úvod
homepage

Hodnocení klimatických údajů 2006 z hlediska růstu a vývoje chmelových porostů vytisknout článek

Přidáno: 7. únor 2007  •  Autor: Zdeněk Rosa
průměrné hodnocení Hodnocení: 3 hodnotících Hodnotících: 2 počet zobrazení Zobrazeno: 7407x

Průběh počasí v roce 2006 ve vegetaci nebyl pro růst a vývoj chmele zcela příznivý a to především z hlediska průběhu vysokých teplot a nerovnoměrného rozložení srážek.

Hodnotíme-li průběh teplot v roce 2006, můžeme konstatovat, že první čtvrtletí bylo oproti dlouhodobému průměru chladnější. Jarní práce na chmelnicích bylo možné začít provádět až na sklonku měsíce března. Řez chmele v důsledku nepříznivého průběhu počasí začal v druhé polovině dekády dubna a skončil v třetí dekádě dubna. První dekáda května byla chladnější především v důsledku nízkých minimálních nočních teplot, což ovlivnilo nástup rašení chmele a tím i dobu zavádění. Zavádění chmele se podle oblastí začalo ke konci prvé dekády května a pracovní operace byla ukončena až v třetí dekádě května. Průběh teplot v měsíci květnu byl z hlediska dlouživého růstu příznivý až od druhé dekády. V tomto období dosahoval denní přírůstek zavedených rév kolem 10 cm.

V třetí dekádě května (20. 5.) byla na Rakovnicku poškozena značná část chmelnic krupobitím ze 60 až 100 %, což se nepříznivě projevilo na dalším růstu chmelových porostů a následně na velmi nízké sklizni (0,2 – 0,4 t/ha).

V měsíci červnu byla suma teplot oproti dlouhodobému průměru o 1,5 oC vyšší. Denní přírůstky se pohybovaly kolem 15 cm a dalo se tedy předpokládat, že rostoucí révy dosáhnou do konce června stropu konstrukce. Na konci druhé dekády června (19. 6.) byla část chmelových porostů poškozena krupobitím v různých lokalitách chmelařské oblasti.I v tomto případě došlo na některých chmelnicích k poškození v rozmezí 50 až 95 %, což podstatně ovlivnilo výši výnosu (0,5 – 0,6 t/ha).

Průměrná teplota v měsíci červenci byla o 4,8 oC vyšší než je dlouhodobý průměr (vyskytlo se 16 tropických dnů s maximálními teplotami nad 30 oC). Vysoké teploty negativně ovlivnily celkovou tvorbu habitu chmelových keřů. Habitus keřů byl špičatého až kuželovitého tvaru s krátkými postranními odnožemi. Příliš vysoké teploty a nerovnoměrné rozložení srážek měly negativní vliv i na tvorbu květu. Květ byl na postranních odnožích nasazen středně až řídce. Vysoké teploty především v třetí dekádě července měly rovněž nepříznivý vliv na tvorbu lupulinových žlázek a základů pro tvorbu alfa hořké kyseliny u tvořících se chmelových hlávek, což se pak negativně projevilo na jejím celkovém obsahu při sklizni.

Teploty v měsíci srpnu byly značně kolísavé s vysokými denními amplitudami. V prvé dekádě byly vysoké maximální denní teploty, které měly negativní vliv na vývoj hlávek a tvorbu alfa hořké kyseliny. Ve druhé dekádě došlo k poklesu průměrných denních teplot, ale přesto byl vývoj chmelových hlávek již značně opožděn. Chmelové hlávky byly menšího vzrůstu a ještě na konci druhé dekády srpna nebyly uzavřeny a nedosahovaly fáze technologické zralosti. Obsah alfa hořké kyseliny v hlávkách byl na nízké úrovni a její přírůstky byly minimální.

Při hodnocení množství srážek v roce 2006 jsou hodnoty následující. Srážky v zimních měsících byly mírně nad normálem, a proto byla na počátku vegetace vytvořena dostatečná půdní vláha. Na počátku vegetace v měsíci dubnu byly srážky o 16 mm vyšší než je dlouhodobý průměr a v této fázi byly pro růst chmele dostačující.

