úvod
homepage

Když je pivo regionální ... vytisknout článek

Přidáno: 14. květen 2012  •  Autor: Weetek
průměrné hodnocení Hodnocení: 0 hodnotících Hodnotících: 0 počet zobrazení Zobrazeno: 4999x

Zatímco největší pivovarské koncerny své produkty prezentují jako všeobecné blaho, řada menších výrobců si naopak zakládá na sepětí se svým domovským regionem. Někteří to mají dokonce úředně.

Známá poučka, kterou se snažím v životě řídit nejen ve vztahu k pivu, říká: „Mysli globálně, jednej lokálně.“ Je to vlastně docela prosté: nákupem místních výrobků podpořím i místní výrobce, navíc pomůžu přírodě, jelikož tím, že jsem si za nimi sám dojel, nemusí být ony dopravovány ke mně, a ještě mám šanci ochutnat nebo vyzkoušet něco, co třeba jinde není vůbec k mání. Proto když se v Čechách vydám na výlet, rád se pídím po potravinách a dalších věcech, spjatých s daným místem. Díky tomu mi nemohly uniknout výrobky s graficky příjemně vyvedeným logem na malé barevné kartičce – s Regionální značkou.

Na počátku téhle sympatické kampaně stála trojice Krkonoše, Šumava a Beskydy a cílem tvůrců bylo zvyšování povědomí obyvatel o celoevropské soustavě chráněných území Natura 2000, tedy i zajímavých výrobcích, které odtamtud pochází. Ejhle, aktivita spojená s ochranou přírody může přinést mnoho dobrého i v jiných oblastech! Jak se ukázalo, původně skromný projekt se u nás utěšeně rozjel, postupně za vydatné podpory evropských fondů přistupovaly k projektu další regiony, některé značně rozlehlé (Vysočina, Polabí), jiné velikostí skromnější (Podkrkonoší, Moravské Kravařsko). V současnosti všechny zastřešuje Asociace regionálních značek (ARZ), do které od roku 2004 postupně vstoupilo 17 regionů: Krkonoše, Šumava, Beskydy, Broumovsko, Moravský kras, Orlické hory, Moravské Kravařsko, Górolsko Swoboda, Vysočina, Polabí, Podkrkonoší, Haná, Českosaské Švýcarsko, Jeseníky, Prácheňsko, Železné hory a Kraj blanických rytířů, nejnovějším členem je Moravská brána.

Každý region má svého koordinátora, jehož rada na svých zasedáních přiděluje regionální značku výrobkům a službám s vazbou na daný region, jeho tradice, kulturu a historii. Značka je získána zpravidla na delší časové období, je možné také zažádat o prodloužení platnosti. V radě zasedají různá místní občanská sdružení, regionální muzea, zástupci obcí a místních výrobců (včetně těch, kteří už ocenění obdrželi).

Mapka regionálních značek
Mapka regionálních značek

Regionální značku si zatím na své výrobky mohlo symbolicky zavěsit (a na etikety natisknout) celkem 14 pivovarů z devíti regionů: Rychnovská piva (Orlické hory), Černohorské pivo (Moravský kras), Českokrumlovské pivo Eggenberg (Šumava), Pivo Jakub (Šumava), Koutské pivo (Šumava), Královédvorské pivo Tambor (Podkrkonoší), Pivo Rebel (Vysočina), Pivo Chotěboř (Vysočina), Pivo Svatý Ján (Polabí), Pivo Kocour (Českosaské Švýcarsko), Vimperské pivo (Šumava), Loučeňské pivo Kvasslav (Jeseníky), Postřižinské pivo (Polabí) a Železnohorský ležák (Železné hory). Jak vidno, je to pestrá společnost středních, menších i docela malých pivovarů. Bez „svého“ piva jsou zatím regiony Beskydy, Broumovsko, Haná, Krkonoše, Moravské Kravařsko, Prácheňsko a přeshraniční česko-polsko-slovenský region Górolsko Swoboda. Některé bez něj patrně i zůstanou, naopak třeba Prácheňská Perla nebo Broumovský Opat by si regionální značku jistě zasloužily. Pomyslný primát „pivního regionu“ zaujímá, možná trochu nečekaně, Šumava. Tamní pivovarníci o regionální značku zjevně stojí a postupně ji získali už téměř všichni.

Svatý Ján
Svatý Ján

Druhá iniciativa k podpoře regionálních potravin vzešla shora, konkrétně z resortního Ministerstva zemědělství a má podobu kampaně „Regionální potravina“. Regiony jsou ministerstvem ztotožněny s kraji, pokryto je tedy území celé republiky. Kupodivu s výjimkou Prahy; ta má sice také status kraje, pražské potraviny přesto o titul regionální potraviny nesoupeří. Soutěž probíhá pro každý rok znovu a výrobci se do ní přihlašují sami. Pivo spadá do kategorie alkoholických a nealkoholických nápojů, takže se utkává i s různými pálenkami, mošty a dalšími nápoji. Celou kampaň kupodivu zcela ignorují vinaři, takže konkurence vín, v moravských krajích jistě citelné, se pivovarníci zatím bát nemusí. O udělení titulu v každé kategorii (je jich celkem devět) rozhoduje krajská komise, jejíž složení je také zajímavé: zástupce zde má Ministerstvo zemědělství, Potravinářská komora, Agrární komora, krajský úřad, Státní veterinární správa a Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Členy hodnotitelské komise jmenuje Ministerstvo zemědělství a o udělení titulů rozhodují hlasováním, rozhoduje absolutní většina získaných hlasů. Přihlíží se přitom především k vazbám na daný region a také senzorickým vlastnostem daných výrobků. Takové zasedání komise může být docela příjemným kulinárním zážitkem...

