimy. Místní pastevecké kmeny, které kupují obilí pouze pro okamžitou spotřebu, to jako překážku pro přijetí islámu nepociťují (kvašené nápoje z mléka se zde zřejmě nekonzumují, mléko místních krav je sice oproti těm evropským velmi syté, ovšem bohaté spíše tukem než sacharidy).

A tak se hranice šíření islámu – alespoň v oblasti Čadu – zhruba utvořila na rozhraní stepi a obdělávané půdy.

Zdroj: Viktor Černý: Lidé od Čadského jezera, Academia, Praha 2006

Poznámka: Pro Evropu z toho ovšem nic moc vyvodit nelze (dosti bizarní představa pivního Česka jako poslední bašty v muslimském moři apod.), neboť zde otázka nestojí pít či nepít, ale rozhraní se táhne spíše mezi kulturami piva a vína...

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 0 komentářů Komentovat
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30

Sociální sítě