úvod
homepage

Moje pivní bilance roku 2005 (V.) vytisknout článek

Přidáno: 18. duben 2006  •  Autor: Tomáš Semrád
průměrné hodnocení Hodnocení: 1,67 hodnotících Hodnotících: 6 počet zobrazení Zobrazeno: 4922x


Úrodné nížiny, lány plné kukuřice a řeka Dunaj. Z Rimavské Soboty jsme sjeli do nedaleké maďarské metropole Budapešti.

Tady sídlí Dreher Sörgyárak (maďarsky pivovar) ze skupiny stejného vlastníka, jakého má Plzeňský Prazdroj. Však zde také licenčně vaří naše Velkopopovického Kozla a Klasik. O nich to ale nebude. Pozornost upřeme na nejpopulárnější budapešťský beer brand a zároveň i jednoho ze dvou nejznámějších „Maďarů“ - Arany Ászok. 2 půllitrové plechovky s ním byly mojí maďarskou pivní premiérou. Po jejich vypití už vím jak chutná utrejch…Omlouvám se za nezdvořilost, ale to vážně nešlo. Nic tak příšerně prázdného, vyčpělého a naprosto bezduchého jsem ještě nepil. Fakt hrůza. Barvou to vypadalo jako lák z kukuřice. A přitom obsah alkoholu (4,5 %) sliboval plnější chuť. Nemám ve zvyku hanit něco na základě jednoho vzorku, ale i to druhé stálo, no… Alespoň mám před sebou výzvu. V případě návštěvy Maďarska Aranyho vyhledám, abych ho vyzkoušel v čepované podobě, to by mohlo být objektivnějším měřítkem jeho kvality. Jinak si totiž nedovedu vysvětlit jak je možné, že tato jedenáctka byla ve své kategorii oceněna loni v Bruselu bronzovou medailí na Brewing Industry International Awards.

A jdeme na Balkán. Tato část Evropy vyvolává u mnoha z nás zvláštní pocity a asociace. Po pravdě řečeno, většinou negativní. Co se však týká piva, musím konstatovat, že rumunské značky velkopivovarů, které jsem poznal, mě příjemně překvapily. Alespoň v porovnání s jejich maďarskými sousedy.

Národní rumunské pivo Bergenbier je na pivním světě krátce. Loni mělo první větší jubileum, bylo mu 10 let. No vida. Jednou vypitou plechovkou (0,5 l) jsem oslavil jeho kulaté narozeniny. Jak je už z názvu zřejmé, tento světlý ležák (4,8 %) má „horský“ původ. Je vyráběn společností Bianca Interbrew Bergenbier v Blaji v Transylvánii. Takže je součástí stejné skupiny jako naši Staropramen, Braník a Ostravar. Díky tomu, že patří k titulárním sponzorům národního fotbalového týmu, je především mezi domácími fanoušky pivní jedničkou. Při nedávné kvalifikaci o postup na šampionát do Německa tak vlastně šlo i o pivní souboj našeho Gambrinusu s ním. Zatímco na hřišti byli lepší naši, pokud by se konalo nějaké pivní mistrovství a tihle dva by se v něm i utkali, pro mě by byl vítězem „Bergo“ (mimochodem i Rumuni mají své G, to je prostě všude…). Každopádně velmi dobře pitelné pivo.

Druhý mnou degustovaný rumunský vzorek, tamní „Zlaťák“ (dle překladu) Golden Brau, byl o poznání chuťově výraznější, příjemně pivně „štiplavější“, jemně hořký, zkrátka o stupeň lepší. Moje srovnání se dá považovat za objektivní. Stejná míra, stejný typ obalu, prakticky stejná pivní kategorie, tj. světlý ležák s obsahem alkoholu 4,7 %. Taktéž mladík, od roku 1998. Během krátké doby se vyšvihl mezi nejprodávanější. Oprávněně. Mám pro toto pivo jen slova chvály. Vaří se ve 4 rumunských pivovarech, patřících pod holding Brau Union Romania, který je součástí východoevopských aktivit Heinekenu. Tedy vzdálený příbuzný Starobrna a Hostanu. Do plechovek se však „Zlaté pivo“ (jeho barva tomuto názvu bezesporu odpovídá) stáčí pouze v jednom a tím je největší a zároveň i jeho domácí Bere Craiova ve stejnojmenném univerzitním městě na jihu země. Jen pro úplnost. Zbývající pivovary se nachází v Hategu (Haber), Constanci (Malbera) a v Miercurea Ciuci.