Poprvé se o titul regionální potraviny soutěžilo v roce 2010 a celkem v pěti krajích vyšly z klání vítězně produkty tamních pivovarů: žatecká Baronka Premium (Ústecký kraj), benešovský speciál d´Este (Středočeský kraj), Dobřanský sekáč (Plzeňský kraj), vyškovský Jubiler 1680 (Jihomoravský kraj) a hanušovická Holba Šerák (Olomoucký kraj). V dalších krajích si titul v kategorii alkoholických a nealkoholických nápojů odnesla medovina, jablečný mošt, bylinný likér nebo třeba jahodová šťáva. Vloni se pivům dařilo ještě lépe a vítězi se ve svých krajích stala piva František (Harrachov), Taxis (Pardubice), Sedm kulí (Benešov), Purkmistr tmavý (Plzeň-Černice), Dalešická jedenáctka, Zubr Maxxim (Přerov), Dalešická jedenáctka a Kvasar – tedy ten původní, ze Sentic. Jak vidno, benešovští dokázali své předloňské vítězství obhájit s dalším pivem svého portfolia a hezky tak ukázali, že i pivovar, zmítaný nedávno doslova existenčními problémy, může kvalitou svých výrobků bodovat. Za dva ročníky bez oceněného piva zůstal Karlovarský, Královéhradecký, Moravskoslezský, Zlínský a kupodivu i Jihočeský kraj. K němu se váže ještě jedna malá zajímavost: kromě ministerské soutěže už od roku 2007 paralelně pořádá zdejší Regionální agrární komora soutěž „Chutná hezky jihočesky“, která má i kategorii pro alkoholické nápoje, ovšem kupodivu s vyloučením piva a vína. Podobná soutěž o „Mls pardubického kraje“ rovněž kategorii pro piva nemá.

Regionální potravina
Regionální potravina

Nabízí se otázka, jestli někteří pivovarníků dosud neoceněných krajů v budoucnu mají šanci titul regionální potraviny vyhrát. Dovolím si zavěštit: v Karlovarském kraji by jistě slušel pivům z Chyše nebo Sokolova, v Královéhradeckém by se za něj nemusel stydět Krakonoš či Primátor. Jihočeský kraj nabízí dobrých piv dost a dost a určitě časem nějaké zaboduje.

Máme tu tedy dva programy, které mají podobné cíle, ale řadu odlišností. Tou zásadní je to, že regionální značku získává výrobek, který o ni požádá a dle mínění komise si ji „zaslouží“, zatímco regionální potravina je vítězem soutěže, která má i své (nezveřejněné) poražené a každá rok se opakuje. Je z logiky názvu skutečně zaměřena jen na potraviny, zatímco regionální značky nejsou vymezeny takto úzce a jsou udělovány i celé řadě řemeslných výrobků a služeb. Zatímco regionální potravina se vztahuje k poněkud byrokraticky a rigidně vnímanému kraji, regionální značky jsou spjaty s přirozenějšími a možná srdečněji vnímanými oblastmi. Regionální potraviny jsou prezentovány každoročně na Regionfestu, jakési přehlídce a trhu v jednom, kromě kterého už mnoho společných aktivit nevyvíjí a je na každém nositeli značky, aby ji ve své propagaci náležitě zúročil. Při návštěvách u některých laureátů ceny jsem se přesvědčil, že aspoň formou letáčku o svém úspěchu informují. Regionální značky dlouho žádnou soubornou přehlídku neměly, vloni na podzim se však na pražské Kampě uskutečnil poprvé Kampský krajáč – první festival regionálních značek. Každý region si vydává a distribuuje podrobnou informační brožurku se všemi místními držiteli regionální známky a většina také noviny „Doma v ...“, které místní obyvatele i návštěvníky odjinud několikrát do roka informují o zajímavém dění a aktualitách. Je zajímavé, že žádný z pivovarů nezískal obě regionální ocenění. Z principu to zřejmě vyloučené není, výrobci však zjevně cílí vždy jen na jedno z nich.

Regionální pivo
Regionální pivo

Mezi nositeli regionální značky malé a restaurační pivovary přesvědčivě vedou nad středními, titul regionální potraviny sice v prvním ročníku získal minipivovar jediný, vloni už ale mini na počet vyhrály i tady. Jestli je to důvod k radosti je otázka. Jakkoliv samotný trend vzrůstajícího počtu restauračních pivovarů je potěšitelný, mají určitě kus pravdy i ti, kteří za rozhodující pro české pivovarnictví jako celek považují to, zda se udrží na trhu silné regionální značky středních pivovarů coby hráz proti nadnárodním patokářům. Netřeba nijak zdůrazňovat, že ani jedno ocenění nezískal (a zřejmě se o něj ani nesnažil) žádný z velkých pivovarů a nezbývá než doufat, že i napříště se spokojí se svými „pí ár“ pohádkami o nejkvalitnějších surovinách a tradičních recepturách a do regionálních ocenění nebudou strkat nos. U regionální značky by asi šanci neměli, ale netřeba mít valné iluze o fungování ministerstev, tak si přejme, ať nás v budoucnu nečekají žádné „regionálně oceněné“ Krušovice nebo Starobrno. Bylo by to popření jinak veskrze sympatického konceptu.

 

 

 

vytisknout článek Vytisknout článek

Hodnocení článku

Pro hodnocení se nejprve přihlašte.

Celkem 2 komentáře, poslední komentář: 14.05.2012 13:28 Komentovat
Krkonoše Energetik14.05.2012 13:28
V Krkonoších by mohl být Krakonoš, ale oni to prostě neřeší :-)
Jak na to? Martin Jarošek14.05.2012 08:05
Myslím, že beskydským regionálním pivem by mohl být kupříkladu vojkovický Koníček a...
Vyhledávání
 

Sociální sítě