úvod
homepage

Vývoz a dovoz chmele v roce 2006 - Česká republika vytisknout článek

Přidáno: 23. březen 2007  •  Autor: Zdeněk Rosa
průměrné hodnocení Hodnocení: 2 hodnotících Hodnotících: 1 počet zobrazení Zobrazeno: 9687x

Unikát českého agrárního exportu - aktivní saldo zahraničního obchodu se chmelem činí 695,6 mil. Kč.

Vývoz chmele V roce 2006 vzrostl vývoz granulovaného chmele z České republiky o 10 % oproti roku 2005, významně se na druhé straně snížil vývoz hlávkového chmele.

Nižší sklizeň chmele roku 2006 se částečně odrazila na snížení celkové vývozu chmele v roce 2006. Za zvýšením vývozu granulovaného chmele je nutné vidět především dozvuky rekordní sklizně roku 2005. Pokles vývozu hlávkového chmele ovlivnily zejména výsledky sklizně roku 2006, ale také skutečnost, že určitá množství chmele, která se v minulých letech zpracovávala v zahraničí byla zpracována v České republice.

Téměř 2000 t chmelových výrobků (chmelové granule typu 90 a typu 45) odebraly v roce 2006 japonské pivovary. Japonské pivovary Asahi, Kirin, Sapporo a Suntory jsou největšími odběrateli českého chmele, kteří odebírají až 40 % české úrody chmele (odrůdy Žatecký poloraný červeňák).

K významnému poklesu oproti předcházejícím dvou letům došlo u vývozu chmele do Německa (z 1899 t na 648,3 t), kde se převážně jedná o surový chmel, který je nakoupen německými obchodními firmami, zpracován v Německu a z větší části dále vyvážen. Část chmele ze sklizně 2006, který byl v jiných letech zpracován v Německu, byla však zpracována v České republice.

Na třetí příčku odběratelů českého chmele se v roce 2006 dostalo Rusko (322 t), které zaznamenává vzestupný trend již od roku 2002.

Na páté místo za Velkou Británii se již zařadila Čína (237 t), která je největším výrobcem piva na světě. V případě Číny se jedná pravděpodobně o historicky nejvyšší objem vývozu českého chmele. Je velmi potěšitelné, že se v Číně vedle zvýšeného dovozu chmele, například z USA, uplatňuje také český jemný aromatický chmel, který má v cenovém prostředí čínského trhu velmi těžké postavení.

V návaznosti na vývoj posledních několika let došlo k snížení vývozu chmele do Polska (215 t) vzhledem k sníženému množství polského chmele, který byl pro polské společnosti v České republice zpracován.

Mezi další velké odběratele chmele z České republiky patřily pivovary v Belgii, Finsku, JAR, Rumunsku, Bělorusku, Indii, USA, Slovensku, Ukrajině, Itálii, Maďarsku a Vietnamu.

TOP 10 destinací českého chmele roku 2006

1. Japonsko - 1996,9 t
2. Německo - 648,3 t
3. Rusko - 322,2 t
4. Vel. Británie - 273,5 t
5. Čína a Hong Kong - 237,6 t
6. Polsko - 215 t
7. Belgie - 126 t
8. Finsko - 119,5 t
9. Ukrajina - 73,4 t
10. Slovensko - 70,3 t

V celní statistice se minulý rok objevily 4 nové země (Dánsko, Panama, Peru, Albánie), které rozšířily celkový počet zemí, kam se český chmel v minulých devíti letech vyvezl na 67.

Hodnota vyvezeného chmele přesáhla opět úroveň 800 mil. Kč (2004 - 841 mil. Kč, 2005 - 805 mil. Kč, 2006 - 812 mil. Kč). Hodnota dovezeného chmele činila 116,4 mil. Kč, což představuje aktivní saldo zahraničního obchodu se chmelem ve výši 695,6 mil. Kč, tedy jedinečnou hodnotu v sektoru českého agrárního exportu.

Dovoz chmele

V roce 2006 došlo oproti předcházejícímu roku k snížení dovozu chmele ve všech kategoriích chmele a chmelových produktů.

K výraznému snížení dovozů došlo především u hlávkového chmele, kde se již několik let snižují dovozy chmele z Polska a Německa pro zpracování v České republice. V případě Německa odpadly po roce 2004 některé celní překážky spojené především s vývozem do Polska a v případě polských dovozů došlo ke snížení díky výstavbě nových zpracovatelských kapacit v Polsku. Na druhé straně se zde objevily vyšší dovozy chmele z Ukrajiny, které souvisí s aktivitami některých českých firem v této oblasti.

U dovozů granulovaného chmele došlo oproti roku 2005 k mírnému snížení, dominantní postavení si zde drží dovozy z Německa. Celní statistika ukazuje také výrazné snížení dovozu chmelového extraktu což můžeme být důsledkem větších zásob extraktu z minulých let a také vyšší ceny v roce 2006, hlavní část dovozů extraktu pochází také z Německa.

Vzhledem k zvyšování produkce českých pivovarů, je ze snížených dovozů chmele zřejmé, že vyšší část spotřeby chmele v Českých pivovarech je již tvořena českým chmelem. Především pro chmelení v granulované formě se v českých pivovarech již používají téměř pouze české odrůdy chmele, tj. Žatecký poloraný červeňák, Bor, Sládek, Premiant a Agnus (používán také ve formě extraktu). Nově je také zkoušena odrůda Harmonie.

Závěr

Výsledky statistiky za rok 2006 odráží kombinaci rekordní sklizně roku 2005 a nízké sklizně roku 2006. V případě vývozů zůstávají na prvních místech tradiční destinace mezi které se však k našemu potěšení dostává řada nových zemí, což potvrzuje výjimečnou kvalitu českého chmele. U dovozů chmele došlo především k stále se snižujícímu objemu dovozů hlávkového chmele k významnému snížení.

Pětina českého chmele stále zůstává k dispozici domácím pivovarům a kvalitativním základem českých piv je tedy český chmel.

Česká republika s odrůdou Žatecký poloraný červeňák je stále největším producentem jemného aromatického chmele na světě.

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 3 komentáře, poslední komentář: 08.10.2010 13:34 Komentovat
ja bych řekl že... Flatman08.10.2010 13:34
celni.deklarace.saturnin@gmail.com
výborné zprávy Martin Štros23.03.2007 23:00
Díky za ně!
postreh jaroslav stofko23.03.2007 16:57
zaujímavý článok,človek aspon vie kolik chmelu v Čechách sa dovezie a vyvezie,nie nadarmo...
Vyhledávání
 

Sociální sítě