Zatímco v případě maďarského zástupce jsem měl po kontaktu s ním pocity víc než rozporuplné, rumunská zkušenost pro mě znamenala (i přesto, že se jednalo o piva s ohledem na tamní trh masově prodávaná) šokující překvapení. To jsem rozhodně nečekal, respektive čekal jsem ledasco, jen ne toto… Holt na úroveň kvality piva v některých státech si budu muset poopravit svůj názor.

Poslední evropskou pivní stanicí, kde budeme zastavovat je Řecko. Konkrétně na předměstí tamního druhého největšího města Thessaloniki (Soluň), v Sindosu. Tam se totiž v pivovaru Mythos Brewery vaří moje řecká vášeň – stejnojmenný světlý ležák, o němž už jsem na těchto stránkách již psal (viz Sonda do pivního světa jednoho z řeckých ostrovů I., II.). Pouze to tedy shrnu. Ze zahraničních pivních značek jsem mu díky loňské dovolené na ostrově Thasos nejvíc přispěl, a to prostřednictvím 18 vypitých piv. Velmi příjemná vůně doprovázená ještě lepší chutí, toť jeho hlavní devízy. Díky nim ho řadím opravdu vysoko. A protože Řekové jsou národem pohostinným, milým a přátelským, je vždy podáván s náležitou péčí a hrdostí na jejich pivo. I to je jeden z důležitých znaků, proč se v jeho přítomnosti cítím tak dobře a jež ho mám v žebříčku popularity vysoko. V neopakovatelné atmosféře všech těch taveren a barů nebo jen tak pod rozpálenou modrou oblohou chutná a vypadá vždy skvěle…

Po vysilující štrapáci jsme konečně v dlouho očekávaném cíli. Ale stálo to za to. Perla Indického oceánu Srí Lanka se může pochlubit nejen neskutečnými přírodními scenériemi, vynikajícím černým čajem, ale i jedním pivním drahokamem světových parametrů. Tím je nefiltrovaný pasterovaný Lion Stout z pivovaru Lion Brewery Ceylon, jenž se nachází v Biyagamě, východně (cca 20 km) od hlavního města Colomba. Zatímco opravdový lev (jeho hlava je součástí etikety) je vládcem zvířat, tento pivní je (ve své kategorii bezesporu) králem své říše – světa piva. Excelentní, impresivní, příjemně peprný, chuťově bohatý, silný stout. K jeho výrobě klasickou cestou se používá krom jiných i český slad. Možná proto tak znamenitě chutná. Obsahuje sice 8 % alkoholu, ten ale není v chuti dominantní, jak by někdo mohl u tak silného piva očekávat. Ano je poznat, avšak pouze do únosné míry, která se nechá tolerovat a nepůsobí rušivě. Dají se tak dobře identifikovat kávové odstíny s čokoládovým dozníváním. Při jeho pití jsem se přiblížil na dosah svého pivního Mount Everestu, možná se ho i dotkl. Vlaječku jsem na vrcholu zapíchnout nestačil. Bylo ho setsakramentsky málo. Jen necelá třetinka - 0,325 l. Každopádně jedna mnou vypitá lahvinka patří k nezapomenutelným zážitkům na celý život a přál bych ho všem fajnšmekrům.

Jestli dobře počítám, tak loni jsem svoji pozornost rozdělil mezi 69 pivních značek (z toho 15 zahraničních) z 39 pivovarů (z toho 14 ze zahraničí). Jestli to bylo málo nebo moc, nedokáži posoudit.

Pro mě je mnohem důležitější, že mám z čeho vybírat. Desátá planeta naší sluneční soustavy, planeta piva, je totiž neuvěřitelně bohatá…

P.S. Od letošního roku se mojí novou domácí spolubydlící stala světlá litovelská desítka, i když basa Dudáka už to má „skoro za sebou“…a už v tom zase lítám….

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 6 komentářů, poslední komentář: 29.04.2006 21:26 Komentovat
Ad Lion a hodnocení piv obecně Tomáš Semrád29.04.2006 21:26
Domnívám se, že k tomu, aby člověk dokázal zhodnotit to které pivo, by třetinka rozhodně...
Maďarsko Pavel28.04.2006 17:13
Pěkný článek, taky hodně cestuji a testuji, v Ma´darsku jsou naštěstí ještě...
Lion Beda27.04.2006 19:44
No nevim, po Sri Lance jsme jezdili 14 dni, Liona jsme pili skoro kazdy den (nekdy i vice ks),...
Maďarsko Martin Borský23.04.2006 18:26
Vloni v létě jsem byl na dovolené odkázán degustovat maďarská piva. U mě s tímto...
Díky Roman Holoubek19.04.2006 15:20
:-)
Supr seriál! Grove18.04.2006 08:48
Díky za všechny skvělé články, po přečtení jsem tak šílenou chuť na pivo už dlouho...
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30

Sociální sítě