úvod
homepage

Jaká zahraniční piva ochutnáte i bez cestovního pasu? (I.) vytisknout článek

Přidáno: 24. leden 2006  •  Autor: Tomáš Semrád
průměrné hodnocení Hodnocení: 2,71 hodnotících Hodnotících: 27 počet zobrazení Zobrazeno: 7035x

Postupem času se českému pivaři nabízí stále víc možností vyzkoušet kromě nepřeberného množství domácích značek i všelijaké zahraniční. I přes jeho velkou konzervativnost může být pro něj taková zkušenost v ledasčem užitečná a prospěšná. Jak se to vezme.

Pokud se k takové degustaci odhodláte, nejsnažší cestou je zamířit do nějakého super či hypermarketu. Tam něco určitě seženete. Tak jsem učinil i já a zmapoval jejich aktuální zahraničně-pivní nabídku ve svém bydlišti. Nemusí a asi ani úplně neodpovídá místům, kde třeba žijete vy, ale v základu by se od větších měst lišit neměla.

Mezi jednotlivými řetězci existují rozdíly. Proto je důležité do jakého z nich se pro naplnění výše uvedeného záměru vydáte. Někde je spektrum poměrně široké, jinde se naopak dají koupit maximálně dvě značky. V Brně je možností dost, takže v tomto ohledu bylo z čeho vybírat. Navštívil jsem prodejny nadnárodních společností u nás nejvíce zastoupených a podíval se do jejich regálů. Diskonty typu Lidl a jemu podobné byly mnou vynechány. Sice taková piva prodávají, ale pouze pod svými privátními labely (viz např. zmiňovaný Lidl nejčastěji Finkbräu, Grafenwalder a Bergadler). Z etiket je možné akorát vyčíst zemi původu (Polsko, Německo), nikoli výrobce. Tudíž jde o produkty naprosto anonymní.

Je holou a bohužel i smutnou skutečností, že v drtivé většině se jedná o značky globálních koncernů rozšířených po celém světě, které opravdové fajnšmekry jen těžko nadchnou. Někteří z těch největších majetkově vstoupili i do našich pivovarů a přes ně našli pro svá piva nové distribuční cesty (popř. je zde začali licenčně vyrábět) k českým zákazníkům. Ale i mezi nimi lze objevit zajímavé pivní pamlsky. Přesto, že za menší obsah (většinou 0,33 l) zaplatíte podstatně víc, než když si domů kupujete svého klasického lahváče. Jsou však různé příležitosti, kdy člověk má nutkání opustit „vyjeté koleje“ a touhu vyzkoušet něco co na první pohled vypadá světově (u některých piv během chvilky zjistíte, že jenom vypadá…), být „in“ a je ochoten za to zaplatit. Proč ne, vždyť každá zkušenost dobrá…

Paradoxně začnu pivem, které bych si díky svému osobnímu přesvědčení nikdy nekoupil. Na mysli mám Heineken. V pivu totiž hledám něco, co mi tento „oranjes“ zatím nabídnout nemůže. I když miliony konzumentů na celém světě a možná tisíce u nás to zjevně vidí jinak. Inu proti gustu…Po masivních zaváděcích kampaních a ochutnávkách, kdy lidem byly ze strany najatých promotérů zdůrazňovány a donekonečna otrocky opakovány (jak papouškem Žako) jeho „jedinečné chuťové vlastnosti“, se mu podařilo v relativně krátké době usadit do všech našich významných maloobchodních jednotek (v nich je prodáván vesměs za 20,- Kč). Škoda, že při prezentaci „unikátní“ zelené láhve, jíž přece znají úplně všichni, nezmínili jednu podstatnou věc. Místo nekonečného omílání o možnosti jejího vrácení jsem nikde neslyšel, že jejím obsahem není originální nizozemský „klenot“, nýbrž jeho polský klon…Tak tak. Heineken prodávaný u nás v 0,5 l skle vyrábí v licenci polský pivovar Żywiec. Někde je k dostání i v třetinkových lahvích a plechovkách. V nich už je však opravdový Holanďan (z pivovaru Zoeterwoude). To mě ale v názoru na něj nezviklá.

