úvod
homepage

Vývoz a dovoz chmele v roce 2005 vytisknout článek

Přidáno: 9. březen 2006  •  Autor: Zdeněk Rosa
průměrné hodnocení Hodnocení: 1 hodnotících Hodnotících: 3 počet zobrazení Zobrazeno: 5711x

Za posledních 8 let putoval chmel z České republiky již do 63 zemí, posilující koruna ovšem citelně snižuje hodnotu vyvezeného chmele

VÝVOZ CHMELE

V návaznosti na výsledky sklizně roku 2005 došlo meziročně ke zvýšení vývozu chmele z České republiky. Důvodem byl především větší objem vyvezeného surového chmele a to zejména do SRN. Vývoz granulovaného chmele se zvýšil pouze mírně a dá se považovat za dlouhodobě stabilní.

Nejvíce granulované chmele odebraly již tradičně japonské pivovary, kde přibližně 2/3 dodávek tvoří granule typu 90 a 1/3 granule typu 45 odrůdy Žatecký poloraný červeňák. Japonsko je tak pro český chmel stále největším trhem, na kterém končí po přepočítání na surový chmel při průměrné sklizni více než třetina české úrody chmele.

K významnému nárůstu oproti předcházejícím dvou letům došlo u vývozu chmele do Německa, zde se však stále převážně jedná o surový chmel (1784 t z celkových 1899 t), který je nakoupen německými obchodními firmami, zpracován v Německu a z větší části dále vyvážen. K významnému nárůstu došlo ve statistice u vývozů do Velké Británie, která se tak zařadila na třetí místo. V tomto případě však nemusí jít pouze o český chmel, ale může jít o zahraniční chmel zpracovaný v České republice a dále vyvezený do Velké Británie, původem například ze Slovinska nebo Polska. K dalšímu významnému a potěšitelnému pohybu směrem nahoru došlo o vývozů do Ruska. V případě Polska, které se v předcházejících letech pohybovalo ve statistice na třetím místě došlo k dalšímu snížení objemu vývozu, který odráží nižší objemy dovozu surového chmele ke zpracování. Mezi další velké odběratele chmele z České republiky patřily pivovary v Číně, Belgii, Rumunsku, Bělorusku, Indii, USA, Slovensku, Ukrajině, Makedonii, Kubě a Vietnamu.

Celkový vývoz hlávkového chmele (1210 1000) činil v roce 2005 1838 t. Největší podíl, jako už bylo zmíněno směřoval do Německa (1748 t), následovala pak Velká Británie (26,7 t), Rusko (26,5 t), Polsko (17,1 t), Belgie (12,4 t) a USA (5,1 t).

V celní statistice se minulý rok objevily 3 nové země, které rozšířily celkový počet zemí, kam se český chmel v minulých osmi letech vyvezl na 63. Hodnota vyvezeného chmele přesáhla sice opět úroveň 800 mil. Kč (2004 - 841 mil. Kč, 2005 - 805 mil. Kč), ale při větším objemu vyvezeného chmele což také svědčí o velmi negativním dopadu posilování české koruny vůči Euru na ekonomiku českého chmelařství.

DOVOZ CHMELE

V roce 2005 došlo podobně jako v roce 2004 k většímu dovozu granulovaného chmele. Jednalo se zejména o navýšení dovozů z Německa a Slovenska o několik desítek tun. Jedna z možností této změny je další re-export těchto výrobků. Především u chmele z Německa tomu mohla dopomoci jednoduší administrace po vstupu do EU.

Přesto je však zřejmé, že pro chmelení v granulované formě se v českých pivovarech již používají téměř pouze české odrůdy chmele, tj. Žatecký poloraný červeňák, Bor, Sládek, Premiant a Agnus. Dovoz surového chmele, dováženého především v režimu aktivního zušlechťovacího styku na zpracování, zůstal na úrovni roku 2004, pouze se snížil objem chmele z Polska a významně narostl objem chmele ze Slovinska.

EXTRAKT

V případě extraktu došlo oproti nárůstu v loňském roce k opětnému snížení dovozů. Zároveň se také zvětšil vývoz extraktu. Celková bilance tedy činí 156 t extraktu, tedy cca. 70 t alfy, což přibližně odpovídá deklarované spotřebě v českých pivovarech. Zajímavý je však vývoj dovozů podle zemí. Poté co se v letech 2000 a 2001 vyrovnaly dovozy z USA a Německa, došlo nyní po deseti letech opět k dominanci extraktů z Německa.

ZÁVĚR

Výsledky statistiky za rok 2005 odráží jednak dobré výsledky sklizně chmele v roce 2005 a jednak také větší otevření evropského trhu a jednoduší administraci obchodů v rámci EU po roce 2004. Je zde tedy větší pohyb chmele ve formě extraktů či granulovaného chmele, který však nezůstává na území ČR. Hodnota vývozů vypovídá o kritickém dopadu posilování české měny vůči Euru na ekonomiku českého chmelařství.

Pětina chmele stále zůstává k dispozici domácím pivovarům a kvalitativním základem českých piv je tedy český chmel. O této skutečnosti svědčí také statistika Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, která uvádí rostoucí spotřebu českého chmele v českých pivovarech (Ing. Alexandr Mikyška, VÚPS).

Česká republika s odrůdou Žatecký poloraný červeňák je stále největším producentem jemného aromatického chmele na světě.

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 0 komentářů Komentovat
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30

Sociální sítě