První dekáda května byla bez srážek, ale vzhledem k pozdní době zavádění výhonů to negativně neovlivnilo rašení a růst výhonů. V další fázi byly srážky celkem rovnoměrně rozloženy a pro růst chmelových rév byly v měsíci květnu v dostatečné míře.

V měsíci červnu byla sice suma srážek oproti dlouhodobému průměru o 16 mm vyšší, ale srážky byly nerovnoměrně rozděleny a proto bylo nutné v prvé a druhé dekádě června uplatňovat doplňkovou závlahu o velikosti 25 mm a 20 mm.

Celková suma srážek v měsíci červenci nebyla rozdílná od dlouhodobého průměru, ale i v tomto měsíci byly srážky nerovnoměrně rozděleny. V prvních dvou dekádách byly srážky minimální a vzhledem k vysokým denním teplotám docházelo k značnému odparu vody jak z půdy tak i z rostliny. V tomto období bylo nutné chmelnice opakovaně zavlažovat dávkou 25 mm až 35 mm. Toto období s vysokými denními teplotami a nedostatkem srážek se negativním způsobem odrazilo především na fázi tvorby květu a následně i tvorby chmelových hlávek.

Srážky v prvních dvou dekádách v měsíci srpnu se sice pohybovaly v normálu, ale byly nerovnoměrně rozloženy, což mělo nepříznivý vliv na vývoj chmelových hlávek, především na jejich celkovou hmotnost při sklizni. V třetí dekádě v průběhu sklizně byly srážky v menším rozsahu rovnoměrně rozděleny a na celkový vývoj chmelových hlávek již neměly podstatný vliv.

Závěr

Porovnáváme-li průběh počasí v roce 2005, ve kterém byla dosažena rekordní sklizeň s ročníkem 2006, je možné konstatovat následující rozdílnosti:

- Nižší teploty na začátku vegetace oddálily rašení chmele a tím byla opožděna i doba zavádění výhonů. V roce 2005 byla tato pracovní operace ve většině chmelařských podniků ukončena již v prvé dekádě května. V roce 2006 byla tato pracovní operace ukončena na konci druhé dekády května a v mnoha chmelařských podnicích ve vyšších polohách ještě později, což způsobilo oddálení fáze dlouživého růstu.

- V měsíci červnu v roce 2006 byly pro růst a vývoj chmelových porostů vcelku příznivé podmínky a byly srovnatelné s rokem 2005.

- Rozhodující průběh počasí z hlediska tvorby celkového habitu chmelových keřů byl v měsíci červenci. Oproti roku 2005 byla v tomto měsíci průměrná teplota o 3,8 oC vyšší (oproti dlouhodobému průměru o 4,8 oC vyšší). Srážky byly v roce 2006 nerovnoměrně rozděleny a jejich podstatná část byla až na konci července. Toto mělo vliv na menší habitus chmelových keřů, které byly špičatého až kuželovitého tvaru s krátkými pazochy a řidším nasazením hlávek.

- Oproti roku 2005 byly v třetí dekádě červenci v roce 2006 podstatně vyšší denní teploty, což mělo především negativní vliv na tvorbu květu a rovněž nepříznivý vliv na tvorbu lupulinových žlázek a základů pro tvorbu alfa hořkých kyselin.

- Teploty v měsíci srpnu roku 2006 byly oproti roku 2005 rovněž vyšší, což mělo nepříznivý vliv na vývoj chmelových hlávek, které byly menšího vzrůstu, byly neuzavřené a měly tím i menší hmotnost.

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 2 komentáře, poslední komentář: 07.02.2007 17:01 Komentovat
chmelu bude dost Martin Štros07.02.2007 17:01
když ho v Plzni přestali používat :-/
jsem zvědav na letošek ... Standa Jakoubek07.02.2007 12:59
letos je v podstatě suchá zima, takže spodních vod nebude moc, tak jsem zvědav, jak to bude...
Vyhledávání
 

Sociální sítě