Nejvíce mě překvapilo, že zatímco „Heinek“ je dnes profláknutý všude, jeho pro mě stejně chuťově prázdné dvojče Amstel, do příchodu svého slavnějšího „big bratra“ zastoupený v každém „zahraničním oddělení“ většího obchodu, se jaksi vytratil, resp. jako by byl odejit ze scény. Že by obava z nežádoucí vnitřní konkurence slavnějšímu Marketingová kampaň na zalistování Heinekenu určitě levná nebyla a je nutné co nejrychleji vrátit penízky zpět do kasičky. Heineken se díky lepšímu image a rozlezlosti (v jeho případě se mluví o světovosti) dá prodávat určitě s větší marží než Amstel…Nebo snad pánové v ústředí konečně pochopili, že Češi si ho prostě domů kupovat nebudou a zkusí je na chvíli ohromovat něčím jiným, ve skutečnosti stejným…Zatím si k němu většina českých pivařů zachovává podobný přístup jako k Amstelu. Určitě ho nekupují v takových objemech jako by si manažeři zodpovědní za prodej přáli, a které by měly odpovídat investicím do jeho propagace. To je vidět při letmém pohledu do sytě zelených přepravek s červenou hvězdou.

S oběma se lze potkat díky skupině Starobno čím dál častěji i na čepu, a to nejen v Brně. Sudový Amstel se do Česka dováží z maďarského pivovaru v Šoproni, Heineken opět ze Żywce, který je jako jeho maďarský kolega součástí Heinekenových středoevropských aktivit (ovládaných přes společnost Brau Union).

Nizozemské duo doplňuje u nás ze zahraničního portfolia značek skupiny světlou desítkou, dvanáctkou a nealkem v lahvích a sudovým ležákem především nám dobře známý Zlatý Bažant. Pokud si otevřete opeřence doma, máte jistotu, že k vám dolétl ze slovenského Hurbanova (jak dlouho ještě?). Jestli jste si na něj zašli do hospůdky (mimochodem, těch s ním na čepu není vůbec málo) vězte, že je uvařen ze starobrněnské vody.

Brněnský pivovar k nám v plechovkách importuje i nealko Schlossgold z rakouského pivovaru ve Schwechatu (součást Vídně, kousek od letiště). Toto pivo se vyrábí pod licencí švýcarského Feldschlösschenu, jenž byl donedávna uváděn i na etiketách Birellu od Radegastu. Všimnul jsem si, že zatímco na plechovkách je tomu tak stále, na lahvích místo Švýcarů figurují Dánové (Carlsberg)…

Přes výhradního dovozce je nizozemský kolos u nás zastoupen v segmentu lahvového piva i značkou Desperados, vyráběnou francouzským pivovarem Fischer d´Alsace ze Schiltigheimu. Kdo nezkusil jak chutná pivo ochucené tequillou (jednou ze surovin je i kukuřice…), může to jeho prostřednictvím zkusit (nevím jestli ještě dnes, ale svého času vařil pivo versus tequilla prostějovský minipivovar U Ječmínka). Tento speciální ležák (za cca 50,-Kč) s 5,9 % alkoholu se snaží vypadat co nejvíce mexicky (průhledná láhev, žlutozlatá barva) a přiblížit se mnohem známější Coroně.

Národní mexické pivo, hojně rozšířené zejména v latinskoamerickém regionu, u nás bez problémů dostanete. V třetince cca za 60,- Kč, ale i v kartonu po 6 ks. Corona není ničím výjimečná, jedná se o „lehký“, chuťově velmi neutrální ležák, obsahem alkoholu (4,6 %) na úrovni našich „jedenáctek“. V USA se jí podařilo vytlačit z první příčky importovaných piv Heineken, a to už je co říct. V Evropě (vyjma Španělska), potažmo u nás, moc šancí na významnější expanzi nemá. Kromě tradičních surovin se k její výrobě používá i kukuřice s rýží (a také kyselina askorbová), což český pivař z přesvědčení nikdy nepřijme. Na tomto globálně rozšířeném pivu mě poněkud překvapila údajná absence umělých přísad a konzervačních látek (to bych teda nečekal...). Moje malé plus má Corona pouze za to, že se vždy jedná o její originál, nikoli licenční náhražku. Pro podobně celosvětově rozšířené značky není dneska tento jev vůbec běžný. Corona je součástí největšího pivního uskupení (Cerveceria Modelo – 7 pivovarů) ve své vlasti a zároveň i jedním z nej na planetě. Vyrábí se ve dvou závodech mateřského holdingu, paradoxně v tom nejstarším (Modelo Brewery v Mexico City - 1925) a nejmladším (Zacateca Brewery v Calera de Victor Rosales - 1997). Ze kterého se vozí k nám, nevím (tipnul bych si na hlavní město). Většinově je tento kolos ovládán kolosem ještě větším, americkým Anheuser-Busch.

Druhým, taktéž originálním „Aztékem“ na našem trhu je Sol. Ve své podstatě se jedná o „zrcadlovou kopii“ Corony. Počínaje neutrální chutí, přes téměř identické složení, obsah alkoholu (4,5 %), barvu a konče tvarem lahve. Prakticky totožná je i cena, za níž je alternativa slavnější Corony prodávána. Sol se vaří v pivovaru v Orizabě, patřícího s dalšími 5 závody do holdingu Femsa (Cerveceria Cuauhtémoc Moctezuma), co do velikosti druhým po Modelu. I on patří pod křídla gigantu, v jeho případě InBev.

Oba „Mexičané“ jsou u nás za naprosto neadekvátní cenu nabízeni v lahvích malých rozměrů a s plátkem citronu také ve všelijakých klubech a restauracích (pokud byste chtěli dostat pivo naservírované s plátkem citronu, ale za podstatně menší peníz a s neporovnatelně větším chuťovým zážitkem, stačí navštívit brněnský Pegas, kde Vám ho přinesou k pšeničnému…).

Všechna tato zahraniční piva můžete běžně koupit v obchodě nebo se s nimi potkat v menší míře v některých restauracích. Vesměs jsou chuťově nevýrazné a fajnšmekr je vyhledávat rozhodně nebude. To však nic nemění na tom, že jsou tady s námi a proto je respektujme. Volba je na každém z nás….

Ve druhé části se představí přespolní piva (vesměs svrchního kvašení) podstatně charismatičtější.

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 11 komentářů, poslední komentář: 26.01.2006 06:34 Komentovat
Mexiko ale není v EU Tomáš Semrád26.01.2006 06:34
Martine, nevím jaké máš zkušenosti s pasem a Evropskou unií Ty, ale po mě ho chtěl...
nechci být hnidopich Martin Štros25.01.2006 19:22
Ale ten nadpis je přece jenom zavádějící, protože v EU nepotřebujeme k cestování pas a...
Barcki browar zamkowy + Żywiec Porter Standa25.01.2006 13:24
Dříve funkční stránky pivovaru se mi tentokrát nezobrazily, ale podle www.browar.biz se v...
Edelweiss, Murphy´s, Amstel Bock=1 Tomáš Semrád25.01.2006 12:56
Značky, které jste zde uvedl, zejména pšeničný Edelweiss jsou o něčem úplně jiném,...
Heineken a portfolio Honza25.01.2006 12:32
Mozna nekomu Heineken nechutna,ale jejich portfolio je impresivni: - v rodnem Holandsku nabizi...
Heineken=Amstel=0 Tomáš Semrád25.01.2006 12:09
Romane s názorem na sondáž trhů Amstelem pro Heineken stoprocentně souhlasím, alespoň pro...
Heineken!? - oprava Roman Holoubek25.01.2006 09:30
Bracke pivo - nezmiňoval se o něm Tomáš, ale Martin. Omlouvám se - Roman
Heineken !? Roman Holoubek25.01.2006 09:23
Amstel - kdesi jsem četl, že Amstel je průkopník pro Heinekena. S ním si sondují nové...
Vyhledávání
 

Kalendář pivních akcí

 
Po
Út
St
Čt
So
Ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30

Sociální sítě